MF Dnes: Sucho odkrylo zatopené vesnice na Orlíku
7.10.2003 | PRAHA | MF Dnes | František J. Kubík, Jan Kubita |
Úhyn ryb nebo vodních ptáků, schnoucí stromy, zastavená lodní doprava, to jsou důsledky ničivého sucha, které trvá už několik měsíců.
Poprvé po osmadvaceti letech se na hladině Orlické přehrady na Vltavě objevily ruiny zatopených vesnic. Hladina tu klesla až o jedenáct metrů a z vody se vynořily zbytky zdí domů zaplavených před čtyřiceti lety. Je to důsledek sucha trvajícího už několik měsíců. V řekách je asi polovina vody oproti normálu a vodohospodáři na Orlíku a na dalších přehradách musí upouštět mnoho vody. "Tady bývala hospoda U Charyparů," ukazuje na zabahněné základy rozsáhlé stavby blízko mostu v zatopeném Podolsku Jaroslav Calta. "Já jsem zde nebydlel, ale znal jsem to tu velmi dobře. Moje babička žila na Červené. Když voda poklesne ještě níže, možná spatřím i zbytky jejího domu," dodal. Obnažené zdi bývalých domů přilákaly několik desítek pamětníků a potomků lidí, kteří zde před lety žili. Většina zatopených domů byla v šedesátých letech stržena a rozebrána. Zatopený kostel ve vesnici Těhnice však zůstal celý. Je stále pod hladinou, ale už jen sedm metrů. Ve čtvrtek se má Orlík znovu vypouštět. Místní lidé doufají, že se alespoň špička kostelní věže vynoří na denní světlo.
Sucho je místy padesátileté
Letošní sucho označují hlavně rybáři nebo loďaři za katastrofální. Na horním toku řeky Labe je místy největší sucho za posledních padesát let. Nejhorší situace je podle odhadů v povodí řeky Odry, kterou teče asi jen pětina vody. Stěžují si především rybáři. Například ti třeboňští posunuli kvůli obavám z malých výnosů podzimní výlovy o měsíc. Rybáři ze Lnář odhadují, že letos budou mít o třetinu méně ryb. "Máme velké problémy u malých toků, kde nám hynou celé populace některých druhů ryb," uvedl Jan Štípek z plzeňského rybářského svazu. Na trhu se však podle odborníků úhyn ryb neprojeví. Kvůli suchu hynou nejen ryby, ale i jiní vodní živočichové, jako například vodní ptáci. Na některých místech zmizely žáby. "Není to zase tak dramatické, protože se to děje spíše lokálně. V přírodě jsou takováhle sucha běžná a pravidelně se opakují, i když nám to zvlášť po loňských povodních připadá zvláštní," vysvětluje ředitel Agentury pro ochranu přírody Martin Dušek. Ten také upozorňuje, že nejvíce trpí suchem místa, kde je znát zásah člověka. Například zemědělské krajiny. "Tam, kde příroda zůstala dotčena jen málo, sucho tak citelné není. Populace ryb se samy obnoví. Ona to ta příroda nemá tak hloupě vymyšlené," dodal Dušek. Předpověď počasí zatím není příliš optimistická. Víkendové deště zvedly hladiny řek jen minimálně a meteorologové nečekají, že se do konce roku hladiny vrátí do obvyklé výšky.
***
Co způsobilo sucho
* V některých lokalitách umírají kvůli malému množství vody, která je navíc špatně okysličená, celé populace ryb a žab. Hynou také vodní ptáci, hmyz a schnou stromy.
* V něterých obcích, především na Karlovarsku, jsou lidé už týdny závislí na pitné vodě z cisteren nebo si musí kupovat vodu balenou.
* Velké ztráty čekají vodní dopravci, kteří nemohou kvůli nízkým hladinám používat své lodě.
* Sucho se nepříznivě odrazí v zemědělství, některých plodin se vypěstuje méně.
* Voda v řekách a rybnících je místy velmi znečištěná. Sucho podporuje vznik vodních květů nebo sinic.
reklama
Sucho je místy padesátileté
Letošní sucho označují hlavně rybáři nebo loďaři za katastrofální. Na horním toku řeky Labe je místy největší sucho za posledních padesát let. Nejhorší situace je podle odhadů v povodí řeky Odry, kterou teče asi jen pětina vody. Stěžují si především rybáři. Například ti třeboňští posunuli kvůli obavám z malých výnosů podzimní výlovy o měsíc. Rybáři ze Lnář odhadují, že letos budou mít o třetinu méně ryb. "Máme velké problémy u malých toků, kde nám hynou celé populace některých druhů ryb," uvedl Jan Štípek z plzeňského rybářského svazu. Na trhu se však podle odborníků úhyn ryb neprojeví. Kvůli suchu hynou nejen ryby, ale i jiní vodní živočichové, jako například vodní ptáci. Na některých místech zmizely žáby. "Není to zase tak dramatické, protože se to děje spíše lokálně. V přírodě jsou takováhle sucha běžná a pravidelně se opakují, i když nám to zvlášť po loňských povodních připadá zvláštní," vysvětluje ředitel Agentury pro ochranu přírody Martin Dušek. Ten také upozorňuje, že nejvíce trpí suchem místa, kde je znát zásah člověka. Například zemědělské krajiny. "Tam, kde příroda zůstala dotčena jen málo, sucho tak citelné není. Populace ryb se samy obnoví. Ona to ta příroda nemá tak hloupě vymyšlené," dodal Dušek. Předpověď počasí zatím není příliš optimistická. Víkendové deště zvedly hladiny řek jen minimálně a meteorologové nečekají, že se do konce roku hladiny vrátí do obvyklé výšky.
***
Co způsobilo sucho
* V některých lokalitách umírají kvůli malému množství vody, která je navíc špatně okysličená, celé populace ryb a žab. Hynou také vodní ptáci, hmyz a schnou stromy.
* V něterých obcích, především na Karlovarsku, jsou lidé už týdny závislí na pitné vodě z cisteren nebo si musí kupovat vodu balenou.
* Velké ztráty čekají vodní dopravci, kteří nemohou kvůli nízkým hladinám používat své lodě.
* Sucho se nepříznivě odrazí v zemědělství, některých plodin se vypěstuje méně.
* Voda v řekách a rybnících je místy velmi znečištěná. Sucho podporuje vznik vodních květů nebo sinic.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
