MF Dnes: Strašák jaderné elektrárny má zmizet
16.6.2005 | HRADEC KRÁLOVÉ | MF Dnes | Vladimír Bílek |
Obyvatelé Hradeckého, Pardubického a Středočeského kraje se možná zbaví strašáku nové jaderné elektrárny. Přestože platný územní plán hradecko-pardubické aglomerace z roku 1989 s výstavbou zařízení s výkonem až čtyři tisíce megawattů v blízkosti Tetova stále počítá, Pardubický kraj už jaderný kolos ve svých plánech mít nechce.
Pardubický kraj nyní pořizuje územní plán, kde by podobné velké stavby měly být zachyceny. Jeho koncept z roku 2002, stejně tak územní energetická koncepce z listopadu 2003 ještě s výstavbou jaderné elektrárny Tetov po roce 2020 počítají.
V konceptu územního plánu se například píše: „Na základě technicko-ekonomických studií v oblasti spotřeby elektrického výkonu a energie bylo rozhodnuto situovat výrazný tepelný energetický zdroj na rozhraní Pardubického a Středočeského kraje v lokalitě Tetov.“
Instalovaný výkon má být po roce 2020 dvakrát tisíc megawattů a bude rozhodující investicí energetiky pro územní rozvoj východních a středních Čech. Elektrárna by také sloužila jako významný zdroj tepla. Pardubický krajský úřad však už v dalším návrhu územního plánu jadernou elektrárnu v Tetově vypouští. „Dnes už máme připraveno a projednáno souborné stanovisko návrhu územního plánu, v němž jsme si dovolili Tetov vypustit. Vycházíme ze státní energetické koncepce přijaté v roce 2004, která mluví o tom, že nové jaderné elektrárny by se stavět neměly. Pokud ano, tak posilováním a zvětšováním kapacit současných jaderných elektráren,“ říká vedoucí oddělení územního plánování Krajského úřadu v Pardubicích Bohumil Burdych. Tvrdí, že tento směr je logický, protože je lacinější než stavět jadernou elektrárnu na zelené louce.
„Ústup vlády od stavby jaderných elektráren pro nás byl impulsem k novému postoji k původně plánované jaderné elektrárně. Nevyhovuje nám ani její umístění na hranici mezi Pardubickým a Středočeským krajem. Myslíme si, že nová jaderná elektrárna už má ducha minulosti a ne perspektivu budoucnosti. Pokud se nám podaří získat souhlas státní správy, elektrárna u Tetova už v novémúzemním plánu Pardubického kraje nebude,“ říká Burdych.
Z dosud platného územního plánu hradecko-pardubické aglomerace z roku 1989 vyplývá, že stavba jaderné elektrárny se nejprve plánovala v Opatovicích nad Labem, ale autoři pak doporučili postavit v Opatovicích jen jadernou výtopnu a jadernou elektrárnu situovat k Tetovu. Báli se totiž velmi malé vzdálenosti od Hradce Králové a Pardubic.
Vhodné místo pro jadernou elektrárnu, která by zásobovala teplem celou hradecko-pardubickou aglomeraci a Prahu, se hledalo už v roce 1986. Z Tetova měly vést do Prahy parovody dlouhé 67 kilometrů. Vybíralo se z lokalit na severní Moravě a na východním Slovensku. Nejlépe vyšel Tetov, kde byly geologické a seismologické podmínky nejpříznivější. Plánovala se instalace čtyř bloků o celkovém výkonu čtyři tisíce megawattů.
Tetov leží na rozhraní okresů Pardubice a Kolín a nejbližší větší města jsou Chlumec nad Cidlinou a Týnec na Labem. Elektrárna měla zabrat více než 150 hektarů zemědělské půdy. Začít se stavbou se mělo v roce 1996, první blok se měl uvést do provozu do roku 2004, čtvrtý v roce 2008. Náklady se tehdy odhadovaly na 60 miliard korun.
reklama
V konceptu územního plánu se například píše: „Na základě technicko-ekonomických studií v oblasti spotřeby elektrického výkonu a energie bylo rozhodnuto situovat výrazný tepelný energetický zdroj na rozhraní Pardubického a Středočeského kraje v lokalitě Tetov.“
Instalovaný výkon má být po roce 2020 dvakrát tisíc megawattů a bude rozhodující investicí energetiky pro územní rozvoj východních a středních Čech. Elektrárna by také sloužila jako významný zdroj tepla. Pardubický krajský úřad však už v dalším návrhu územního plánu jadernou elektrárnu v Tetově vypouští. „Dnes už máme připraveno a projednáno souborné stanovisko návrhu územního plánu, v němž jsme si dovolili Tetov vypustit. Vycházíme ze státní energetické koncepce přijaté v roce 2004, která mluví o tom, že nové jaderné elektrárny by se stavět neměly. Pokud ano, tak posilováním a zvětšováním kapacit současných jaderných elektráren,“ říká vedoucí oddělení územního plánování Krajského úřadu v Pardubicích Bohumil Burdych. Tvrdí, že tento směr je logický, protože je lacinější než stavět jadernou elektrárnu na zelené louce.
„Ústup vlády od stavby jaderných elektráren pro nás byl impulsem k novému postoji k původně plánované jaderné elektrárně. Nevyhovuje nám ani její umístění na hranici mezi Pardubickým a Středočeským krajem. Myslíme si, že nová jaderná elektrárna už má ducha minulosti a ne perspektivu budoucnosti. Pokud se nám podaří získat souhlas státní správy, elektrárna u Tetova už v novémúzemním plánu Pardubického kraje nebude,“ říká Burdych.
Z dosud platného územního plánu hradecko-pardubické aglomerace z roku 1989 vyplývá, že stavba jaderné elektrárny se nejprve plánovala v Opatovicích nad Labem, ale autoři pak doporučili postavit v Opatovicích jen jadernou výtopnu a jadernou elektrárnu situovat k Tetovu. Báli se totiž velmi malé vzdálenosti od Hradce Králové a Pardubic.
Vhodné místo pro jadernou elektrárnu, která by zásobovala teplem celou hradecko-pardubickou aglomeraci a Prahu, se hledalo už v roce 1986. Z Tetova měly vést do Prahy parovody dlouhé 67 kilometrů. Vybíralo se z lokalit na severní Moravě a na východním Slovensku. Nejlépe vyšel Tetov, kde byly geologické a seismologické podmínky nejpříznivější. Plánovala se instalace čtyř bloků o celkovém výkonu čtyři tisíce megawattů.
Tetov leží na rozhraní okresů Pardubice a Kolín a nejbližší větší města jsou Chlumec nad Cidlinou a Týnec na Labem. Elektrárna měla zabrat více než 150 hektarů zemědělské půdy. Začít se stavbou se mělo v roce 1996, první blok se měl uvést do provozu do roku 2004, čtvrtý v roce 2008. Náklady se tehdy odhadovaly na 60 miliard korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
