MF Dnes: Šumavské stromy barví chemie
3.7.2007 | ŠUMAVA | MF Dnes | Václav Janouš |
Nezvykle červené a zelené smrky mohou nyní vidět návštěvníci Šumavy. Správa národního parku totiž začíná stříkat na kmeny, které zlámal lednový orkán Kyrill, chemický postřik. Nasazení chemikálií v parku povolila vláda. Důvod? Lesníci tak chtějí zahubit kůrovce, který nyní začíná napadat i stojící stromy.
V takovém rozsahu jako nyní se nikdy chemie v národním parku v minulosti nepoužívala. Postřik je výjimečný i proto, že v parku popadalo téměř 800 tisíc kubíků dřeva, což je osminásobek běžné roční těžby.
V druhých zónách jihočeské části Šumavy každým dnem začnou chodit lesníci a stříkat na ležící stromy naředěný roztok, který mají v desetilitrových kanystrech na zádech.
„Chtěli jsme již začít, už máme připravený postřik, ale podařilo se nám nastříkat jen pár stromů a pokazilo se počasí. V dešti nelze stříkat,“ řekl náměstek ředitele správy parku Libor Hošek.
Lesníci přitom musí postříkat v parku sto padesát tisíc kubíků dřeva - pro srovnání zhruba pětinu popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill.
„Vyčkáváme, až vše oschne, pak se do toho pustíme naplno,“ řekl vedoucí lesní správy Prášilsko Václav Adámek.
Schválený postřik je nejméně nebezpečný z látek, které se smí v Česku používat. Jed na kůrovce účinkuje měsíc. Lesníkům tak bude stačit postříkat stromy jednou. Po každém postřiku se stromy ještě stříkají barevně, aby bylo jasné, že jsou ošetřeny chemií: „Červeně obarvené stromy jsou ty na skládkách, zelené jsou padlé stromy a ležící v porostech. Stříkat budeme až do poloviny září,“ vysvětluje Hošek. Používání chemie kritizují ale ekologičtí aktivisté. „Chemie není dobrým nápadem, protože může hubit i velmi potřebné druhy hmyzu. Spíše se měly stromy třeba loupat a v horských oblastech by se měl les ponechat volnému vývoji,“ míní aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Postřikovat se bude pouze ve druhých zónách parku, a to jen na přesně určených místech. „Tedy tam, kde nejsou zdroje pitné vody, prameniště, netečou tudy řeky nebo nejsou rašeliniště. Postřikovače mají stálý tlak. Tak by chemická látka měla kapat na zem co nejméně,“ vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Libor Hošek.
Podle lesních odborníků lze nyní Šumavu rozdělit do tří pásem ohrožení kůrovcem a existují i tři scénáře, jak kůrovcová kalamita i přes postřik bude vypadat. Podle optimistického scénáře zasáhne jen pásmo s nejvyšším rizikem - tedy místa nejvíce postižená Kyrillem.
Podle realistického scénáře nalétne škůdce na většinu plochy nejrizikovějšího pásma - do smrkových monokultur nezasaženy zůstanou jen rašeliniště či doliny.
A podle nejhorší varianty napadne veškeré lesy kromě dolin s vodními toky, rašeliništi či mladými smrkovými lesy.
„Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ říká Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu, který vypracoval studii rozšíření kůrovce.
Orkán Kyrill v Jihočeském kraji polámal více než 4 miliony krychlových metrů dřeva. Škody odborníci přirovnávají k dosud největší kalamitě na Šumavě z roku 1870.
***
Válka s kůrovcem
Odborníci se bojí kůrovcové kalamity na Šumavě. V lesích totiž po orkánu Kyrill leží mnoho padlých stromů. „Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ říká Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
reklama
V druhých zónách jihočeské části Šumavy každým dnem začnou chodit lesníci a stříkat na ležící stromy naředěný roztok, který mají v desetilitrových kanystrech na zádech.
„Chtěli jsme již začít, už máme připravený postřik, ale podařilo se nám nastříkat jen pár stromů a pokazilo se počasí. V dešti nelze stříkat,“ řekl náměstek ředitele správy parku Libor Hošek.
Lesníci přitom musí postříkat v parku sto padesát tisíc kubíků dřeva - pro srovnání zhruba pětinu popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill.
„Vyčkáváme, až vše oschne, pak se do toho pustíme naplno,“ řekl vedoucí lesní správy Prášilsko Václav Adámek.
Schválený postřik je nejméně nebezpečný z látek, které se smí v Česku používat. Jed na kůrovce účinkuje měsíc. Lesníkům tak bude stačit postříkat stromy jednou. Po každém postřiku se stromy ještě stříkají barevně, aby bylo jasné, že jsou ošetřeny chemií: „Červeně obarvené stromy jsou ty na skládkách, zelené jsou padlé stromy a ležící v porostech. Stříkat budeme až do poloviny září,“ vysvětluje Hošek. Používání chemie kritizují ale ekologičtí aktivisté. „Chemie není dobrým nápadem, protože může hubit i velmi potřebné druhy hmyzu. Spíše se měly stromy třeba loupat a v horských oblastech by se měl les ponechat volnému vývoji,“ míní aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Postřikovat se bude pouze ve druhých zónách parku, a to jen na přesně určených místech. „Tedy tam, kde nejsou zdroje pitné vody, prameniště, netečou tudy řeky nebo nejsou rašeliniště. Postřikovače mají stálý tlak. Tak by chemická látka měla kapat na zem co nejméně,“ vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Libor Hošek.
Podle lesních odborníků lze nyní Šumavu rozdělit do tří pásem ohrožení kůrovcem a existují i tři scénáře, jak kůrovcová kalamita i přes postřik bude vypadat. Podle optimistického scénáře zasáhne jen pásmo s nejvyšším rizikem - tedy místa nejvíce postižená Kyrillem.
Podle realistického scénáře nalétne škůdce na většinu plochy nejrizikovějšího pásma - do smrkových monokultur nezasaženy zůstanou jen rašeliniště či doliny.
A podle nejhorší varianty napadne veškeré lesy kromě dolin s vodními toky, rašeliništi či mladými smrkovými lesy.
„Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ říká Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu, který vypracoval studii rozšíření kůrovce.
Orkán Kyrill v Jihočeském kraji polámal více než 4 miliony krychlových metrů dřeva. Škody odborníci přirovnávají k dosud největší kalamitě na Šumavě z roku 1870.
***
Válka s kůrovcem
Odborníci se bojí kůrovcové kalamity na Šumavě. V lesích totiž po orkánu Kyrill leží mnoho padlých stromů. „Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ říká Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
