MF Dnes: Ta silnice kraj nespasí a nám jen ublíží, říkají staří manželé

Klimkovice Pro osmdesátiletého Františka Kozelka a jeho o deset let mladší ženu Libuši znamená stavba dálnice tragédii. Připraví je o dům, kde pan František žije padesát let. Sem přišel za svou první ženou, spolu tu vychovávali děti, starali se o rodiče. Vlastníma rukama k domu přistavoval zadní trakt a hospodářské budovy ve dvoře. Tady první paní Kozelková umřela. Její muž se tu pak sám staral o dva dorůstající kluky, sem si před pětadvaceti lety přivedl novou manželku. Teď tu ve dvou tráví podzim života: obdělávají zahradu, pole, starají se o psy, kočku, slepice, včely. Za pár měsíců to Kozelkovi všechno opustí. Jejich dům, zahrada, ovocný sad, pole - to vše musí ustoupit dálnici. Už na jaře příštího roku se tu má začít stavět.

"Prodáváme to státu. Nic jiného nám nezbývá. Kdybychom neprodali, stejně nás vyvlastní," říká pan Kozelek.

Dálnici, na kterou celý kraj čeká jako na smilování, on a jeho paní nemají rádi. "Myslíte, že někomu pomůže? Nevěřte tomu. Ani s dálnicí se tady nic nezmění, jestli to přinese pár pracovních příležitostí, tak to bude stejně jen na chvilku. Dálnice kraj nespasí," říká paní Kozelková.

"Mysleli jsme si, že posledních pár hodin života prožijeme v klidu. Místo toho se musíme stěhovat. Kam? Zatím nevíme," stýskají si staří manželé.

Za dům, sedmiarovou zahradu a osmdesátiarové pole dostanou - jak říkají - "pár korun". Chtěli si koupit domek, ale v okolí nic vhodného, na co by měli po výkupu peníze, nenašli. "Nabízeli nám barák za něco přes milion a půl v Polance, ale byly tam obrovské dluhy. Nebo jiný domek kousek odtud, ale tam zase měla právo na dožití matka majitele. Mohli bychom jít do Vratimova, ale to je pro nás moc daleko - jak bychom sem pak jezdili, vždyť se tu musíme starat o hroby!" líčí Kozelek.

Zlobí ho, že on a jeho dva sousedé, jejichž domy také musí ustoupit dálnici, dostanou za svůj majetek mnohem méně než lidé z nedaleké Polanky. Polanka patří na území Ostravy, tam jsou při výkupu mnohem lepší ceny. Ostrava navíc zřídila na náhrady škod svým občanům zasaženým stavbou zvláštní Fond náhrad.

Klimkovičtí mají smůlu.

Ani pan Kozelek ani jeho paní si dnes nedokáží přestavit, že se ze svého velkého domu na kopci, z místa uprostřed polí, s krásnou vyhlídkou na okolní krajinu, budou stěhovat někam do městského bytu. Přesto jsou s tím smíření. Změnit se to nedá.

---

reklama

---