MF Dnes: „Stoletá“ voda přichází stále častěji
29.6.2009 | PRAHA | MF Dnes
Záplavy nejsou v Česku ničím novým. Leckdy byly tak zničující, že při nich zahynuly stovky lidí. Nikdy však nepřicházely tak krátce po sobě jako teď. V roce 1845 zpustošila rozvodněná Vltava celé střední Čechy a Prahu. Šířka rozbouřeného toku dosahovala u Karlova mostu jeden kilometr. Desítky lidí zemřely při záplavách na Berounsku v roce 1872. Voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů.
Tyto pohromy však od sebe oddělovaly desítky let. Dnes je vše jinak: přestávku mezi zničujícími povodněmi počítáme na pouhé roky.
Jen v posledních patnácti letech hydrologové zaznamenali sedm velkých povodní – tedy každé dva roky. V roce 1996 na Bruntálsku, o rok později jednu z nejrozsáhlejších na Moravě, v roce 1998 na Orlicku, v roce 2000 na horním Labi.
Skutečně zničující byly záplavy v roce 2002 a hned dvakrát udeřila stoletá voda v roce 2006 na Dyji – na jaře a pak znovu i v létě. „Velké, ale i jen lokální záplavy jsou v posledních čtyřiceti letech mnohem četnější, ale i ničivější, než tomu kdy bylo v minulosti,“ říká náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Termín stoletá voda odvozený od mohutnosti povodní, které přicházejí jednou za sto let, se tak pomalu stává archaickým výrazem. Stoletá voda totiž Česko v posledních letech „navštívila“ hned několikrát. „Stále tomu budeme říkat stoletá voda, jen nás bude překvapovat mnohem častěji než dřív – třeba i jednou za pět let,“ naráží Tolasz na sérii ničivých záplav z let 1996 až 2002.
Příčin, proč jde Česko s nadsázkou „z povodní do povodní“, je podle odborníků více. K těm hlavním patří měnící se klima – o tom už nepochybuje žádný z uznávaných expertů. „Rostoucí teploty shromažďují v atmosféře mnohem více energie, která o sobě dává vědět stále prudšími, častějšími a také méně očekávanými bouřkami či větrem,“ vysvětluje Radim Tolasz.
Na rozdíl od militantních ekologů však říká, že například produkce skleníkových plynů k četnějším a také divočejším extrémům počasí pouze částečně přispívá. „Klima by se velmi pravděpodobně oteplovalo – tak jako už mnohokrát v minulosti – i bez podílu člověka,“ domnívá se klimatolog.
Zapomněli jsme na zkušenosti předků Avšak i stále častější a prudší výkyvy počasí by nemusely mít pro lidi tak ničivé důsledky. Chování lidí je další příčinou velkých škod z posledních let. „Zapomněli jsme na zkušenosti našich předků,“ srovnává Lubomír Šálek z pražské zemědělské univerzity. Předkové si podle něj moc dobře uvědomovali, jaký význam mají při zadržování velké vody remízky, keřové, travní či lesní pásy, kaskády malých rybníčků nebo i suché nádrže. Povodním nahrávají podle něj i málo pestré lesy. „Smíšené lesy totiž zadrží mnohem více vody,“ připomíná Šálek, projektant lesních plánů.
Nemluvě už o umělém narovnání koryt potoků. Zejména tento necitlivý zásah člověka do přírody způsobil, že voda vtrhne – jako nyní v Jeseníku nad Odrou – do městečka tak bleskově, že lidé před ní nestačí utéct ani na půdu.
„Voda meandrujícího potoka by je stejně zaplavila, protože na Novojičínsku spadlo ohromné množství srážek, ale lidé by měli mnohem více času před živlem utéct,“ dodává Radim Tolasz.
Odborníci, které MF DNES oslovila, se shodují i v tom, že tak extrémní bouřky, které prošly Novojičínskem, nebude nikdy možné předpovědět s potřebným předstihem. Přicházet budou pokaždé náhle.
V lidských silách však je – kromě významného zpomalení velikosti i síly vodní vlny – zkvalitnění varovného systému. Není sice zadarmo, ale v podobných situacích může zachránit lidské životy.
Moderní srážkoměry spouštějí automaticky poplach a pošlou přímo na telefon záchranářů SMS, že se blíží velká voda.
***
* Před rokem 1980 Byly jen dvě velké povodně (ostatní byly jen malé či lokální): 1954 – Velká povodeň na celém toku Vltavy. Prahu údajně zachránila slapská přehrada, která byla před dokončením a téměř prázdná. Na Otavě stoletá voda poničila Písek. 1965 – Velká povodeň na Dunaji. Území dnešního Česka zasáhla jen zčásti. Zaplaven Žitný ostrov, evakuace 54 tisíc lidí ze 46 obcí.
* 1981 – 1996 Také v tomto období byly jen dvě větší povodně: 1981 – Řeka Ohře zatopila v 80. letech několikrát okolí severočeských Loun. V dubnu 1981 tu byla padesátiletá voda, jinak byly povodně na úrovni dvacetileté vody. 1996 – Na Bruntálsku byly záplavy po průtrži mračen, byl vyhlášen stav ohrožení, povodně se dotkly zhruba 300 domácností.
* Červenec 1997 Velké červencové záplavy v povodí Odry a Moravy, které svým rozsahem vstoupily do historie. Začaly nepřetržitým, několikadenním deštěm na začátku letních prázdnin. Zasáhly různé části území Česka. Zůstalo po nich 50 obětí a 10 tisíc lidí zůstalo kvůli velké vodě bez střechy nad hlavou. Povodně zasáhly 536 obcí ve 34 okresech. Škoda byla 63 miliard korun.
* 1998 – 2000 1998 – Letní povodně, které postihly území o rozloze kolem 100 kilometrů čtverečních na Rychnovsku a Náchodsku. Nepřežilo je 6 lidí. Ze svých domovů bylo kvůli nim evakuováno 800 obyvatel. 2000 – Severní a východní Čechy postihly jarní záplavy, které vyvolal tající sníh a silné deště. Zůstaly po nich tři oběti. Utonuli dva lidé v důchodovém věku a jeden mladý vodák při sjíždění řeky.
* Srpen 2002 Záplavy zasáhly téměř celé Česko. Nezabily tolik lidí jako povodně v roce 1997, ale nechaly za sebou vyšší škody – celkem 73,3 miliardy korun. Evakuováno bylo 225 tisíc lidí, 17 lidí při povodních zahynulo – utonuli nebo se k nim včas nedostala pomoc. Povodně tehdy zasáhly i Prahu, pod vodou byla celá vltavská nábřeží. Voda poškodila historické centrum a zaplavila pražské metro.
* 2006 V roce 2006 byly dokonce dvě povodně, které by se daly označit jako větší. Léto 2006: po dlouhé zimě zasáhla velká voda hlavně povodí na Vysočině – Sázavu a Lužnici. Postiženo však bylo sedm krajů. Zůstalo po nich 9 obětí. Zima 2006: Dyje měla v tomto roce už podruhé stoletou povodeň, ta byla bez obětí.
„Záplavy jsou v posledních letech mnohem četnější i ničivější, než tomu bylo kdy v minulosti.“ Radim Tolasz, náměstek ředitele ČHÚ
reklama
Jen v posledních patnácti letech hydrologové zaznamenali sedm velkých povodní – tedy každé dva roky. V roce 1996 na Bruntálsku, o rok později jednu z nejrozsáhlejších na Moravě, v roce 1998 na Orlicku, v roce 2000 na horním Labi.
Skutečně zničující byly záplavy v roce 2002 a hned dvakrát udeřila stoletá voda v roce 2006 na Dyji – na jaře a pak znovu i v létě. „Velké, ale i jen lokální záplavy jsou v posledních čtyřiceti letech mnohem četnější, ale i ničivější, než tomu kdy bylo v minulosti,“ říká náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Termín stoletá voda odvozený od mohutnosti povodní, které přicházejí jednou za sto let, se tak pomalu stává archaickým výrazem. Stoletá voda totiž Česko v posledních letech „navštívila“ hned několikrát. „Stále tomu budeme říkat stoletá voda, jen nás bude překvapovat mnohem častěji než dřív – třeba i jednou za pět let,“ naráží Tolasz na sérii ničivých záplav z let 1996 až 2002.
Příčin, proč jde Česko s nadsázkou „z povodní do povodní“, je podle odborníků více. K těm hlavním patří měnící se klima – o tom už nepochybuje žádný z uznávaných expertů. „Rostoucí teploty shromažďují v atmosféře mnohem více energie, která o sobě dává vědět stále prudšími, častějšími a také méně očekávanými bouřkami či větrem,“ vysvětluje Radim Tolasz.
Na rozdíl od militantních ekologů však říká, že například produkce skleníkových plynů k četnějším a také divočejším extrémům počasí pouze částečně přispívá. „Klima by se velmi pravděpodobně oteplovalo – tak jako už mnohokrát v minulosti – i bez podílu člověka,“ domnívá se klimatolog.
Zapomněli jsme na zkušenosti předků Avšak i stále častější a prudší výkyvy počasí by nemusely mít pro lidi tak ničivé důsledky. Chování lidí je další příčinou velkých škod z posledních let. „Zapomněli jsme na zkušenosti našich předků,“ srovnává Lubomír Šálek z pražské zemědělské univerzity. Předkové si podle něj moc dobře uvědomovali, jaký význam mají při zadržování velké vody remízky, keřové, travní či lesní pásy, kaskády malých rybníčků nebo i suché nádrže. Povodním nahrávají podle něj i málo pestré lesy. „Smíšené lesy totiž zadrží mnohem více vody,“ připomíná Šálek, projektant lesních plánů.
Nemluvě už o umělém narovnání koryt potoků. Zejména tento necitlivý zásah člověka do přírody způsobil, že voda vtrhne – jako nyní v Jeseníku nad Odrou – do městečka tak bleskově, že lidé před ní nestačí utéct ani na půdu.
„Voda meandrujícího potoka by je stejně zaplavila, protože na Novojičínsku spadlo ohromné množství srážek, ale lidé by měli mnohem více času před živlem utéct,“ dodává Radim Tolasz.
Odborníci, které MF DNES oslovila, se shodují i v tom, že tak extrémní bouřky, které prošly Novojičínskem, nebude nikdy možné předpovědět s potřebným předstihem. Přicházet budou pokaždé náhle.
V lidských silách však je – kromě významného zpomalení velikosti i síly vodní vlny – zkvalitnění varovného systému. Není sice zadarmo, ale v podobných situacích může zachránit lidské životy.
Moderní srážkoměry spouštějí automaticky poplach a pošlou přímo na telefon záchranářů SMS, že se blíží velká voda.
***
* Před rokem 1980 Byly jen dvě velké povodně (ostatní byly jen malé či lokální): 1954 – Velká povodeň na celém toku Vltavy. Prahu údajně zachránila slapská přehrada, která byla před dokončením a téměř prázdná. Na Otavě stoletá voda poničila Písek. 1965 – Velká povodeň na Dunaji. Území dnešního Česka zasáhla jen zčásti. Zaplaven Žitný ostrov, evakuace 54 tisíc lidí ze 46 obcí.
* 1981 – 1996 Také v tomto období byly jen dvě větší povodně: 1981 – Řeka Ohře zatopila v 80. letech několikrát okolí severočeských Loun. V dubnu 1981 tu byla padesátiletá voda, jinak byly povodně na úrovni dvacetileté vody. 1996 – Na Bruntálsku byly záplavy po průtrži mračen, byl vyhlášen stav ohrožení, povodně se dotkly zhruba 300 domácností.
* Červenec 1997 Velké červencové záplavy v povodí Odry a Moravy, které svým rozsahem vstoupily do historie. Začaly nepřetržitým, několikadenním deštěm na začátku letních prázdnin. Zasáhly různé části území Česka. Zůstalo po nich 50 obětí a 10 tisíc lidí zůstalo kvůli velké vodě bez střechy nad hlavou. Povodně zasáhly 536 obcí ve 34 okresech. Škoda byla 63 miliard korun.
* 1998 – 2000 1998 – Letní povodně, které postihly území o rozloze kolem 100 kilometrů čtverečních na Rychnovsku a Náchodsku. Nepřežilo je 6 lidí. Ze svých domovů bylo kvůli nim evakuováno 800 obyvatel. 2000 – Severní a východní Čechy postihly jarní záplavy, které vyvolal tající sníh a silné deště. Zůstaly po nich tři oběti. Utonuli dva lidé v důchodovém věku a jeden mladý vodák při sjíždění řeky.
* Srpen 2002 Záplavy zasáhly téměř celé Česko. Nezabily tolik lidí jako povodně v roce 1997, ale nechaly za sebou vyšší škody – celkem 73,3 miliardy korun. Evakuováno bylo 225 tisíc lidí, 17 lidí při povodních zahynulo – utonuli nebo se k nim včas nedostala pomoc. Povodně tehdy zasáhly i Prahu, pod vodou byla celá vltavská nábřeží. Voda poškodila historické centrum a zaplavila pražské metro.
* 2006 V roce 2006 byly dokonce dvě povodně, které by se daly označit jako větší. Léto 2006: po dlouhé zimě zasáhla velká voda hlavně povodí na Vysočině – Sázavu a Lužnici. Postiženo však bylo sedm krajů. Zůstalo po nich 9 obětí. Zima 2006: Dyje měla v tomto roce už podruhé stoletou povodeň, ta byla bez obětí.
„Záplavy jsou v posledních letech mnohem četnější i ničivější, než tomu bylo kdy v minulosti.“ Radim Tolasz, náměstek ředitele ČHÚ
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
