MF Dnes: Teplárna zatopí senem
26.10.2006 | DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM | MF Dnes | Stanislav Ďoubal |
Teplárna ve Dvoře Králové nad Labem se připravuje na spalování biomasy místo uhlí. Již nyní je část páry, která z teplárny proudí do dvorských sídlišť, továren či nemocnice, vyrobena spalováním ekologického paliva. V kotlích mají končit také zpracované zbytky rostlin z Krkonoš.
„V teplárně nyní probíhá provozní zkouška spalování biomasy. Od počátku října zkoušíme spalovat sto tun biomasy denně, později by to mohlo být až dvě stě čtyřicet tun. V září teplárna vyrobila 500 megawatthodin čisté energie vzniklé pouze spalováním biomasy,“ uvedla mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Beránková.
Mezi hlavní výhody výroby energie z biomasy patří téměř nulová produkce odpadu ze spalování, nízké emise i snadná dostupnost paliva. „Emise jsou výrazně nižší než u spalování fosilních paliv. Obsah těžkých kovů v biomase je velmi nízký, při spalování vzniká až šestkrát méně odpadu. Plantáže energetických rostlin mohou být i na dosud nevyužitých zemědělských půdách či na rekultivovaných plochách.
Ekonomický přínos pro regionální rozvoj spočívá ve vytváření nových pracovních míst při výrobě biomasy,“ sdělila Beránková.
V královédvorské teplárně z počátku padesátých let se dosud spalovalo uhlí, nyní dostávají přednost takzvané rostlinné peletky. „Jde o zpracované zbytky ze sklizní obilovin a dalších vhodných rostlin, o piliny či dřevní štěpku,“ upřesnil Jaroslav Kužel, ředitel elektrárny Poříčí, pod kterou dvorská teplárna patří. Obrovské množství rostlinného materiálu, který teplárna potřebuje, by mohl v budoucnu zajistit projekt Krkonoše, který je zaměřen na získávání a zpracovávání biomasy z Krkonoš. Ten nyní připravují Královéhradecký kraj a krkonošské obce.
„Ročně by se dalo z Krkonoš získat šedesát až sto tisíc tun biomasy. Připravovaný projekt na její získávání a zpracování na palivo přijde na desítky milionů korun a mohl by začít fungovat v roce 2010,“ řekl krajský radní zodpovědný za životní prostředí Jiří Vambera.
„Rádi bychom se na tomto projektu podíleli. Domnívám se, že by to přineslo užitek pro dodavatele biomasy i pro nás. Výhodou je blízkost Krkonoš. Teplárna bude potřebovat skutečně velký přísun paliva,“ uvedla Beránková a připomněla, že zajištění dostatečného množství biomasy není jednoduché.
„Zatím je trochu potíž biomasu sehnat. Lidé se ještě nenaučili vhodné plodiny pěstovat. Přitom by to pro ně byla výborná pracovní příležitost,“ míní Beránková.
Kdy bude teplárna spalovat výhradně biomasu, záleží na průběhu dalších zkoušek. Měly by potrvat několik měsíců. „Dosavadní zkoušky prokázaly, že teplárna může spalovat výhradně biomasu. Nyní zahájíme další zkoušky a poté začne běžný provoz,“ řekla Beránková.
Plantáže energetických rostlin mohou být i na dosud nevyužitých zemědělských půdách.
reklama
Mezi hlavní výhody výroby energie z biomasy patří téměř nulová produkce odpadu ze spalování, nízké emise i snadná dostupnost paliva. „Emise jsou výrazně nižší než u spalování fosilních paliv. Obsah těžkých kovů v biomase je velmi nízký, při spalování vzniká až šestkrát méně odpadu. Plantáže energetických rostlin mohou být i na dosud nevyužitých zemědělských půdách či na rekultivovaných plochách.
Ekonomický přínos pro regionální rozvoj spočívá ve vytváření nových pracovních míst při výrobě biomasy,“ sdělila Beránková.
V královédvorské teplárně z počátku padesátých let se dosud spalovalo uhlí, nyní dostávají přednost takzvané rostlinné peletky. „Jde o zpracované zbytky ze sklizní obilovin a dalších vhodných rostlin, o piliny či dřevní štěpku,“ upřesnil Jaroslav Kužel, ředitel elektrárny Poříčí, pod kterou dvorská teplárna patří. Obrovské množství rostlinného materiálu, který teplárna potřebuje, by mohl v budoucnu zajistit projekt Krkonoše, který je zaměřen na získávání a zpracovávání biomasy z Krkonoš. Ten nyní připravují Královéhradecký kraj a krkonošské obce.
„Ročně by se dalo z Krkonoš získat šedesát až sto tisíc tun biomasy. Připravovaný projekt na její získávání a zpracování na palivo přijde na desítky milionů korun a mohl by začít fungovat v roce 2010,“ řekl krajský radní zodpovědný za životní prostředí Jiří Vambera.
„Rádi bychom se na tomto projektu podíleli. Domnívám se, že by to přineslo užitek pro dodavatele biomasy i pro nás. Výhodou je blízkost Krkonoš. Teplárna bude potřebovat skutečně velký přísun paliva,“ uvedla Beránková a připomněla, že zajištění dostatečného množství biomasy není jednoduché.
„Zatím je trochu potíž biomasu sehnat. Lidé se ještě nenaučili vhodné plodiny pěstovat. Přitom by to pro ně byla výborná pracovní příležitost,“ míní Beránková.
Kdy bude teplárna spalovat výhradně biomasu, záleží na průběhu dalších zkoušek. Měly by potrvat několik měsíců. „Dosavadní zkoušky prokázaly, že teplárna může spalovat výhradně biomasu. Nyní zahájíme další zkoušky a poté začne běžný provoz,“ řekla Beránková.
Plantáže energetických rostlin mohou být i na dosud nevyužitých zemědělských půdách.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
