MF Dnes: Studie rychlodráhy je na světě
20.8.2009 | BRNO | MF Dnes
Brněnští radní už mají v ruce studii, která by měla odpovědět na otázku, jestli má smysl stavět městskou rychlodráhu.
Ta by mohla propojit stávající a nové vlakové nádraží. Stručně řečeno: politici teď vidí černé na bílém, co to město bude stát a co mu naopak spojení obou nádraží kolejovou dráhou přinese. Nejen ekonomicky, ale také z hlediska dopravy nebo životního prostředí. „Studie říká, za jakých podmínek je investice proveditelná. Z hlediska například dopravní obslužnosti, urbanistického řešení nebo ekonomické náročnosti. Teď parametry vyhodnocujeme a projednáváme v koalici,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka.
Poslední den v srpnu město závěry předloží grémiu Železničního uzlu Brno. Tedy orgánu, kde zasedají zástupci všech dotčených institucí: Jihomoravského kraje, Českých drah, Ministerstva dopravy i investora nového hlavního nádraží, tedy Správy železniční a dopravní cesty.
I když nakonec dostane rychlodráha zelenou, bude se stavět jako samostatný projekt. Bez ohledu na odsunuté nádraží. „Jinak by mohl být ohrožen časový harmonogram a možnost čerpání evropských peněz,“ dodal Onderka.
Stavba nového brněnského nádraží už je bez toho ve velkém skluzu. Podle původních plánů měla v srpnu 2009 startovat třetí etapa přestavby železničního uzlu. Fakticky ale ještě není hotová první etapa, stavba odstavného nádraží v Horních Heršpicích. Projekt rychlodráhy si prosadila Strana zelených, jejíž zastupitelé byli původně proti stavbě nového nádraží. Je kompromisem, jak skloubit stavbu nového uzlu a zachovat regionální dopravu v centru Brna. Zároveň má zabránit narůstání nároků na městskou hromadnou dopravu. „Bez rychlodráhy by za ni město Brno muselo navíc zaplatit 150 milionů korun ročně,“ uvedla před časem radní Jana Drápalová (SZ). Na řešení ve formě rychlodráhy se shodla městská koalice a je zakotvená v jejím programovém prohlášení.
reklama
Poslední den v srpnu město závěry předloží grémiu Železničního uzlu Brno. Tedy orgánu, kde zasedají zástupci všech dotčených institucí: Jihomoravského kraje, Českých drah, Ministerstva dopravy i investora nového hlavního nádraží, tedy Správy železniční a dopravní cesty.
I když nakonec dostane rychlodráha zelenou, bude se stavět jako samostatný projekt. Bez ohledu na odsunuté nádraží. „Jinak by mohl být ohrožen časový harmonogram a možnost čerpání evropských peněz,“ dodal Onderka.
Stavba nového brněnského nádraží už je bez toho ve velkém skluzu. Podle původních plánů měla v srpnu 2009 startovat třetí etapa přestavby železničního uzlu. Fakticky ale ještě není hotová první etapa, stavba odstavného nádraží v Horních Heršpicích. Projekt rychlodráhy si prosadila Strana zelených, jejíž zastupitelé byli původně proti stavbě nového nádraží. Je kompromisem, jak skloubit stavbu nového uzlu a zachovat regionální dopravu v centru Brna. Zároveň má zabránit narůstání nároků na městskou hromadnou dopravu. „Bez rychlodráhy by za ni město Brno muselo navíc zaplatit 150 milionů korun ročně,“ uvedla před časem radní Jana Drápalová (SZ). Na řešení ve formě rychlodráhy se shodla městská koalice a je zakotvená v jejím programovém prohlášení.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
