Právo: Státní koncepce preferuje obnovitelné zdroje
6.4.2004 | PRAHA | Právo | Jiří Tuček |
Rozhovor s ředitelem Ústavu pro energetiku Vysoké školy finanční a správní Petrem Karasem.
* Vláda schválila státní energetickou koncepci. K čemu ji vlastně potřebujeme, když dodavateli energie jsou soukromé firmy řídící se pouze ekonomickými kriterii a odběratelé s ní rovněž hospodaří každý sám za sebe?
To si uvědomíme v okamžiku, kdy někdo někde "vypnul proud" a najednou nic, ale vůbec nic nefunguje. Příčin takového stavu může být celá řada a každý z nás to někdy zažil ve větší či menší míře.
Pravdou je, že koncepce sama o sobě nám ani neposvítí, ani nás nezahřeje. Dobrá koncepce však může významně snížit pravděpodobnost výskytu takových stavů nebo alespoň jejich následky zmírnit.
Dobrá koncepce nám může pomoci k lepšímu využití těch zdrojů energie, které máme k dispozici, a omezit vliv energetického hospodářství na prostředí, ve kterém žijeme. Rozhodující roli při vytváření dlouhodobě funkční energetické koncepce a tím dobré energetické infrastruktury mají státní i samosprávné orgány.
* Jednotlivé kraje mají ale vesměs již zpracovanou svou vlastní územní energetickou koncepci. Jak do nich zasáhne nová státní energetická politika?
Ještě před několika týdny platila státní energetická politika z ledna roku 2000, a byla tedy oficiálně jedním z výchozích podkladů ke zpracování územních energetických koncepcí. Pravda je, že energetická politika z roku 2000 je v mnohém překonána zbrusu novou "březnovou" státní energetickou koncepcí z 10. 3. 2004.
Významným faktorem je ponechání možnosti pro výstavbu nové jaderné elektrárny v budoucnu. To ovšem nelze zaměňovat s rozhodnutím o výstavbě. Podstatnou změnou je otevření prostoru pro diskusi o zrušení územních limitů těžby uhlí a možném přenesení pravomoci ke stanovování hranic těžby do územních plánů na krajské a místní úrovni a další podstatná změna spočívá v podstatně větším důrazu na využití obnovitelných zdrojů.
Potřeba korekcí se tedy pravděpodobně objeví, ale v tom nelze vidět nic špatného. Vždyť prostý rozum říká, že státní, tedy strategickou koncepci nelze dobře zpracovat bez důkladné znalosti potřeb a možností jednotlivých krajů a naopak. Tedy postupné vzájemné ladění, nikoli jednorázová kampaň, odškrtnuto a hotovo.
* Jaká bude role obnovitelných zdrojů v energetickém hospodářství státu, krajů i měst a obcí?
Do roku 2010 bychom měli pokrýt obnovitelnými zdroji zhruba šest procent celkové potřeby energie v Česku. Tak jsme se zavázali EU. Proti roku 2000 to je téměř čtyřnásobné zvýšení, které si podle odhadu vyžádá investiční náklady ve výši zhruba 200 miliard Kč (vzniká tedy potřeba úvěrů a to je sousto pro bankéře). Skutečná velikost podílu energie z obnovitelných zdrojů bude nakonec do značné míry záviset na výkonnosti ekonomiky i koupěschopnosti obyvatelstva.
Lze říci, že obnovitelné zdroje budou mít v celkové bilanci energetických zdrojů Česka v nejbližších deseti letech roli doplňkovou. Při správném zaměření dotační politiky státu mohou sehrát významnou roli v některých lokalitách. Správně identifikovat vhodné lokality je jedním z úkolů územních energetických koncepcí a mohou to být i velmi zajímavé příležitosti pro komunální energetiku.
* Hrozí u nás výpadky elektřiny?
Asi tak jako povodně, uragány a extrémní vedra či mrazy. Prostě totální výpadek elektřiny je u nás možný, i když málo pravděpodobný. V posledních letech přibývá vlivů, které bych označil jako rizikové. Vzhledem k tomu, že už jsou dávno pryč doby, kdy rodiny měly ve sklepě uhlí a brambory na celou zimu a k tomu v kuchyni sporák na dřevo či na uhlí a petrolejku na svícení, byl by takový zimní totální výpadek elektřiny velmi nepříjemným dobrodružstvím. Ostatně ani v létě není o co stát.
Informační společnost, ke které se hlásíme, je postavena na spolehlivé dodávce elektřiny, takže takový kolaps při totálním výpadku elektřiny by byl velmi ošklivý po všech stránkách.
* Jak čelí energetické koncepce tomuto a dalším rizikům?
Je značný úspěch, že nová státní energetická koncepce i některé územní energetické politiky se už o rizicích zmiňují. Podle mého názory by měly být energetické koncepce zpracovány ve dvou rovinách, tedy jednak pro normální podmínky, kdy fungují běžné tržní mechanizmy, a jednak pro mimořádné stavy, kdy trh nefunguje a je životně důležité zachovat základní funkce správy státu a minimalizovat strádání obyvatelstva.
To velmi těsně souvisí s krizovým plánováním. Tak daleko jsme se v energetických koncepcích zatím nedostali.
* Jaký užitek a problémy přinese dokončení liberalizace trhu s elektřinou?
Především přináší konkurenci, od které se očekává pokles cen. To je zcela jistě užitek. Konkurenční tlak vede mimo jiné ke snižování nákladů, tedy i rezerv v elektrizační soustavě a to přímo souvisí se spolehlivostí dodávek elektřiny. Pokud tato spolehlivost poklesne pod určitou mez a ve větší míře se začnou projevovat škody z "nespolehlivosti", začne vznikat poptávka po "spolehlivější" elektřině a její cena poroste.
Růst ceny elektřiny pro konečné zákazníky se již projevil v některých evropských zemích s liberalizovaným trhem a to je trochu rozčarování. Pro konečné zákazníky vzniká i na trhu s elektřinou podobná situace jako s telefonními operátory - veliký výběr nejrůznějších balíčků za různé ceny od velkého množství obchodníků. I tady se nabízí prostor pro municipální energetiku. Ostatně, i veřejná správa bude významným zákazníkem energetických obchodníků.
reklama
To si uvědomíme v okamžiku, kdy někdo někde "vypnul proud" a najednou nic, ale vůbec nic nefunguje. Příčin takového stavu může být celá řada a každý z nás to někdy zažil ve větší či menší míře.
Pravdou je, že koncepce sama o sobě nám ani neposvítí, ani nás nezahřeje. Dobrá koncepce však může významně snížit pravděpodobnost výskytu takových stavů nebo alespoň jejich následky zmírnit.
Dobrá koncepce nám může pomoci k lepšímu využití těch zdrojů energie, které máme k dispozici, a omezit vliv energetického hospodářství na prostředí, ve kterém žijeme. Rozhodující roli při vytváření dlouhodobě funkční energetické koncepce a tím dobré energetické infrastruktury mají státní i samosprávné orgány.
* Jednotlivé kraje mají ale vesměs již zpracovanou svou vlastní územní energetickou koncepci. Jak do nich zasáhne nová státní energetická politika?
Ještě před několika týdny platila státní energetická politika z ledna roku 2000, a byla tedy oficiálně jedním z výchozích podkladů ke zpracování územních energetických koncepcí. Pravda je, že energetická politika z roku 2000 je v mnohém překonána zbrusu novou "březnovou" státní energetickou koncepcí z 10. 3. 2004.
Významným faktorem je ponechání možnosti pro výstavbu nové jaderné elektrárny v budoucnu. To ovšem nelze zaměňovat s rozhodnutím o výstavbě. Podstatnou změnou je otevření prostoru pro diskusi o zrušení územních limitů těžby uhlí a možném přenesení pravomoci ke stanovování hranic těžby do územních plánů na krajské a místní úrovni a další podstatná změna spočívá v podstatně větším důrazu na využití obnovitelných zdrojů.
Potřeba korekcí se tedy pravděpodobně objeví, ale v tom nelze vidět nic špatného. Vždyť prostý rozum říká, že státní, tedy strategickou koncepci nelze dobře zpracovat bez důkladné znalosti potřeb a možností jednotlivých krajů a naopak. Tedy postupné vzájemné ladění, nikoli jednorázová kampaň, odškrtnuto a hotovo.
* Jaká bude role obnovitelných zdrojů v energetickém hospodářství státu, krajů i měst a obcí?
Do roku 2010 bychom měli pokrýt obnovitelnými zdroji zhruba šest procent celkové potřeby energie v Česku. Tak jsme se zavázali EU. Proti roku 2000 to je téměř čtyřnásobné zvýšení, které si podle odhadu vyžádá investiční náklady ve výši zhruba 200 miliard Kč (vzniká tedy potřeba úvěrů a to je sousto pro bankéře). Skutečná velikost podílu energie z obnovitelných zdrojů bude nakonec do značné míry záviset na výkonnosti ekonomiky i koupěschopnosti obyvatelstva.
Lze říci, že obnovitelné zdroje budou mít v celkové bilanci energetických zdrojů Česka v nejbližších deseti letech roli doplňkovou. Při správném zaměření dotační politiky státu mohou sehrát významnou roli v některých lokalitách. Správně identifikovat vhodné lokality je jedním z úkolů územních energetických koncepcí a mohou to být i velmi zajímavé příležitosti pro komunální energetiku.
* Hrozí u nás výpadky elektřiny?
Asi tak jako povodně, uragány a extrémní vedra či mrazy. Prostě totální výpadek elektřiny je u nás možný, i když málo pravděpodobný. V posledních letech přibývá vlivů, které bych označil jako rizikové. Vzhledem k tomu, že už jsou dávno pryč doby, kdy rodiny měly ve sklepě uhlí a brambory na celou zimu a k tomu v kuchyni sporák na dřevo či na uhlí a petrolejku na svícení, byl by takový zimní totální výpadek elektřiny velmi nepříjemným dobrodružstvím. Ostatně ani v létě není o co stát.
Informační společnost, ke které se hlásíme, je postavena na spolehlivé dodávce elektřiny, takže takový kolaps při totálním výpadku elektřiny by byl velmi ošklivý po všech stránkách.
* Jak čelí energetické koncepce tomuto a dalším rizikům?
Je značný úspěch, že nová státní energetická koncepce i některé územní energetické politiky se už o rizicích zmiňují. Podle mého názory by měly být energetické koncepce zpracovány ve dvou rovinách, tedy jednak pro normální podmínky, kdy fungují běžné tržní mechanizmy, a jednak pro mimořádné stavy, kdy trh nefunguje a je životně důležité zachovat základní funkce správy státu a minimalizovat strádání obyvatelstva.
To velmi těsně souvisí s krizovým plánováním. Tak daleko jsme se v energetických koncepcích zatím nedostali.
* Jaký užitek a problémy přinese dokončení liberalizace trhu s elektřinou?
Především přináší konkurenci, od které se očekává pokles cen. To je zcela jistě užitek. Konkurenční tlak vede mimo jiné ke snižování nákladů, tedy i rezerv v elektrizační soustavě a to přímo souvisí se spolehlivostí dodávek elektřiny. Pokud tato spolehlivost poklesne pod určitou mez a ve větší míře se začnou projevovat škody z "nespolehlivosti", začne vznikat poptávka po "spolehlivější" elektřině a její cena poroste.
Růst ceny elektřiny pro konečné zákazníky se již projevil v některých evropských zemích s liberalizovaným trhem a to je trochu rozčarování. Pro konečné zákazníky vzniká i na trhu s elektřinou podobná situace jako s telefonními operátory - veliký výběr nejrůznějších balíčků za různé ceny od velkého množství obchodníků. I tady se nabízí prostor pro municipální energetiku. Ostatně, i veřejná správa bude významným zákazníkem energetických obchodníků.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
