MF Dnes: Šumavské obce chtějí víc práv
21.4.2006 | ŠUMAVA | MF Dnes | Václav Janouš |
Šumavští starostové chtějí, aby měli stejná práva rozhodovat o národním parku jako jejich bavorští kolegové.
Včera se ve Volarech poprvé sešli se starosty obcí v Národním parku Bavorský les a chtějí společně tlačit na vedení šumavského parku, aby hospodaření na obou stranách hranice bylo totožné a hlavně ministerstvo respektovalo jejich vůli.
Starostové založili výbor obcí
Šumavští starostové udělali první krok po vzoru starostů z nejstaršího německého parku - pětatřicet let starého Bavorského lesa: založili výbor obcí. Chtějí tak docílit, aby vedení šumavského parku nepřebíralo od Němců jen některé zkušenosti, ale například názor starostů měl větší váhu.
„Musí skončit doba života v zámku a podzámčí. Bavorský les je nám dáván za vzor, ale správa parku si vytrhuje z jeho fungování jen části, které jí vyhovují. Neřeší například postavení obcí, a když toto chceme, tak nám tvrdí, že chceme jen vykácet a zpeněžit Šumavu,“ řekla starostka jihočeského Stožce Zdeňka Lelková.
Němci přitom navnadili starosty hlavně tím, že mohou spolurozhodovat o budoucnosti parku, což šumavští starostové nepociťují. „Můžeme ovlivnit rozhodnutí parku i ministerstva, naše přání byla zatím vždy zohledněna. Dnes to funguje na systému braní a dávání,“ řekl předseda sdružení bavorských obcí Heinz Wolf.
To je přesně cíl šumavských obcí. Například Volar, které už roky usilují o kompenzaci ztrát, které mají kvůli národnímu parku v lesích. Nesmí v nich totiž těžit dřevo a přicházejí o peníze.
„Už před čtyřmi lety jsme to vyčíslili na padesát milionů korun. Když park chce naše lesy, pak musí stát tyto prokazatelné škody kompenzovat,“ řekl starosta Volar Radek Mrkvička.
Šumavští starostové mohou hovořit do budoucnosti parku víceméně pouze skrze radu národního parku, ve které sedí. Ta je ale jen poradním orgánem a vedení parku pak rozhodne samostatně. Ministerstvo životního prostředí pak ovlivní jen minimálně.
Ministr Libor Ambrozek starostům slíbil, že jejich připomínky bude brát jeho úřad vážněji. „Usiluji o to, aby diskuse se vrátila na věcnou úroveň a například zonace byla schvalována až poté, co ji přijmou a vyjádří se k ní obce,“ řekl Ambrozek.
Také ředitel šumavského parku řekl, že starostové obcí se budou moci vyjadřovat k plánovaným změnám v parku. „Například zonaci projednáváme se všemi dotčenými obcemi v parku. A tyto rozhovory pokračují, snažíme se najít společnou řeč,“ řekl ředitel parku Alois Pavlíčko.
Bývalý ministr životního prostředí František Benda, který stál u zrodu šumavského parku před patnácti lety, pak včera přiznal, že Češi založili jiný park, než je Bavorský les.
„Zakládali jsme vědomě jiný park, než byl už tehdy Bavorský les. Po patnácti letech je ze zkušeností jasné, že se musí fungování parků přiblížit, a ne, aby byl cílem suchý les. Sousedé z bavorského parku musí hovořit také do fungování šumavského parku,“ řekl Benda.
reklama
Starostové založili výbor obcí
Šumavští starostové udělali první krok po vzoru starostů z nejstaršího německého parku - pětatřicet let starého Bavorského lesa: založili výbor obcí. Chtějí tak docílit, aby vedení šumavského parku nepřebíralo od Němců jen některé zkušenosti, ale například názor starostů měl větší váhu.
„Musí skončit doba života v zámku a podzámčí. Bavorský les je nám dáván za vzor, ale správa parku si vytrhuje z jeho fungování jen části, které jí vyhovují. Neřeší například postavení obcí, a když toto chceme, tak nám tvrdí, že chceme jen vykácet a zpeněžit Šumavu,“ řekla starostka jihočeského Stožce Zdeňka Lelková.
Němci přitom navnadili starosty hlavně tím, že mohou spolurozhodovat o budoucnosti parku, což šumavští starostové nepociťují. „Můžeme ovlivnit rozhodnutí parku i ministerstva, naše přání byla zatím vždy zohledněna. Dnes to funguje na systému braní a dávání,“ řekl předseda sdružení bavorských obcí Heinz Wolf.
To je přesně cíl šumavských obcí. Například Volar, které už roky usilují o kompenzaci ztrát, které mají kvůli národnímu parku v lesích. Nesmí v nich totiž těžit dřevo a přicházejí o peníze.
„Už před čtyřmi lety jsme to vyčíslili na padesát milionů korun. Když park chce naše lesy, pak musí stát tyto prokazatelné škody kompenzovat,“ řekl starosta Volar Radek Mrkvička.
Šumavští starostové mohou hovořit do budoucnosti parku víceméně pouze skrze radu národního parku, ve které sedí. Ta je ale jen poradním orgánem a vedení parku pak rozhodne samostatně. Ministerstvo životního prostředí pak ovlivní jen minimálně.
Ministr Libor Ambrozek starostům slíbil, že jejich připomínky bude brát jeho úřad vážněji. „Usiluji o to, aby diskuse se vrátila na věcnou úroveň a například zonace byla schvalována až poté, co ji přijmou a vyjádří se k ní obce,“ řekl Ambrozek.
Také ředitel šumavského parku řekl, že starostové obcí se budou moci vyjadřovat k plánovaným změnám v parku. „Například zonaci projednáváme se všemi dotčenými obcemi v parku. A tyto rozhovory pokračují, snažíme se najít společnou řeč,“ řekl ředitel parku Alois Pavlíčko.
Bývalý ministr životního prostředí František Benda, který stál u zrodu šumavského parku před patnácti lety, pak včera přiznal, že Češi založili jiný park, než je Bavorský les.
„Zakládali jsme vědomě jiný park, než byl už tehdy Bavorský les. Po patnácti letech je ze zkušeností jasné, že se musí fungování parků přiblížit, a ne, aby byl cílem suchý les. Sousedé z bavorského parku musí hovořit také do fungování šumavského parku,“ řekl Benda.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
