MF Dnes: Teplo z hory ohřeje město. Výbuch sopky ale nehrozí
15.7.2010 | LIBEREC | MF Dnes | Jaroslav Hoření |
Z hloubky pěti kilometrů pod zemí chce hned několik měst v kraji čerpat teplo pro lidi a peníze pro rozpočty. Na využití geotermální energie spoléhají Semily, kterým vědecký výzkum právě potvrdil vhodné podmínky. Rozhodující bude až zkušební vrt, na který čeká také Liberec.
Nabídnout lidem levné teplo a ještě naplnit pokladnu penězi za prodej elektřiny mohou města a obce díky využití energie skryté kilometry pod zemí.
Vrtání do zemské kůry, z pod které i ve zdejším kraji vyvěraly sopky, je podle vědců bezpečné a obnovení sopečné činnosti nehrozí. Nejaktivnější a nejdál ve snahách na získání užitku z geotermální energie v Libereckém kraji jsou Semily. Po půl roce měření a zkoumání vědci došli k závěru, že Semily jsou vhodným místem pro využití tepla Země.
„V blízkosti Semil je Kozákov a řada dalších geologicky mladších těles, dříve aktivních sopek, jejichž krby jsou velkým zdrojem tepla,“ vysvětluje Vladimír Myslil ze společnosti Geoterm.cz, kde se energie vzala. Podzemní zdroje tepla podle geologů navíc chrání asi kilometrová vrstva hornin, které teplo špatně propouštějí.
Vědecké výzkumy a předpoklady musí ještě potvrdit zkušební vrt do hloubky dvou kilometrů. Hlavní vrty by pak měly sahat až do pěti kilometrů. „Strach z erupce při navrtání sopky je naprosto zbytečný. Z geologického hlediska jsou všechny útvary již mrtvé,“ uklidňuje Myslil možné obavy s tím, že nejmladší sopky byly aktivní před 30 miliony lety.
Semily by teplo z podzemních vrtů chtěly využít jak pro vytápění, tak pro pohon elektrárny o výkonu pěti megawatt. Zatímco pro vytápění je potřeba ze Země čerpat vodu o teplotě pouze 100 stupňů, pro elektrárny by měla být alespoň o sedmdesát stupňů teplejší.
Vrty, výtopna a elektrárna by měly být v Řekách, jak podle výzkumů, tak podle předpokladů města. „Vlastníme tam pozemky a tuto oblast v novém územním plánu budeme blokovat právě pro geotermální využití,“ říká starosta Semil Jan Farský.
Teď už zbývá jen sehnat kolem 60 milionů na zkušební vrt. „Až budeme mít v ruce projekt na vrt, budeme shánět dotace. Hlásí se i soukromí investoři, ale na to ještě nejsme dostatečně silným hráčem,“ uvedl Farský. Investice do využití energie Země pro vytápění i výrobu elektřiny se v Semilech pohybuje kolem miliardy a návratnost v ideálním případě kolem pěti až sedmi let.
Díky chybějícím penězům na zkušební vrt zatím stojí geotermální projekt Liberce. Tady chtějí využít prasklin v žulovém masivu, na kterém se Liberec rozkládá. Zájem o dvoumiliardový projekt projevil ČEZ, ale podle Myslila se jednání poněkud zadrhla. „Je to kvůli ČEZ,“ poznamenal náměstek primátora František Hruša. S geotermální energií počítají také například v Jablonci nad Nisou či Dětřichově.
***
FAKTA
Jak to funguje
Dvěma vrty pod silným tlakem se žene voda do země, kde se ohřeje a třetím vrtem se vrací na povrch.
Voda z krajních vrtů puklinkami v horninách prochází ke střednímu vrtu a tím se ohřívá, ve formě páry pak stoupá vzhůru, na povrchu roztáčí turbínu a zbytkové teplo se využívá například na vytápění.
reklama
Vrtání do zemské kůry, z pod které i ve zdejším kraji vyvěraly sopky, je podle vědců bezpečné a obnovení sopečné činnosti nehrozí. Nejaktivnější a nejdál ve snahách na získání užitku z geotermální energie v Libereckém kraji jsou Semily. Po půl roce měření a zkoumání vědci došli k závěru, že Semily jsou vhodným místem pro využití tepla Země.
„V blízkosti Semil je Kozákov a řada dalších geologicky mladších těles, dříve aktivních sopek, jejichž krby jsou velkým zdrojem tepla,“ vysvětluje Vladimír Myslil ze společnosti Geoterm.cz, kde se energie vzala. Podzemní zdroje tepla podle geologů navíc chrání asi kilometrová vrstva hornin, které teplo špatně propouštějí.
Vědecké výzkumy a předpoklady musí ještě potvrdit zkušební vrt do hloubky dvou kilometrů. Hlavní vrty by pak měly sahat až do pěti kilometrů. „Strach z erupce při navrtání sopky je naprosto zbytečný. Z geologického hlediska jsou všechny útvary již mrtvé,“ uklidňuje Myslil možné obavy s tím, že nejmladší sopky byly aktivní před 30 miliony lety.
Semily by teplo z podzemních vrtů chtěly využít jak pro vytápění, tak pro pohon elektrárny o výkonu pěti megawatt. Zatímco pro vytápění je potřeba ze Země čerpat vodu o teplotě pouze 100 stupňů, pro elektrárny by měla být alespoň o sedmdesát stupňů teplejší.
Vrty, výtopna a elektrárna by měly být v Řekách, jak podle výzkumů, tak podle předpokladů města. „Vlastníme tam pozemky a tuto oblast v novém územním plánu budeme blokovat právě pro geotermální využití,“ říká starosta Semil Jan Farský.
Teď už zbývá jen sehnat kolem 60 milionů na zkušební vrt. „Až budeme mít v ruce projekt na vrt, budeme shánět dotace. Hlásí se i soukromí investoři, ale na to ještě nejsme dostatečně silným hráčem,“ uvedl Farský. Investice do využití energie Země pro vytápění i výrobu elektřiny se v Semilech pohybuje kolem miliardy a návratnost v ideálním případě kolem pěti až sedmi let.
Díky chybějícím penězům na zkušební vrt zatím stojí geotermální projekt Liberce. Tady chtějí využít prasklin v žulovém masivu, na kterém se Liberec rozkládá. Zájem o dvoumiliardový projekt projevil ČEZ, ale podle Myslila se jednání poněkud zadrhla. „Je to kvůli ČEZ,“ poznamenal náměstek primátora František Hruša. S geotermální energií počítají také například v Jablonci nad Nisou či Dětřichově.
***
FAKTA
Jak to funguje
Dvěma vrty pod silným tlakem se žene voda do země, kde se ohřeje a třetím vrtem se vrací na povrch.
Voda z krajních vrtů puklinkami v horninách prochází ke střednímu vrtu a tím se ohřívá, ve formě páry pak stoupá vzhůru, na povrchu roztáčí turbínu a zbytkové teplo se využívá například na vytápění.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
