MF Dnes: Stožáry vysílačů zaplavují krajinu
22.10.2004 | PARDUBICE | MF Dnes | Ivan Tůma, Ivan Truhlička |
Jsme posedlí pokrytím, hlásají ve svých reklamách provozovatelé sítí mobilních telefonů a letmý pohled do krajiny potvrzuje, že nemluví do větru. Na mnoha místech v celé republice vyrůstají stožáry pro přenos telefonního signálu a nikdo nedokáže odhadnout, kolik jich ještě bude.
Telefonních stožárů bude přibývat
Stavba dalších stožárů bude záviset na vývoji technologií. S rozvojem radiového vysílání se dostupná vlnová pásma postupně zaplňují, a mobilní operátoři proto musí využívat stále kratší vlnové rozsahy, které sice umožňují vyšší kvalitu přenosu, ale mají menší dosah. Jestliže za první republiky stačil pro pokrytí celé republiky rozhlasovým vysíláním na dlouhých vlnách jeden vysílač, pro krátkovlnné rozhlasové vysílání jich už musí být zhruba dvacet a pro mobilní telefony v jediném okrese třeba deset.
"Záleží na členitosti krajiny. Pokud se bude mobilní síť vyvíjet stejným směrem jako dosud, stožárů bude nepochybně přibývat. Konkrétní číslo dnes ale nikdo nezná," uvedl majitel společnosti Radio King z Janských Lázní Václav Němec, jehož firma věže pro přenos telefonního signálu staví.
Ochranáři se snaží odolávat tlaku operátorů
Podle Františka Bárty, vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Železné hory, není řešením ani to, když se běžný vysílač předělá například na rozhlednu.
"Stejně zůstane dominantou samotná železná konstrukce, která se do krajiny nehodí," řekl.
Proto se správy chráněných oblastí a národních parků snaží mobilní operátory přimět k maximálnímu využívání staveb, které už v terénu jsou - stožárů, výškových budov, vysoko položených objektů, zemědělských sil a podobně. Pokud je nutno stavět stožáry nové, správci parku usilují o jejich vytlačení na co nejméně nápadná místa.
"Operátory se snažíme rovněž přesvědčit, aby se dohodli na společném využívání jednoho stožáru. Oni však většinou tvrdí, že mezi jednotlivými zařízeními musí být dostatečný odstup, a požadují zvýšení konstrukce. Často je to dohadování o každý metr," řekl pracovník Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Pavel Kobr a postěžoval si, že provozovatelé mobilních sítí se někdy snaží prosadit výstavbu dalších věží i přes nesouhlas ochranářů. "Teď se zrovna v Krkonoších řeší tři případy, které zřejmě skončí u soudu," dodal pracovník správy parku.
Český ráj - pro operátory vstup zakázán
Podobně jako správci Krkonošského národního parku postupují i ochranáři v Českém ráji. "Pokud operátoři neargumentují veřejným zájmem, daří se nám výstavbě dalších stožárů odolávat. V historické části Českého ráje dosud není jediná anténa s výjimkou kostela ve Vyskeři, kde je schována ve věži. Pouze v nově rozšířeném území jsme zdědili několik stožárů, které v minulosti povolily okresní úřady," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v Turnově Lenka Šoltysová.
Velká nevýhoda orgánů ochrany přírody spočívá podle ní v tom, že jejich pracovníci mají úplně jiné zaměření a novým technologiím pro přenos signálu mobilních telefonů většinou příliš nerozumějí. Potom jen velice obtížně dokážou účinně odolávat tlaku operátorů, kteří své požadavky zdůvodňují především technickými argumenty.
"Proto se snažíme o této problematice získat co nejvíc informací a spolupracovat s nezávislými odborníky. Jsme pevně rozhodnuti nepustit do Českého ráje už ani jeden nový stožár," zdůraznila Šoltysová.
Důslednost ochranářů se vyplácí
Přestože strategie mobilních operátorů je založena na nejmodernějších technologiích, někdy připomíná intuitivní chování středověkých panovníků. "Mobilní operátoři mají tendenci stavět své věže na místech starých hradišť a hradů, které v minulosti vznikly na místech klíčových k mocenskému ovládání krajiny. Současníci chtějí krajinu ovládnout signálem," domnívá se ředitel Regionálního muzea v Jičíně Jaromír Gottlieb. Jeho postřeh potvrzuje i nedávná snaha umístit stožár na Železný vrch nad Železnicí, na němž již ve 14. století stával stejnojmenný strážný hrad.
"Místo je z historického hlediska velice zajímavé a stožár by je znehodnotil. Proto jsme se společně s odborem životního prostředí jičínské radnice snažili jeho výstavbě na Železném vrchu zabránit. Nakonec se nám podařilo mobilního operátora přimět k tomu, aby stožár přemístil do nedalekého lesa, kde tolik neruší," konstatoval Gottlieb.
"Pokud operátoři projeví zájem o stavbu stožáru v krajinotvorně cenné lokalitě, snažíme se je vytlačit do lesů, kde se alespoň část nevzhledné konstrukce schová. Když se nám to nepodaří, hledáme jiné varianty," uvedla vedoucí oddělení ochrany přírody Městského úřadu v Jičíně Vladimíra Smolíková.
Pokud provozovatelé mobilních sítí tuší, že chtějí stavět na problematickém místě, snaží se prý v poslední době sami přicházet s přijatelnějšími variantami.
"V případě Železného vrchu však žádné další alternativy nebyly. Přesto jsme trvali na svém a se stavbou na tomto místě jsme nesouhlasili. Důslednost se nám v tomto případě vyplatila a nakonec se nám přijatelnější místo najít podařilo," dodala Smolíková.
reklama
Stavba dalších stožárů bude záviset na vývoji technologií. S rozvojem radiového vysílání se dostupná vlnová pásma postupně zaplňují, a mobilní operátoři proto musí využívat stále kratší vlnové rozsahy, které sice umožňují vyšší kvalitu přenosu, ale mají menší dosah. Jestliže za první republiky stačil pro pokrytí celé republiky rozhlasovým vysíláním na dlouhých vlnách jeden vysílač, pro krátkovlnné rozhlasové vysílání jich už musí být zhruba dvacet a pro mobilní telefony v jediném okrese třeba deset.
"Záleží na členitosti krajiny. Pokud se bude mobilní síť vyvíjet stejným směrem jako dosud, stožárů bude nepochybně přibývat. Konkrétní číslo dnes ale nikdo nezná," uvedl majitel společnosti Radio King z Janských Lázní Václav Němec, jehož firma věže pro přenos telefonního signálu staví.
Ochranáři se snaží odolávat tlaku operátorů
Podle Františka Bárty, vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Železné hory, není řešením ani to, když se běžný vysílač předělá například na rozhlednu.
"Stejně zůstane dominantou samotná železná konstrukce, která se do krajiny nehodí," řekl.
Proto se správy chráněných oblastí a národních parků snaží mobilní operátory přimět k maximálnímu využívání staveb, které už v terénu jsou - stožárů, výškových budov, vysoko položených objektů, zemědělských sil a podobně. Pokud je nutno stavět stožáry nové, správci parku usilují o jejich vytlačení na co nejméně nápadná místa.
"Operátory se snažíme rovněž přesvědčit, aby se dohodli na společném využívání jednoho stožáru. Oni však většinou tvrdí, že mezi jednotlivými zařízeními musí být dostatečný odstup, a požadují zvýšení konstrukce. Často je to dohadování o každý metr," řekl pracovník Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Pavel Kobr a postěžoval si, že provozovatelé mobilních sítí se někdy snaží prosadit výstavbu dalších věží i přes nesouhlas ochranářů. "Teď se zrovna v Krkonoších řeší tři případy, které zřejmě skončí u soudu," dodal pracovník správy parku.
Český ráj - pro operátory vstup zakázán
Podobně jako správci Krkonošského národního parku postupují i ochranáři v Českém ráji. "Pokud operátoři neargumentují veřejným zájmem, daří se nám výstavbě dalších stožárů odolávat. V historické části Českého ráje dosud není jediná anténa s výjimkou kostela ve Vyskeři, kde je schována ve věži. Pouze v nově rozšířeném území jsme zdědili několik stožárů, které v minulosti povolily okresní úřady," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v Turnově Lenka Šoltysová.
Velká nevýhoda orgánů ochrany přírody spočívá podle ní v tom, že jejich pracovníci mají úplně jiné zaměření a novým technologiím pro přenos signálu mobilních telefonů většinou příliš nerozumějí. Potom jen velice obtížně dokážou účinně odolávat tlaku operátorů, kteří své požadavky zdůvodňují především technickými argumenty.
"Proto se snažíme o této problematice získat co nejvíc informací a spolupracovat s nezávislými odborníky. Jsme pevně rozhodnuti nepustit do Českého ráje už ani jeden nový stožár," zdůraznila Šoltysová.
Důslednost ochranářů se vyplácí
Přestože strategie mobilních operátorů je založena na nejmodernějších technologiích, někdy připomíná intuitivní chování středověkých panovníků. "Mobilní operátoři mají tendenci stavět své věže na místech starých hradišť a hradů, které v minulosti vznikly na místech klíčových k mocenskému ovládání krajiny. Současníci chtějí krajinu ovládnout signálem," domnívá se ředitel Regionálního muzea v Jičíně Jaromír Gottlieb. Jeho postřeh potvrzuje i nedávná snaha umístit stožár na Železný vrch nad Železnicí, na němž již ve 14. století stával stejnojmenný strážný hrad.
"Místo je z historického hlediska velice zajímavé a stožár by je znehodnotil. Proto jsme se společně s odborem životního prostředí jičínské radnice snažili jeho výstavbě na Železném vrchu zabránit. Nakonec se nám podařilo mobilního operátora přimět k tomu, aby stožár přemístil do nedalekého lesa, kde tolik neruší," konstatoval Gottlieb.
"Pokud operátoři projeví zájem o stavbu stožáru v krajinotvorně cenné lokalitě, snažíme se je vytlačit do lesů, kde se alespoň část nevzhledné konstrukce schová. Když se nám to nepodaří, hledáme jiné varianty," uvedla vedoucí oddělení ochrany přírody Městského úřadu v Jičíně Vladimíra Smolíková.
Pokud provozovatelé mobilních sítí tuší, že chtějí stavět na problematickém místě, snaží se prý v poslední době sami přicházet s přijatelnějšími variantami.
"V případě Železného vrchu však žádné další alternativy nebyly. Přesto jsme trvali na svém a se stavbou na tomto místě jsme nesouhlasili. Důslednost se nám v tomto případě vyplatila a nakonec se nám přijatelnější místo najít podařilo," dodala Smolíková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
