MF Dnes: Superplodiny pronikají do Afriky
26.4.2003 | PRAHA | MF Dnes
Zuluové pěstují v rámci projektu jihoafrické vlády geneticky upravenou kukuřici a bavlnu
Obří lososi, kteří rostou mnohem rychleji než ryby v přírodě. Kozy, které dojí mléko, z něhož se vyrábějí "pavoučí vlákna", nebo banány obsahující očkovací látky proti nemocem. Zprávy o nových výrobcích genetiků občas proniknou na veřejnost. Ve všech těchto případech jde o organismy, které vznikly pomocí genového inženýrství a které - ač se tomu rozum mnohdy vzpírá uvěřit - reálně existují.
Hlavní úsilí vědců je však napřeno k věcem zdánlivě prozaičtějším. Již dnes se na milionech hektarů pěstují tzv. Bt kukuřice, sója, bavlna a další plodiny. Označení Bt znamená, že do genetické informace těchto rostlin byl přidán gen z běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Ten zajistí, že se rostlina stane pro hmyz jedovatou. Případný škůdce pak po prvních soustech z upravené rostliny umírá. Farmáři ušetří za postřik proti hmyzu a jejich úroda je vyšší. Další velkou skupinou geneticky upravených rostlin jsou plodiny rezistentní na přípravek Roundup, jenž jinak vše zelené spolehlivě hubí. Pole pak stačí proti plevelu postříkat tímto herbicidem a jediné, co na něm zůstane živé, jsou RR (roundup ready) rostliny. Existují už jak kombinované plodiny, které obsahují geny vyrábějící Bt toxin, tak plodiny rezistentní na roundup. Zastánci nových technologií jsou nadšeni: poukazují na šetrnost k životnímu prostředí (není třeba používat postřiky proti škůdcům, u kombinovaných produktů stačí použít dvakrát za sezonu pesticid), tyto plodiny lze při stejném výnosu pěstovat na menší ploše. Zaručují kvalitnější úrodu s nižším obsahem plísňových toxinů, které jsou podezřelé z toho, že vyvolávají rakovinu. Plísně se totiž dostávají většinou do těla rostliny poškozením, které způsobil hmyz.
Rizika a klady
Odpůrci geneticky upravených organismů však varují před nepoznanými riziky. Poukazují na možnost vzniku rezistentních škůdců, na které nebudou mít nové přípravky účinnost. "Zatím nevznikly, naše rostliny obsahují takové množství pro hmyz jedovaté látky, že jeho přežití a následný vznik rezistentní populace jsou vysoce nepravděpodobné," namítá Miluše Kusendová z firmy Monsanto - největšího výrobce geneticky upravených plodin na světě. Další zmiňovanou hrozbou je tzv. genetické znečištění (modifikovaná rostlina se může křížit s původním druhem, popřípadě druhy příbuznými). Ničí se tím genetické zázemí pro případné šlechtění nových užitkových plodin a odrůd. Mohl by vzniknout i "superplevel" - rostlina, která by získala všechny výhody rezistentních odrůd a zároveň bez užitku zarůstala v hospodářských plodinách. Nakonec je zde možnost, že "nepřirozené" geny z takto upravených potravin poškodí spotřebitele. Zatím nic tyto obavy nepotvrdilo, přestože se s prvními geneticky upravenými rostlinami začalo pracovat před dvaceti lety a dnes miliony spotřebitelů užívají z nich připravené produkty. Přesto nelze samozřejmě s absolutní jistotou vyloučit, že se v budoucnu nežádoucí vlivy geneticky upravených produktů mohou objevit. Do problémů se už vědci málem dostali. V polovině devadesátých let chtěli zvýšit výživnou hodnotu sóji, a proto do ní vpravili gen z para ořechů. Šlo o chybné rozhodnutí. S genem přenesli alergen, který některým lidem zabraňuje ořechy konzumovat. Pokud by se takto upravená sója dostala ke spotřebitelům, mohla by ohrozit tisíce nic netušících lidí. Na celý problém se však přišlo již v laboratořích, kdy testy odhalily nebezpečí a výroba takto mutované sóji byla zastavena. Odpůrci genetických plodin považují tento případ za memento. Lidské životy byly zachráněny "za pět minut dvanáct", ale přívrženci na něm naopak demonstrují, jak důkladné jsou zkoušky a testy, než je nová plodina schválena. Neznamená to však, že se podobná chyba nemůže opakovat. Pokud k ní dojde v dobře vedené laboratoři, jako tomu bylo v tomto případě, nic hrozného se pravděpodobně nestane. Problémy, a to i celkem vážné, mohou však vzniknout při nekontrolovaném pěstování, množení a dovážení geneticky modifikovaných potravin načerno, bez schválení. "Tomu přitom nelze prakticky zabránit, proto jsme proti jakémukoliv vypouštění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí," říká Václav Vašků, mluvčí českých Greenpeace. Další námitkou je, že rozvinuté státy vyrábějí nadbytek potravin. Země Evropské unie se proto brání novým geneticky vyšlechtěným produktům často i z politicko-ekonomických důvodů. Naopak, v rozvojových zemích množství lidí hladoví. Zhruba tři čtvrtiny Afričanů se živí zemědělstvím, většina z nich vlastní pozemky ve velikosti okolo jednoho hektaru. Produktivita takto malých farem je mizivá. Někteří politici na tomto kontinentu proto vidí v genových technologiích naději pro budoucnost.
Moderní technologie u Zuluů
Jihoafrická vláda nedávno zavedla program pro chudé farmáře, kdy jim dodává upravenou Bt kukuřici či bavlnu. "Zprvu jsem byl opatrný, loni jsem proto osel jen část svého pole, letos ji mám již všude," říká Wilson Nkosi, majitel asi hektarového pole na jihu provincie Kwa Zulu. "Dříve mi velkou část úrody sežraly housenky, to už se nestává." Jeho slova potvrzuje i Charles Matlou, který za společnost Monsanto dohlíží na distribuci Bt osiva v oblasti. Při použití Bt kukuřice se zuluským malofarmářům zvedá výnosnost až dvojnásobně. Zásadní pro ně je, že se zbavují největšího problému chudých zemědělců, kteří obvykle nemají na postřikové látky proti škůdcům a často nemají ani vodu, ve které by případné chemikálie rozředili. Podobně jako Nkosi hovoří i další farmáři, kteří v jedné z nejteplejších oblastí Jižní Afriky, na pláních Makhathini, pěstují bavlnu. "Bt bavlnu máme druhým rokem. Za loňskou sklizeň jsem postavil část nového domu, letos vypadá úroda také dobře," svěřuje se Bethuel Gomede, který vlastní tříhektarovou bavlníkovou plantáž. Podle něho jsou u nové odrůdy výnosy několikanásobně lepší. Modifikované plodiny používají i velcí jihoafričtí farmáři. Protože však mají k dispozici všechny moderní chemické prostředky, výnos geneticky upravené kukuřice stoupá oproti běžným odrůdám "jen" o deset procent. Nejlepší výsledky mají údajně při spojení geneticky upravených rostlin a zavlažování.
Vznik nového druhu
Jde o to, že se do genetické výbavy rostliny, kterou chceme upravit, vsune gen nebo jeho část z organismu, který má požadovanou vlastnost (např. gen odolnosti proti suchu, gen jedovatosti pro škůdce, gen rychlého růstu). Pomocí "genové pušky" se žádoucí geny dopraví do buněčných jader původní rostliny. Střelivem jsou v tomto případě mikroskopické kousky zlata nebo wolframu obalené DNA. Buňky, u kterých došlo k požadovaným změnám, se použijí k vytvoření nové odrůdy nebo druhu. Jde v zásadě o podobný princip, na jakém probíhá křížení i v přírodě nebo pomocí klasického šlechtění. Vše ale probíhá mnohem rychleji a bez omezení, která v přírodě nelze překročit. To však není nic nového. Český odborník na tuto tematiku Jaroslav Drobník upozornil již dříve, že mnohé z dnešních odrůd obilí vznikly tak, že semena byla vystavena radioaktivnímu záření. Ze vzniklých mutací pak byly vybrány ty, které splňovaly představy zemědělců. Před nedavnem Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že zářením vzniklo 2252 mutantů, včetně tvrdé pšenice a sladovnického ječmene. Došlo tak k výměně genů u rostlin, které by se v přírodě nikdy nezkřížily.
reklama
Hlavní úsilí vědců je však napřeno k věcem zdánlivě prozaičtějším. Již dnes se na milionech hektarů pěstují tzv. Bt kukuřice, sója, bavlna a další plodiny. Označení Bt znamená, že do genetické informace těchto rostlin byl přidán gen z běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Ten zajistí, že se rostlina stane pro hmyz jedovatou. Případný škůdce pak po prvních soustech z upravené rostliny umírá. Farmáři ušetří za postřik proti hmyzu a jejich úroda je vyšší. Další velkou skupinou geneticky upravených rostlin jsou plodiny rezistentní na přípravek Roundup, jenž jinak vše zelené spolehlivě hubí. Pole pak stačí proti plevelu postříkat tímto herbicidem a jediné, co na něm zůstane živé, jsou RR (roundup ready) rostliny. Existují už jak kombinované plodiny, které obsahují geny vyrábějící Bt toxin, tak plodiny rezistentní na roundup. Zastánci nových technologií jsou nadšeni: poukazují na šetrnost k životnímu prostředí (není třeba používat postřiky proti škůdcům, u kombinovaných produktů stačí použít dvakrát za sezonu pesticid), tyto plodiny lze při stejném výnosu pěstovat na menší ploše. Zaručují kvalitnější úrodu s nižším obsahem plísňových toxinů, které jsou podezřelé z toho, že vyvolávají rakovinu. Plísně se totiž dostávají většinou do těla rostliny poškozením, které způsobil hmyz.
Rizika a klady
Odpůrci geneticky upravených organismů však varují před nepoznanými riziky. Poukazují na možnost vzniku rezistentních škůdců, na které nebudou mít nové přípravky účinnost. "Zatím nevznikly, naše rostliny obsahují takové množství pro hmyz jedovaté látky, že jeho přežití a následný vznik rezistentní populace jsou vysoce nepravděpodobné," namítá Miluše Kusendová z firmy Monsanto - největšího výrobce geneticky upravených plodin na světě. Další zmiňovanou hrozbou je tzv. genetické znečištění (modifikovaná rostlina se může křížit s původním druhem, popřípadě druhy příbuznými). Ničí se tím genetické zázemí pro případné šlechtění nových užitkových plodin a odrůd. Mohl by vzniknout i "superplevel" - rostlina, která by získala všechny výhody rezistentních odrůd a zároveň bez užitku zarůstala v hospodářských plodinách. Nakonec je zde možnost, že "nepřirozené" geny z takto upravených potravin poškodí spotřebitele. Zatím nic tyto obavy nepotvrdilo, přestože se s prvními geneticky upravenými rostlinami začalo pracovat před dvaceti lety a dnes miliony spotřebitelů užívají z nich připravené produkty. Přesto nelze samozřejmě s absolutní jistotou vyloučit, že se v budoucnu nežádoucí vlivy geneticky upravených produktů mohou objevit. Do problémů se už vědci málem dostali. V polovině devadesátých let chtěli zvýšit výživnou hodnotu sóji, a proto do ní vpravili gen z para ořechů. Šlo o chybné rozhodnutí. S genem přenesli alergen, který některým lidem zabraňuje ořechy konzumovat. Pokud by se takto upravená sója dostala ke spotřebitelům, mohla by ohrozit tisíce nic netušících lidí. Na celý problém se však přišlo již v laboratořích, kdy testy odhalily nebezpečí a výroba takto mutované sóji byla zastavena. Odpůrci genetických plodin považují tento případ za memento. Lidské životy byly zachráněny "za pět minut dvanáct", ale přívrženci na něm naopak demonstrují, jak důkladné jsou zkoušky a testy, než je nová plodina schválena. Neznamená to však, že se podobná chyba nemůže opakovat. Pokud k ní dojde v dobře vedené laboratoři, jako tomu bylo v tomto případě, nic hrozného se pravděpodobně nestane. Problémy, a to i celkem vážné, mohou však vzniknout při nekontrolovaném pěstování, množení a dovážení geneticky modifikovaných potravin načerno, bez schválení. "Tomu přitom nelze prakticky zabránit, proto jsme proti jakémukoliv vypouštění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí," říká Václav Vašků, mluvčí českých Greenpeace. Další námitkou je, že rozvinuté státy vyrábějí nadbytek potravin. Země Evropské unie se proto brání novým geneticky vyšlechtěným produktům často i z politicko-ekonomických důvodů. Naopak, v rozvojových zemích množství lidí hladoví. Zhruba tři čtvrtiny Afričanů se živí zemědělstvím, většina z nich vlastní pozemky ve velikosti okolo jednoho hektaru. Produktivita takto malých farem je mizivá. Někteří politici na tomto kontinentu proto vidí v genových technologiích naději pro budoucnost.
Moderní technologie u Zuluů
Jihoafrická vláda nedávno zavedla program pro chudé farmáře, kdy jim dodává upravenou Bt kukuřici či bavlnu. "Zprvu jsem byl opatrný, loni jsem proto osel jen část svého pole, letos ji mám již všude," říká Wilson Nkosi, majitel asi hektarového pole na jihu provincie Kwa Zulu. "Dříve mi velkou část úrody sežraly housenky, to už se nestává." Jeho slova potvrzuje i Charles Matlou, který za společnost Monsanto dohlíží na distribuci Bt osiva v oblasti. Při použití Bt kukuřice se zuluským malofarmářům zvedá výnosnost až dvojnásobně. Zásadní pro ně je, že se zbavují největšího problému chudých zemědělců, kteří obvykle nemají na postřikové látky proti škůdcům a často nemají ani vodu, ve které by případné chemikálie rozředili. Podobně jako Nkosi hovoří i další farmáři, kteří v jedné z nejteplejších oblastí Jižní Afriky, na pláních Makhathini, pěstují bavlnu. "Bt bavlnu máme druhým rokem. Za loňskou sklizeň jsem postavil část nového domu, letos vypadá úroda také dobře," svěřuje se Bethuel Gomede, který vlastní tříhektarovou bavlníkovou plantáž. Podle něho jsou u nové odrůdy výnosy několikanásobně lepší. Modifikované plodiny používají i velcí jihoafričtí farmáři. Protože však mají k dispozici všechny moderní chemické prostředky, výnos geneticky upravené kukuřice stoupá oproti běžným odrůdám "jen" o deset procent. Nejlepší výsledky mají údajně při spojení geneticky upravených rostlin a zavlažování.
Vznik nového druhu
Jde o to, že se do genetické výbavy rostliny, kterou chceme upravit, vsune gen nebo jeho část z organismu, který má požadovanou vlastnost (např. gen odolnosti proti suchu, gen jedovatosti pro škůdce, gen rychlého růstu). Pomocí "genové pušky" se žádoucí geny dopraví do buněčných jader původní rostliny. Střelivem jsou v tomto případě mikroskopické kousky zlata nebo wolframu obalené DNA. Buňky, u kterých došlo k požadovaným změnám, se použijí k vytvoření nové odrůdy nebo druhu. Jde v zásadě o podobný princip, na jakém probíhá křížení i v přírodě nebo pomocí klasického šlechtění. Vše ale probíhá mnohem rychleji a bez omezení, která v přírodě nelze překročit. To však není nic nového. Český odborník na tuto tematiku Jaroslav Drobník upozornil již dříve, že mnohé z dnešních odrůd obilí vznikly tak, že semena byla vystavena radioaktivnímu záření. Ze vzniklých mutací pak byly vybrány ty, které splňovaly představy zemědělců. Před nedavnem Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že zářením vzniklo 2252 mutantů, včetně tvrdé pšenice a sladovnického ječmene. Došlo tak k výměně genů u rostlin, které by se v přírodě nikdy nezkřížily.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
