Právo: Temelín nejmodernější elektrárnou v okolí Rakouska
18.12.2006 | PRAHA | Právo | Petr Pokorný |
Rozhovor s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.
* Rakušané chtějí žalovat Českou republiku, pokud nepředložíme nové důkazy o bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín, a tvrdí, že kolaudací elektrárny jsme porušili dohodu z Melku. Existuje nějaká oblast, v níž by Česko tuto dvoustrannou mezivládní dohodu porušilo?
O žádném porušení nevím, můj názor je, že Česká republika své závazky plynoucí z dohody z Melku splnila. A občas i přidala něco navíc, protože dobré vztahy se sousedy pokládáme za prioritu. Stejně jako vysokou úroveň jaderné bezpečnosti.
* Jste celosvětově uznávanou odbornicí na problematiku kontroly jaderných zařízení, takže v této oblasti máte dokonalý přehled. Existuje někde ve světě případ, kdy by nějaký stát napadal tak vehementně nějaké jaderné zařízení v cizí zemi?
Zase tak neobvyklé to není. Velmi ostré spory existují či v minulosti existovaly například mezi Irskem a Velkou Británií kvůli britskému jadernému komplexu Sellafield, mezi Dánskem a Švédskem kvůli švédské jaderné elektrárně Barseback a mezi Lucemburskem a Francií kvůli francouzské jaderné elektrárně Cattenom. Neznám však případ jednomyslného usnesení národního parlamentu ve věci jaderné elektrárny u sousedů či blokád hranic.
* V zemích sousedících s Rakouskem je v současné době v provozu 23 jaderných elektráren. Je Temelín skutečně tak výjimečný, aby si v Rakousku zasloužil tak mimořádnou pozornost?
Temelín je normální elektrárna, v jiné evropské zemi zvláštní pozornost nevzbuzuje. Výjimečný je rozsah a rychlost poskytování a medializace informací o provozních událostech na elektrárně. Kdybychom měli srovnatelné informace o všech událostech na elektrárnách v Evropské unii, patrně by bylo zřejmé, že Temelín rozhodně žádný outsider není. A co se týká mezinárodních indikátorů, které pomáhají posoudit úroveň bezpečnosti, tam se Temelín nijak nevymyká dobrému průměru. Navíc je nejnovější a nejmodernější jadernou elektrárnou v okolí Rakouska.
* V Temelíně už proběhlo 25 mezinárodních kontrolních misí a žádná nezjistila zvláštní odchylky od běžných světových provozních a bezpečnostních standardů. Například Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE dokonce sídlí přímo ve Vídni. Copak neexistuje žádný konstruktivní dialog mezi těmito experty a rakouskými politiky?
K takovému dialogu je třeba ochota a vůle obou stran naslouchat a snažit se porozumět. I v případě, že se dovídám věci, které úplně nezapadají do mé představy o fungování světa. I v Rakousku jsme našli partnery pro takovýto oboustranně obohacující dialog a doufám, že jich bude přibývat.
* Na druhou stranu se Temelín skutečně dost často potýká s výpadky provozu. K poslednímu došlo před týdnem v průběhu kontrolní mise mezinárodní organizace provozovatelů jaderných zařízení WANO. Přesto i oni ve své závěrečné zprávě konstatovali vysokou technickou a bezpečnostní spolehlivost Temelína. Kde jsou hlavní příčiny těchto temelínských problémů?
Velká část problémů je daň za dlouhou dobu výstavby a množství změn - projektových, organizačních a koneckonců i společenských, které ji provázely. Celkové doladění technologie je pak dost náročné, zejména časově. Pro mne je dalším problémem, že se na Temelíně stále ještě nepodařilo úplně opustit atmosféru spouštění, která je přece jen specifická. Stále trvá stav, kdy se všichni teprve učí každodennímu důslednému odchytávání chybiček. I takových, které období spouštění dovolovalo odložit na později.
reklama
O žádném porušení nevím, můj názor je, že Česká republika své závazky plynoucí z dohody z Melku splnila. A občas i přidala něco navíc, protože dobré vztahy se sousedy pokládáme za prioritu. Stejně jako vysokou úroveň jaderné bezpečnosti.
* Jste celosvětově uznávanou odbornicí na problematiku kontroly jaderných zařízení, takže v této oblasti máte dokonalý přehled. Existuje někde ve světě případ, kdy by nějaký stát napadal tak vehementně nějaké jaderné zařízení v cizí zemi?
Zase tak neobvyklé to není. Velmi ostré spory existují či v minulosti existovaly například mezi Irskem a Velkou Británií kvůli britskému jadernému komplexu Sellafield, mezi Dánskem a Švédskem kvůli švédské jaderné elektrárně Barseback a mezi Lucemburskem a Francií kvůli francouzské jaderné elektrárně Cattenom. Neznám však případ jednomyslného usnesení národního parlamentu ve věci jaderné elektrárny u sousedů či blokád hranic.
* V zemích sousedících s Rakouskem je v současné době v provozu 23 jaderných elektráren. Je Temelín skutečně tak výjimečný, aby si v Rakousku zasloužil tak mimořádnou pozornost?
Temelín je normální elektrárna, v jiné evropské zemi zvláštní pozornost nevzbuzuje. Výjimečný je rozsah a rychlost poskytování a medializace informací o provozních událostech na elektrárně. Kdybychom měli srovnatelné informace o všech událostech na elektrárnách v Evropské unii, patrně by bylo zřejmé, že Temelín rozhodně žádný outsider není. A co se týká mezinárodních indikátorů, které pomáhají posoudit úroveň bezpečnosti, tam se Temelín nijak nevymyká dobrému průměru. Navíc je nejnovější a nejmodernější jadernou elektrárnou v okolí Rakouska.
* V Temelíně už proběhlo 25 mezinárodních kontrolních misí a žádná nezjistila zvláštní odchylky od běžných světových provozních a bezpečnostních standardů. Například Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE dokonce sídlí přímo ve Vídni. Copak neexistuje žádný konstruktivní dialog mezi těmito experty a rakouskými politiky?
K takovému dialogu je třeba ochota a vůle obou stran naslouchat a snažit se porozumět. I v případě, že se dovídám věci, které úplně nezapadají do mé představy o fungování světa. I v Rakousku jsme našli partnery pro takovýto oboustranně obohacující dialog a doufám, že jich bude přibývat.
* Na druhou stranu se Temelín skutečně dost často potýká s výpadky provozu. K poslednímu došlo před týdnem v průběhu kontrolní mise mezinárodní organizace provozovatelů jaderných zařízení WANO. Přesto i oni ve své závěrečné zprávě konstatovali vysokou technickou a bezpečnostní spolehlivost Temelína. Kde jsou hlavní příčiny těchto temelínských problémů?
Velká část problémů je daň za dlouhou dobu výstavby a množství změn - projektových, organizačních a koneckonců i společenských, které ji provázely. Celkové doladění technologie je pak dost náročné, zejména časově. Pro mne je dalším problémem, že se na Temelíně stále ještě nepodařilo úplně opustit atmosféru spouštění, která je přece jen specifická. Stále trvá stav, kdy se všichni teprve učí každodennímu důslednému odchytávání chybiček. I takových, které období spouštění dovolovalo odložit na později.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
