MF Dnes: Svoz papíru je z nejhoršího venku
24.11.2009 | PRAHA | MF Dnes | Aleš Berný |
Pražské služby, které v hlavním městě svážejí a třídí odpad, se pomalu vzpamatovávají z ekonomické krize. Ta dopadla také na trh s druhotnými surovinami, tedy recyklovatelnými odpady. Nejhůře na tom byl trh s tříděným papírem. Firma navíc musela zastavit projekt bioreaktoru, který měl zpracovávat odpad z kuchyně a zahrádek.
Ztráty při zpracování starého papíru však již začínají klesat. Jeho výkupní cena nyní nepatrně vzrostla. „Cena postupně stoupá, pořád to ale nestačí, aby to pokrylo naše náklady,“ řekl ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Ceny jako na houpačce
Aby se Pražským službám alespoň vrátily náklady na třídění papíru, museli by odběratelé tříděného papíru zaplatit za tunu papíru asi tisíc dvě stě korun.
„Nyní je to jak na houpačce. Jeden měsíc jsme na nule, další zase v minusu,“ dodal Roman.
Dopady ekonomické krize na fungování Pražských služeb se však neodrazily pouze ve ztrátách při svozu, zpracování a prodeji papíru. Nedostatek peněz se projevil také v tom, že společnost musela zastavit některé projekty, projít personálními audity a zdokonalit svoz odpadu. Zřejmě největším projektem, který kvůli krizi musela zastavit, je vybudování bioreaktoru. Ten by měl zpracovávat bioodpad, tedy zbytky z kuchyně nebo ze zahrádek.
„To je přesně ,oběť‘ krize. Ve chvíli, kdy potřebujeme udržet celý systém svozu a třídění odpadu, si nemůžeme dovolit stavět reaktor, u kterého je návratnost nákladů velmi pomalá. Dali jsme proto přednost ekologickým a zároveň ekonomickým projektům,“ popsal ředitel Pražských služeb Patrik Roman. Mezi ekonomicky a ekologicky výhodné projekty se dostala již započatá výstavba takzvané kogenerační jednotky, což je turbína, která při spalování odpadků dokáže vyrobit zároveň teplo a elektrický proud. Elektřinu a teplo by po dostavění mělo odebírat až dvacet šest tisíc pražských domácností.
Řidiči museli změnit trasy
Nová turbína by mohla také vydělat část peněz na vybudování bioreaktoru. „Kdy ale ke stavbě zařízení na zpracování bioodpadu dojde, zatím nelze odhadnout,“ doplnil Aleš Bláha, ředitel ZEVO Malešice, které spadá pod Pražské služby.
Krize se však dotkla i zaměstnanců Pražských služeb, společnost prošla již dvěma personálními audity.
„Úspory jsme museli hledat také v provozu. Nechtěli jsme ale snižovat počet kontejnerů v ulicích, ale snažili jsme se zlepšit systém a zefektivnit trasy, po kterých řidiči jezdí,“ dodal Patrik Roman.
* Dopady krize Zastavené projekty Pražské služby nemají peníze na výstavbu bioreaktoru, který zpracovává biologický odpad.
Málo peněz
Ztráty doplatilo ze svého rozpočtu hlavní město, které firmu vlastní. Úspory v provozu Řidiči vozů měnili trasy, aby svezli víc popelnic a ušetřili naftu.
Personální změny Firma prošla dvěma audity.
reklama
Ceny jako na houpačce
Aby se Pražským službám alespoň vrátily náklady na třídění papíru, museli by odběratelé tříděného papíru zaplatit za tunu papíru asi tisíc dvě stě korun.
„Nyní je to jak na houpačce. Jeden měsíc jsme na nule, další zase v minusu,“ dodal Roman.
Dopady ekonomické krize na fungování Pražských služeb se však neodrazily pouze ve ztrátách při svozu, zpracování a prodeji papíru. Nedostatek peněz se projevil také v tom, že společnost musela zastavit některé projekty, projít personálními audity a zdokonalit svoz odpadu. Zřejmě největším projektem, který kvůli krizi musela zastavit, je vybudování bioreaktoru. Ten by měl zpracovávat bioodpad, tedy zbytky z kuchyně nebo ze zahrádek.
„To je přesně ,oběť‘ krize. Ve chvíli, kdy potřebujeme udržet celý systém svozu a třídění odpadu, si nemůžeme dovolit stavět reaktor, u kterého je návratnost nákladů velmi pomalá. Dali jsme proto přednost ekologickým a zároveň ekonomickým projektům,“ popsal ředitel Pražských služeb Patrik Roman. Mezi ekonomicky a ekologicky výhodné projekty se dostala již započatá výstavba takzvané kogenerační jednotky, což je turbína, která při spalování odpadků dokáže vyrobit zároveň teplo a elektrický proud. Elektřinu a teplo by po dostavění mělo odebírat až dvacet šest tisíc pražských domácností.
Řidiči museli změnit trasy
Nová turbína by mohla také vydělat část peněz na vybudování bioreaktoru. „Kdy ale ke stavbě zařízení na zpracování bioodpadu dojde, zatím nelze odhadnout,“ doplnil Aleš Bláha, ředitel ZEVO Malešice, které spadá pod Pražské služby.
Krize se však dotkla i zaměstnanců Pražských služeb, společnost prošla již dvěma personálními audity.
„Úspory jsme museli hledat také v provozu. Nechtěli jsme ale snižovat počet kontejnerů v ulicích, ale snažili jsme se zlepšit systém a zefektivnit trasy, po kterých řidiči jezdí,“ dodal Patrik Roman.
* Dopady krize Zastavené projekty Pražské služby nemají peníze na výstavbu bioreaktoru, který zpracovává biologický odpad.
Málo peněz
Ztráty doplatilo ze svého rozpočtu hlavní město, které firmu vlastní. Úspory v provozu Řidiči vozů měnili trasy, aby svezli víc popelnic a ušetřili naftu.
Personální změny Firma prošla dvěma audity.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
