MF Dnes: Svět zažívá horké časy, i letošek byl rekordní
21.12.2004 | PRAHA | MF Dnes | Michal Mocek |
Šeřík rozkvétá dříve, tajfuny a vedra přicházejí častěji. Je vidět, že Země prožívá velkou teplotní změnu. Počasí skutečně láme rekordy. Záznamy o klimatu na celém světě se sice vedou sotva 150 let, ale i tak jsou výmluvné: devět z deseti nejrozpálenějších roků zažila planeta během posledního desetiletí.
Vůbec nejteplejší byl rok 1998, loňský rok, tak katastrofální pro Evropu, obsadil třetí příčku. Letošek má aspoň "bramborovou" medaili, tedy pěkné čtvrté místo. Ale už příští rok má být teplejší než ten nynější.
Cítí to lidé, zvířata i rostliny. "Vidíme, že také živý svět reaguje na klimatickou změnu," citoval britský tisk profesora ekologie Davida Wolfa, který sledoval rozkvétání šeříků na americkém severozápadě. Zjistil, že šeřík tam nyní rozkvétá o čtyři dni dříve než před čtyřiceti lety, v roce 1965. Je to jen další kamínek do mozaiky údajů o velké změně, kterou zažívá náš svět. Zatím však chybí nezpochybnitelný klíč vysvětlující příčiny změn v počasí, které si vybírají stále vyšší daň na lidech i na jejich domovech a majetku.
Zatímco jedni házejí odpovědnost na člověka, jiní poukazují na vyšší aktivitu Slunce nebo tvrdí, že se nic zvláštního neděje, protože Země zažívá jen další cyklickou změnu podnebí.
Rozdílné teorie nemění moc na tom, že v nejbližších desetiletích může být ještě hůře, tedy ještě tepleji. Evropa se sotva vzpamatovala ze smrtící vlny loňských veder a britské Hadleyovo středisko jí už chmurně věští: "Kolem roku 2060 může být typ léta roku 2003 neobvykle chladný." Jinak řečeno, za půl století se průměrné letní teploty mohou vyšplhat ještě daleko výše než na loňský průměr, který se pohyboval okolo 38 stupňů ve stínu.
Vyšší teplota nepřináší jen nepříjemné "pařáky" a spálenou kůži pro neopatrné rekreanty. Německý Ústav pro výzkum klimatu v Postupimi varuje, že vyšší teploty způsobí nedostatek vody v Latinské Americe, sníží úrodnost polí v lidnaté Asii, a navíc dále posílí nestabilitu počasí v oblasti Karibiku, kde vzniká tolik ničivých hurikánů. Před globálním oteplováním varují i pojišťovny. Ty musely v posledním roce vyplatit téměř 53 miliard dolarů za škody způsobené přírodními katastrofami.
Zdá se, že ani zima nám moc neuleví. Právě tato část roku vykazuje za poslední století nejvyšší vzestup teplot. Nynější zimy jsou průměrně o 1,65 stupně teplejší než ty, které zažívali naši dědové a pradědové.
Před stále větším horkem může Evropu zachránit jen katastrofa: zastavení Golfského proudu, který přináší teplou vodu z Karibiku a ohřívá severnější části kontinentu. I taková možnost podle vědců existuje.
Ale snad nebude tak zle. Záznamy z burgundských vinohradů naznačují, že už v roce 1523 zažila Evropa něco podobného jako loni: teploty se vyšplhaly na 36 stupňů. A pak se zase vše vrátilo k normálu.
***
Světové oteplování: horké časy přicházejí
Letošní rok byl pro naši planetu čtvrtým nejteplejším od doby, kdy se začaly vést meteorologické záznamy. Loni zažila Evropa smrtící vlnu veder, zatímco další části světa zápasily s rekordním počtem tajfunů, hurikánů a dalších přírodních katastrof.
Alpské ledovce:
Jsou o 20 až 30 procent menší než v roce 1980
Nebezpečné houby:
Šíření asijské houby, která ničí sóju, ohrožuje americkou úrodu v hodnotě 20 miliard dolarů (40 procent světových dodávek sóji)
Tání ledovců:
Antarktický ledový štít v Amundsenově moři se ztenčuje
Evropská vlna veder 2003:
Nejteplejší rok za posledních 500 let, až 35 000 mrtvých
Sucha:
Postihují Indii, Afriku, Austrálii
Invaze kobylek:
Zasahují už i Portugalsko a Kypr
Hurikány:
Devastují Granadu a Haiti, ostrovy v Karibiku
Hurikán Catarina:
Vznikl v jižním Atlantiku, který je normálně příliš chladný, než aby v něm mohly vzniknout cyklony
Růst globální teploty
Průměrná teplota povrchu v letech 1861-2004
2004: teplota 0,67 stupně nad teplotním průměrem roku 1900. Očekává se, že rok 2005 bude ještě teplejší
Tajfuny:
Japonsko zasahují rekordní tajfuny, které vznikají v teplejším severním Tichomoří, zabito 220 lidí Bangladéš: Hladina vody roste o 5,5 mm ročně
Samoa, Fidži:
Ročně ztrácejí až půlmetrový pás pobřeží
reklama
Cítí to lidé, zvířata i rostliny. "Vidíme, že také živý svět reaguje na klimatickou změnu," citoval britský tisk profesora ekologie Davida Wolfa, který sledoval rozkvétání šeříků na americkém severozápadě. Zjistil, že šeřík tam nyní rozkvétá o čtyři dni dříve než před čtyřiceti lety, v roce 1965. Je to jen další kamínek do mozaiky údajů o velké změně, kterou zažívá náš svět. Zatím však chybí nezpochybnitelný klíč vysvětlující příčiny změn v počasí, které si vybírají stále vyšší daň na lidech i na jejich domovech a majetku.
Zatímco jedni házejí odpovědnost na člověka, jiní poukazují na vyšší aktivitu Slunce nebo tvrdí, že se nic zvláštního neděje, protože Země zažívá jen další cyklickou změnu podnebí.
Rozdílné teorie nemění moc na tom, že v nejbližších desetiletích může být ještě hůře, tedy ještě tepleji. Evropa se sotva vzpamatovala ze smrtící vlny loňských veder a britské Hadleyovo středisko jí už chmurně věští: "Kolem roku 2060 může být typ léta roku 2003 neobvykle chladný." Jinak řečeno, za půl století se průměrné letní teploty mohou vyšplhat ještě daleko výše než na loňský průměr, který se pohyboval okolo 38 stupňů ve stínu.
Vyšší teplota nepřináší jen nepříjemné "pařáky" a spálenou kůži pro neopatrné rekreanty. Německý Ústav pro výzkum klimatu v Postupimi varuje, že vyšší teploty způsobí nedostatek vody v Latinské Americe, sníží úrodnost polí v lidnaté Asii, a navíc dále posílí nestabilitu počasí v oblasti Karibiku, kde vzniká tolik ničivých hurikánů. Před globálním oteplováním varují i pojišťovny. Ty musely v posledním roce vyplatit téměř 53 miliard dolarů za škody způsobené přírodními katastrofami.
Zdá se, že ani zima nám moc neuleví. Právě tato část roku vykazuje za poslední století nejvyšší vzestup teplot. Nynější zimy jsou průměrně o 1,65 stupně teplejší než ty, které zažívali naši dědové a pradědové.
Před stále větším horkem může Evropu zachránit jen katastrofa: zastavení Golfského proudu, který přináší teplou vodu z Karibiku a ohřívá severnější části kontinentu. I taková možnost podle vědců existuje.
Ale snad nebude tak zle. Záznamy z burgundských vinohradů naznačují, že už v roce 1523 zažila Evropa něco podobného jako loni: teploty se vyšplhaly na 36 stupňů. A pak se zase vše vrátilo k normálu.
***
Světové oteplování: horké časy přicházejí
Letošní rok byl pro naši planetu čtvrtým nejteplejším od doby, kdy se začaly vést meteorologické záznamy. Loni zažila Evropa smrtící vlnu veder, zatímco další části světa zápasily s rekordním počtem tajfunů, hurikánů a dalších přírodních katastrof.
Alpské ledovce:
Jsou o 20 až 30 procent menší než v roce 1980
Nebezpečné houby:
Šíření asijské houby, která ničí sóju, ohrožuje americkou úrodu v hodnotě 20 miliard dolarů (40 procent světových dodávek sóji)
Tání ledovců:
Antarktický ledový štít v Amundsenově moři se ztenčuje
Evropská vlna veder 2003:
Nejteplejší rok za posledních 500 let, až 35 000 mrtvých
Sucha:
Postihují Indii, Afriku, Austrálii
Invaze kobylek:
Zasahují už i Portugalsko a Kypr
Hurikány:
Devastují Granadu a Haiti, ostrovy v Karibiku
Hurikán Catarina:
Vznikl v jižním Atlantiku, který je normálně příliš chladný, než aby v něm mohly vzniknout cyklony
Růst globální teploty
Průměrná teplota povrchu v letech 1861-2004
2004: teplota 0,67 stupně nad teplotním průměrem roku 1900. Očekává se, že rok 2005 bude ještě teplejší
Tajfuny:
Japonsko zasahují rekordní tajfuny, které vznikají v teplejším severním Tichomoří, zabito 220 lidí Bangladéš: Hladina vody roste o 5,5 mm ročně
Samoa, Fidži:
Ročně ztrácejí až půlmetrový pás pobřeží
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
