MF Dnes: Těžba jí pomohla, ale může ji i zahubit
18.6.2007 | PRAHA | MF Dnes | Lucie Suchá |
Kuňka obecná žije tam, kde vzniká nový život po těžbě uhlí. Na jiných místech je ale zase právě kvůli těžbě ohrožena.
Na severu Čech můžete často slyšet silně ohroženou kuňku obecnou. V Ústeckém kraji těchto žab žijí tisíce. Běžná je ovšem právě jen pro sever Čech, tak hojně jako zde se nevyskytuje v žádném jiném regionu. Jedním z míst, kde se vyskytuje, jsou totiž výsypky - místa, kde teprve vzniká nový život po těžbě hnědého uhlí.
„Takové lokality přesně splňují požadavky, které kuňka pro svůj život potřebuje. Osidluje přitom hlavně menší tůňky, jež nejsou zarybněné. Dravé ryby ji totiž likvidují. Upřednostňuje mělké a zarostlé břehy, kde se může schovat před predátory,“ říká Roman Vlček z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Rozšíření těžby uhlí může populaci kuňky ohrozit
Na rekultivovaných plochách kuňka právě takové podmínky má a těžaři se podle svých slov snaží také je pro její populaci zachovat.
„Vždy, když zjistíme, že se na takovém území vyskytuje nějaký chráněný druh, snažíme se další zásahy přizpůsobit tak, aby na místě zůstal zachován. Trend je takový, že když se někde vytvoří jezírko nebo mokřady, tak je tam necháváme, pokud je to možné například z hlediska stability území. Pokud si už někde příroda sama nastartovala nějaký proces a vyskytují se tam nějací živočichové, znamená to, že právě oni se na to místo hodí nejvíc,“ říká Jiří Kašpar, vedoucí referátu koncepce zahlazování Mostecké uhelné.
Kuňka obecná se vyskytuje například na Růžodolské nebo Kopistské výsypce v okolí Litvínova. V případě prolomení těžebních limitů to nicméně bude právě Mostecká uhelná, kdo zničí další velmi významnou lokalitu, kde kuňky žijí, a sice hornojiřetínskou výsypku.
„Tam je několik míst, kde kuňka žije ve velkém množství. My jsme zkontaktovali i krajský úřad a chceme, aby se toto místo stalo přírodní památkou. Vedle kuňky tu totiž žijí další vzácné druhy, například skokan štíhlý,“ upozorňuje Vladimír Bejček, vedoucí katedry ekologie a životního prostředí na Lesnické a enviromentální fakultě České zemědělské univerzity.
Zda a případně kdy se hornojiřetínská výsypka stane přírodní památkou, však není jasné.
„Návrh od profesora Bejčka jsme dostali, další postup je takový, že musíme udělat geometrické zaměření, vytvořit plán péče a projednat záměr s vlastníky. Tady se podle mého narazí nejvíc,“ říká Miroslav Kořen z oddělení životního prostředí krajského úřadu s tím, že majiteli zmíněné lokality jsou Doly a úpravny Komořany a důl Kohinoor.
Zatím úředníci na vyhlášení této konkrétní lokality přírodní památkou ani nepracují. „Návrhů na vyhlášení různých chráněných lokalit jsou desítky. Tato není mezi těmi, která by z hlediska ohrožení musela být vyhlášena příští rok. V nejbližší době o tom proto neuvažujeme. Pokud bychom se rozhodli k vyhlášení, je to otázka jednoho roku,“ uvádí Kořenova kolegyně Hana Pumprová.
Mezi nepřátele kuňky patří i čolek, požírající její vajíčka
Na českém území se vyskytují dva druhy kuňky. První je bombina bombina, jíž se říká obecná nebo také ohnivá. Žije převážně na severu Čech. Druhá je pak bombina variega neboli žlutobřichá. Ta se vyskytuje hlavně v jižních Čechách.
„Částečně zasahují oba druhy i do středních Čech, kde leží pomyslná hranice jejich výskytu. Na ní se zástupci obou druhů mezi sebou volně kříží a nenajdete tam už čisté populace, ale pouze křížence,“ poznamenal Roman Vlček.
Kuňka je celoročně vázána na vodu, v níž se na jaře i rozmnožuje. Z nakladených vajíček se ve vodě líhnou larvy, které se živí vodními řasami. Z larev se posléze vyvinou malé žabky, které z vody odcházejí až na podzim a hledají si vhodný úkryt pro přezimování.
Zimu většinou přečkávají v puklinách skal či opuštěných norách hlodavců. Dožívají se šesti až sedmi let a jejich hlavní potravou jsou vodní bezobratlí živočichové. Naopak jejich nepřítelem jsou čolci, kteří požírají nakladená vajíčka.
Na severu Čech se kuňka vyskytuje relativně běžně, největší populace této žáby jsou například u oseckého rybníka Labutinka, v okolí Háje u Oseka nebo v Dolní Ploučnici. Tyto lokality jsou také vyhlášeny jako Evropsky významné lokality v České republice.
Kolik přesně jich v kraji žije, zoologové jen odhadují. Podle Romana Vlčka jde jejich počet do tisíců. Z pohledu celé České republiky jsou však podle něj tato čísla velmi nízká a stavy těchto žab ještě navíc neustále klesají.
„V každém případě je nejhojnější právě na severu Čech, v žádném jiném regionu jich nežije tolik,“ dodává Vlček.
***
* Kuňka obecná
Bombina bombina Žije v nížinách, vyskytuje se maximálně do výšky 730 metrů nad mořem, přičemž obývá mělké a stojaté vody. Zimuje v puklinách skal či opuštěných norách hlodavců, odkud vylézá v dubnu až květnu a krátce nato se páří. Pro rozmnožování si vybírá mělkou vodu s hustou vegetací. Toto období trvá od dubna do srpna. Vývoj pulců probíhá asi dva a půl měsíce, pohlavní dospělosti dosahují kuňky ve věku 2-3 let. Živí se různými druhy vodních bezobratlých živočichů nebo larvami drobných korýšů. Kuňka patří mezi silně ohrožené druhy a je chráněná v rámci soustavy Natura 2000, kde je řazena mezi evropsky významné druhy. Hlavní příčinou snižování stavů těchto žabek je likvidace malých vodních nádrží a tůní, úpravy rybníků pro rybářské a rekreační účely a chemické znečištění vod.
reklama
„Takové lokality přesně splňují požadavky, které kuňka pro svůj život potřebuje. Osidluje přitom hlavně menší tůňky, jež nejsou zarybněné. Dravé ryby ji totiž likvidují. Upřednostňuje mělké a zarostlé břehy, kde se může schovat před predátory,“ říká Roman Vlček z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Rozšíření těžby uhlí může populaci kuňky ohrozit
Na rekultivovaných plochách kuňka právě takové podmínky má a těžaři se podle svých slov snaží také je pro její populaci zachovat.
„Vždy, když zjistíme, že se na takovém území vyskytuje nějaký chráněný druh, snažíme se další zásahy přizpůsobit tak, aby na místě zůstal zachován. Trend je takový, že když se někde vytvoří jezírko nebo mokřady, tak je tam necháváme, pokud je to možné například z hlediska stability území. Pokud si už někde příroda sama nastartovala nějaký proces a vyskytují se tam nějací živočichové, znamená to, že právě oni se na to místo hodí nejvíc,“ říká Jiří Kašpar, vedoucí referátu koncepce zahlazování Mostecké uhelné.
Kuňka obecná se vyskytuje například na Růžodolské nebo Kopistské výsypce v okolí Litvínova. V případě prolomení těžebních limitů to nicméně bude právě Mostecká uhelná, kdo zničí další velmi významnou lokalitu, kde kuňky žijí, a sice hornojiřetínskou výsypku.
„Tam je několik míst, kde kuňka žije ve velkém množství. My jsme zkontaktovali i krajský úřad a chceme, aby se toto místo stalo přírodní památkou. Vedle kuňky tu totiž žijí další vzácné druhy, například skokan štíhlý,“ upozorňuje Vladimír Bejček, vedoucí katedry ekologie a životního prostředí na Lesnické a enviromentální fakultě České zemědělské univerzity.
Zda a případně kdy se hornojiřetínská výsypka stane přírodní památkou, však není jasné.
„Návrh od profesora Bejčka jsme dostali, další postup je takový, že musíme udělat geometrické zaměření, vytvořit plán péče a projednat záměr s vlastníky. Tady se podle mého narazí nejvíc,“ říká Miroslav Kořen z oddělení životního prostředí krajského úřadu s tím, že majiteli zmíněné lokality jsou Doly a úpravny Komořany a důl Kohinoor.
Zatím úředníci na vyhlášení této konkrétní lokality přírodní památkou ani nepracují. „Návrhů na vyhlášení různých chráněných lokalit jsou desítky. Tato není mezi těmi, která by z hlediska ohrožení musela být vyhlášena příští rok. V nejbližší době o tom proto neuvažujeme. Pokud bychom se rozhodli k vyhlášení, je to otázka jednoho roku,“ uvádí Kořenova kolegyně Hana Pumprová.
Mezi nepřátele kuňky patří i čolek, požírající její vajíčka
Na českém území se vyskytují dva druhy kuňky. První je bombina bombina, jíž se říká obecná nebo také ohnivá. Žije převážně na severu Čech. Druhá je pak bombina variega neboli žlutobřichá. Ta se vyskytuje hlavně v jižních Čechách.
„Částečně zasahují oba druhy i do středních Čech, kde leží pomyslná hranice jejich výskytu. Na ní se zástupci obou druhů mezi sebou volně kříží a nenajdete tam už čisté populace, ale pouze křížence,“ poznamenal Roman Vlček.
Kuňka je celoročně vázána na vodu, v níž se na jaře i rozmnožuje. Z nakladených vajíček se ve vodě líhnou larvy, které se živí vodními řasami. Z larev se posléze vyvinou malé žabky, které z vody odcházejí až na podzim a hledají si vhodný úkryt pro přezimování.
Zimu většinou přečkávají v puklinách skal či opuštěných norách hlodavců. Dožívají se šesti až sedmi let a jejich hlavní potravou jsou vodní bezobratlí živočichové. Naopak jejich nepřítelem jsou čolci, kteří požírají nakladená vajíčka.
Na severu Čech se kuňka vyskytuje relativně běžně, největší populace této žáby jsou například u oseckého rybníka Labutinka, v okolí Háje u Oseka nebo v Dolní Ploučnici. Tyto lokality jsou také vyhlášeny jako Evropsky významné lokality v České republice.
Kolik přesně jich v kraji žije, zoologové jen odhadují. Podle Romana Vlčka jde jejich počet do tisíců. Z pohledu celé České republiky jsou však podle něj tato čísla velmi nízká a stavy těchto žab ještě navíc neustále klesají.
„V každém případě je nejhojnější právě na severu Čech, v žádném jiném regionu jich nežije tolik,“ dodává Vlček.
***
* Kuňka obecná
Bombina bombina Žije v nížinách, vyskytuje se maximálně do výšky 730 metrů nad mořem, přičemž obývá mělké a stojaté vody. Zimuje v puklinách skal či opuštěných norách hlodavců, odkud vylézá v dubnu až květnu a krátce nato se páří. Pro rozmnožování si vybírá mělkou vodu s hustou vegetací. Toto období trvá od dubna do srpna. Vývoj pulců probíhá asi dva a půl měsíce, pohlavní dospělosti dosahují kuňky ve věku 2-3 let. Živí se různými druhy vodních bezobratlých živočichů nebo larvami drobných korýšů. Kuňka patří mezi silně ohrožené druhy a je chráněná v rámci soustavy Natura 2000, kde je řazena mezi evropsky významné druhy. Hlavní příčinou snižování stavů těchto žabek je likvidace malých vodních nádrží a tůní, úpravy rybníků pro rybářské a rekreační účely a chemické znečištění vod.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
