MF Dnes: Stát křísí zelené miliardy
22.3.2011 | PRAHA | MF Dnes | Jan Sůra |
Posílání peněz na zateplování domů či solární panely se znovu rozjelo, tisíce žadatelů však měsíce čekají, zda dotaci získají, nebo ne.
Jde o největší rozdávání státních prostředků lidem od dob kuponové privatizace. A stejně jako před necelými dvaceti lety vzbuzuje podobné reakce: nejprve velká očekávání, následně zklamání a slova o blamáži a podvodu. Program Zelená úsporám, který před dvěma lety spustil tehdejší ministr životního prostředí a který se v závěru loňského roku dostal do kritických potíží, však stát pomalu znovu křísí. Po zavalení Státního fondu životního prostředí spoustou žádostí a následném zastavení celého programu začal SFŽP znovu posílat lidem už uzavřené smlouvy a případně i peníze. „V těchto dnech fond posílá dalších 2 200 smluv za 300 milionů korun. Tito žadatelé mohou očekávat peníze na svých účtech do konce dubna,“ řekl MF DNES ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Podle něj už smlouvy dostalo dalších 11 tisíc žadatelů, kteří ještě do konce března získají 4,5 miliardy korun.
Jenže v porovnání s celkovým objemem jde stále relativně o drobné: prodeje emisních přebytků vydělaly už 19,6 miliardy korun, 2,2 miliardy už stát žadatelům vyplatil a zbytek je na účtech ČNB. A mezi lidmi roste nervozita, co bude dál a zda peníze vůbec někdy ještě uvidí. Stavební firmy jsou zoufalé, že mají objednávky, ale ne pokyn ke stavbě. „Lidé jsou dost naštvaní a vyčkávají, co bude dál,“ hodnotí Roman Šubrt z poradenské firmy Energy Consulting. Řada lidí čeká na dotaci už přes rok.
Ministerstvo má měsíce čekání rozseknout na přelomu března a dubna, až dokončí všechny audity. Na Zelenou úsporám se už podíval i Nejvyšší kontrolní úřad, který zatím svůj nález tají, ale podle informací MF DNES rozhodně nešlo jen o drobné chyby.
Už teď je však jasné, že žádostí je více, než kolik peněz je ve fondu. O kolik, to ministr nechce říct, aby nešířil paniku; a také proto, že není jasné, zda skutečně všichni žadatelé mají na dotaci nárok. Zejména v posledních dnech příjmu žádostí totiž lidé pospíchali natolik, že příliš neřešili, zda je žádost v pořádku. Podle informací MF DNES je převis mezi pěti až deseti miliardami korun. To však nakonec nemusí nic znamenat, spousta žádostí se může ukázat jako vadná nebo nakonec nebude potřeba tolik peněz.
Chalupa, který při svém nástupu řekl, žemá podezření na manažerské selhání bývalého vedení fondu, do něj poslal řadu auditorů, kteří zkoumají chod programu. Ministerstvo také posílilo chod fondu najmutím externistů, kteří pomáhají zaměstnancům žádosti zpracovat. Při tisíci zpracovaných žádostí týdně je však jasné, že mají práci ještě minimálně na dvacet týdnů dopředu a lidé, kteří podávali žádosti na konci října loňského roku, si musí ještě počkat.
Ministerstvo teď řeší všechny možné varianty, co s programem dál, když na něj nemá dostatek peněz. Něco může získat prodejem dalšího emisního přebytku, tedy prostředků, které máme hlavně díky tomu, že za socialismu byl náš průmysl velkým znečišťovatelem ovzduší a následný útlum přinesl velkou úsporu emisí CO2. Ze 130 milionů jednotek přebytků už stát prodal zhruba dvě třetiny za 19 miliard korun. Jejich cena navíc prudce klesla, takže prodej vynese řádově už jen miliardy. I to ale bude úspěch, hlavními kupci byli Japonci, kteří teď mají zcela jiné starosti.
Jednou z možností je tedy částečně seškrtat objem dotací na jednotlivé žádosti nebo na některé typy žadatelů dotace zrušit. Nejpravděpodobnější však zůstává snížení podílu dotace. Na tom by vydělalo životní prostředí i nejvíce: zateplit by bylo pro lidi stále výhodné a své emise by snížilo více domácností, než bylo při vzniku programu zamýšleno. Ministerstvo však stále ještě čeká na právní analýzy, které ukážou, jak je reálné objemy dotací snížit či vůbec nevyplatit. Někteří žadatelé totiž už začali vyhrožovat žalobami.
Na rozhodnutí čekají i stavební firmy. Podle nich se trh se zateplováním zcela zastavil, protože lidé vyčkávají, co bude dál.
***
77 356 žádostí bylo celkem podáno
2,2 miliardy bylo dosud proplaceno (14 586 žádostí)
1,4 miliardy bude proplaceno do konce března (již potvrzené smlouvy)
37 435 žádostí bylo dosud schváleno
reklama
Jenže v porovnání s celkovým objemem jde stále relativně o drobné: prodeje emisních přebytků vydělaly už 19,6 miliardy korun, 2,2 miliardy už stát žadatelům vyplatil a zbytek je na účtech ČNB. A mezi lidmi roste nervozita, co bude dál a zda peníze vůbec někdy ještě uvidí. Stavební firmy jsou zoufalé, že mají objednávky, ale ne pokyn ke stavbě. „Lidé jsou dost naštvaní a vyčkávají, co bude dál,“ hodnotí Roman Šubrt z poradenské firmy Energy Consulting. Řada lidí čeká na dotaci už přes rok.
Ministerstvo má měsíce čekání rozseknout na přelomu března a dubna, až dokončí všechny audity. Na Zelenou úsporám se už podíval i Nejvyšší kontrolní úřad, který zatím svůj nález tají, ale podle informací MF DNES rozhodně nešlo jen o drobné chyby.
Už teď je však jasné, že žádostí je více, než kolik peněz je ve fondu. O kolik, to ministr nechce říct, aby nešířil paniku; a také proto, že není jasné, zda skutečně všichni žadatelé mají na dotaci nárok. Zejména v posledních dnech příjmu žádostí totiž lidé pospíchali natolik, že příliš neřešili, zda je žádost v pořádku. Podle informací MF DNES je převis mezi pěti až deseti miliardami korun. To však nakonec nemusí nic znamenat, spousta žádostí se může ukázat jako vadná nebo nakonec nebude potřeba tolik peněz.
Chalupa, který při svém nástupu řekl, žemá podezření na manažerské selhání bývalého vedení fondu, do něj poslal řadu auditorů, kteří zkoumají chod programu. Ministerstvo také posílilo chod fondu najmutím externistů, kteří pomáhají zaměstnancům žádosti zpracovat. Při tisíci zpracovaných žádostí týdně je však jasné, že mají práci ještě minimálně na dvacet týdnů dopředu a lidé, kteří podávali žádosti na konci října loňského roku, si musí ještě počkat.
Ministerstvo teď řeší všechny možné varianty, co s programem dál, když na něj nemá dostatek peněz. Něco může získat prodejem dalšího emisního přebytku, tedy prostředků, které máme hlavně díky tomu, že za socialismu byl náš průmysl velkým znečišťovatelem ovzduší a následný útlum přinesl velkou úsporu emisí CO2. Ze 130 milionů jednotek přebytků už stát prodal zhruba dvě třetiny za 19 miliard korun. Jejich cena navíc prudce klesla, takže prodej vynese řádově už jen miliardy. I to ale bude úspěch, hlavními kupci byli Japonci, kteří teď mají zcela jiné starosti.
Jednou z možností je tedy částečně seškrtat objem dotací na jednotlivé žádosti nebo na některé typy žadatelů dotace zrušit. Nejpravděpodobnější však zůstává snížení podílu dotace. Na tom by vydělalo životní prostředí i nejvíce: zateplit by bylo pro lidi stále výhodné a své emise by snížilo více domácností, než bylo při vzniku programu zamýšleno. Ministerstvo však stále ještě čeká na právní analýzy, které ukážou, jak je reálné objemy dotací snížit či vůbec nevyplatit. Někteří žadatelé totiž už začali vyhrožovat žalobami.
Na rozhodnutí čekají i stavební firmy. Podle nich se trh se zateplováním zcela zastavil, protože lidé vyčkávají, co bude dál.
***
77 356 žádostí bylo celkem podáno
2,2 miliardy bylo dosud proplaceno (14 586 žádostí)
1,4 miliardy bude proplaceno do konce března (již potvrzené smlouvy)
37 435 žádostí bylo dosud schváleno
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
