MF Dnes: Studie: Lyžaři zatím neškodí
29.12.2008 | KARLOVA STUDÁNKA | MF Dnes | Markéta Radová |
Co mají společné sjezdové lyžování, klečové porosty a štěrkové posypy silnic? Jedná se o tři z okruhů, na které se zaměřil tým odborníků z univerzit a dalších institucí ve studii vypracované na podnět Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Autoři v ní po dobu pěti let zkoumali, jaké jsou vlivy člověka na nejcennější lokality Jeseníků, zejména Národní přírodní rezervace Praděd a Šerák - Keprník. Co zjistili?
Sjezdové lyžování v současném rozsahu například podle nich nepůsobí výrazně negativně na jesenickou přírodu. „Pokud by se ale sjezdovky do budoucna rozšiřovaly, byl by to problém,“ podotýká zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jindřich Chlapek. Říká, že už nyní, když lyžaři či snowboardisté sjíždějí po terénu mimo vyhrazené trati, poškozují mladé stromky nad sněhem.
Jsou opatření příliš tvrdá?
Na vrcholové skále Petrových kamenů zase podle něj lyžaři poškozují mimořádně vzácné rostlinné druhy, z nichž některé nerostou nikde jinde na světě.
V průběhu pěti let, kdy studie vznikala, dodali zástupci Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky autorům další podněty k výzkumu. Bádání tak směřovalo třeba k vlivu štěrkových posypů v okolí silnice z Hvězdy na Ovčárnu. Ty se podle Jindřicha Chlapka v okolí cesty hromadí v mnohacentimetrových vrstvách, čímž poškozují vegetaci a snižují kvalitu horních částí půdy.
„Díky výsledkům studie jsme mohli začít jednat se správou silnic Moravskoslezského kraje, jejíž zástupci slíbili, že budou štěrk z okolí silnice odstraňovat a současně využijí k posypu materiál s nižším obsahem prašných částic,“ říká Jindřich Chlapek.
Autoři studie také zdokumentovali současné rozšíření porostů kleče, kterou lidé do horských oblastí Jeseníků vysadili zejména na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Proč se kleč do hor sázela? „Aby se zvýšila horní hranice lesa, ale také třeba aby se zamezilo padání lavin, o nichž dneska už víme, že jsou prospěšné - uvolňují totiž místo novým druhům rostlin. Měla také snižovat extrémnost prostředí, což ale škodí některým vzácným druhům rostlin, které jsou na tyto podmínky vázané,“ vysvětluje ochránce přírody. Říká, že vlivem kleče mizí i některé druhy ptáků či motýlů.
V minulosti se již kleč na některých místech, třeba ve Velké a Malé kotlině, kácela, odstraňování kosodřeviny by mělo pokračovat i nadále. Přičemž studie určila místa, kde je negativní vliv kleče největší, například vrchol Keprníku.
Jaké další závěry a podněty k řešení studie, jejíž podklady poslouží i pro přípravu propagačních materiálů Jeseníků, přinesla? Třeba nutnost zabývat se erozí na turistických stezkách. Existuje ale i druhá strana mince. Někteří podnikatelé provozující svou činnost v horských oblastech Jeseníků říkají, že opatření iniciovaná ochránci přírody jsou příliš tvrdá, prý přísnější než v některých jiných chráněných územích v Česku. „Chráněná krajinná oblast Jeseníky nerespektuje infrastrukturu, která na horách existovala před vyhlášením národních přírodních rezervací. Už dříve tady existovaly sjezdovky, běžecké trati, silnice a další komunikace. Všechno je to zavedeno do územních plánů obcí a velkého územního celku Jeseníky,“ říká Josef Figura, majitel ski areálu ve středisku Praděd-Ovčárna.
Tvrdí, že kdyby byla infrastruktura v Jeseníkách vyňata z chráněného území, tak jako například v některých místech Krkonoš nebo Šumavy, pomohlo by to celému regionu. „Mohli bychom tak například letos zasněžovat už od začátku listopadu a sezona by byla v plném proudu. Místo toho teď vleky stojí,“ znepokojuje se Josef Figura, podle něhož ochránci přírody manipulují s veřejností.
„Sám jsem nechal udělat výzkum, z něhož vyplynulo, že v místech, kde se lyžuje, je rozmanitější vegetace a rostou tam vzácnější rostliny než jinde,“ říká Josef Figura.
Na to reaguje Jindřich Chlapek, který připouští, že k rozvoji druhově rozmanité vegetace vlivem sjezdového lyžování může docházet, ale spíše jen výjimečně.
reklama
Sjezdové lyžování v současném rozsahu například podle nich nepůsobí výrazně negativně na jesenickou přírodu. „Pokud by se ale sjezdovky do budoucna rozšiřovaly, byl by to problém,“ podotýká zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jindřich Chlapek. Říká, že už nyní, když lyžaři či snowboardisté sjíždějí po terénu mimo vyhrazené trati, poškozují mladé stromky nad sněhem.
Jsou opatření příliš tvrdá?
Na vrcholové skále Petrových kamenů zase podle něj lyžaři poškozují mimořádně vzácné rostlinné druhy, z nichž některé nerostou nikde jinde na světě.
V průběhu pěti let, kdy studie vznikala, dodali zástupci Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky autorům další podněty k výzkumu. Bádání tak směřovalo třeba k vlivu štěrkových posypů v okolí silnice z Hvězdy na Ovčárnu. Ty se podle Jindřicha Chlapka v okolí cesty hromadí v mnohacentimetrových vrstvách, čímž poškozují vegetaci a snižují kvalitu horních částí půdy.
„Díky výsledkům studie jsme mohli začít jednat se správou silnic Moravskoslezského kraje, jejíž zástupci slíbili, že budou štěrk z okolí silnice odstraňovat a současně využijí k posypu materiál s nižším obsahem prašných částic,“ říká Jindřich Chlapek.
Autoři studie také zdokumentovali současné rozšíření porostů kleče, kterou lidé do horských oblastí Jeseníků vysadili zejména na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Proč se kleč do hor sázela? „Aby se zvýšila horní hranice lesa, ale také třeba aby se zamezilo padání lavin, o nichž dneska už víme, že jsou prospěšné - uvolňují totiž místo novým druhům rostlin. Měla také snižovat extrémnost prostředí, což ale škodí některým vzácným druhům rostlin, které jsou na tyto podmínky vázané,“ vysvětluje ochránce přírody. Říká, že vlivem kleče mizí i některé druhy ptáků či motýlů.
V minulosti se již kleč na některých místech, třeba ve Velké a Malé kotlině, kácela, odstraňování kosodřeviny by mělo pokračovat i nadále. Přičemž studie určila místa, kde je negativní vliv kleče největší, například vrchol Keprníku.
Jaké další závěry a podněty k řešení studie, jejíž podklady poslouží i pro přípravu propagačních materiálů Jeseníků, přinesla? Třeba nutnost zabývat se erozí na turistických stezkách. Existuje ale i druhá strana mince. Někteří podnikatelé provozující svou činnost v horských oblastech Jeseníků říkají, že opatření iniciovaná ochránci přírody jsou příliš tvrdá, prý přísnější než v některých jiných chráněných územích v Česku. „Chráněná krajinná oblast Jeseníky nerespektuje infrastrukturu, která na horách existovala před vyhlášením národních přírodních rezervací. Už dříve tady existovaly sjezdovky, běžecké trati, silnice a další komunikace. Všechno je to zavedeno do územních plánů obcí a velkého územního celku Jeseníky,“ říká Josef Figura, majitel ski areálu ve středisku Praděd-Ovčárna.
Tvrdí, že kdyby byla infrastruktura v Jeseníkách vyňata z chráněného území, tak jako například v některých místech Krkonoš nebo Šumavy, pomohlo by to celému regionu. „Mohli bychom tak například letos zasněžovat už od začátku listopadu a sezona by byla v plném proudu. Místo toho teď vleky stojí,“ znepokojuje se Josef Figura, podle něhož ochránci přírody manipulují s veřejností.
„Sám jsem nechal udělat výzkum, z něhož vyplynulo, že v místech, kde se lyžuje, je rozmanitější vegetace a rostou tam vzácnější rostliny než jinde,“ říká Josef Figura.
Na to reaguje Jindřich Chlapek, který připouští, že k rozvoji druhově rozmanité vegetace vlivem sjezdového lyžování může docházet, ale spíše jen výjimečně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
