Právo: Topit uhlím nebo plynem je jako jezdit trabantem či fabií

ŠÉF STŘEDOČESKÉ PLYNÁRENSKÉ MILOŠ KEBRDLE: * Od počátku dubna, letos už podruhé, podražil plyn. Co na to říkají vaši odběratelé? Každé zdražení je nepříjemné, ale nesetkáváme se ve větší míře s názory, že plyn je neúnosně drahý. Naprostá většina našich zákazníků, a máme jich dvě stě tisíc, nelituje toho, že si plyn zavedla. Vytápění průměrného rodinného domku s jedním bytem, kde se plyn používá k topení, ohřevu vody a vaření, vychází na dvacet tři nebo dvacet čtyři tisíc korun ročně. Ceny jsou dokonce stále nižší než v prvním čtvrtletí 2002, kdy byly na vrcholu. * Topení uhlím ale vyjde zhruba o čtyřicet procent levněji. Topení uhlím je opravdu o dost levnější a toto palivo pro nás představuje největší konkurenci. Uživatelský komfort je ale nesrovnatelný. S uhlím je spojeno hodně práce, špíny a prachu. Je to jako jezdit trabantem místo fabií. Mnoho lidí dává přece jen přednost vyššímu komfortu i za cenu vyšších nákladů. Postupně bude narůstat i počet majitelů domů, kteří si uvědomují, že spalováním uhlí nepřispívají k lepšímu ovzduší v obci. Stále více sousedů bude nevraživě koukat na toho, kdo topí uhlím a jehož kouř zamořuje okolní zahrady. V Německu a Rakousku už dnes nikdo uhlím netopí. Jsem přesvědčen, že za deset let tomu tak bude i u nás. * Často je slyšet názory, že se lidé přesto vracejí k uhlí? Naše čísla nepotvrzují, že by se lidé ve větší míře vraceli k uhlí. Je to možná jen přání dodavatelů uhlí. Spíš to je tak, že kdo má oba systémy, tak jím topí v určitém přechodném období. Počet domácností využívajících plyn naopak roste. Ve středočeském regionu nám za loňský rok přibylo 8000 tisíc nových zákazníků. (Pokračování na str. 16) (Pokračování ze str. 1) * Ale to je tím, že plynofikujete stále nové a nové obce. Loni se jich jen ve středních Čechách napojilo na plyn přes třicet. V nich se vždycky někdo najde, kdo na plyn má. Plynofikace obcí je nezbytná. Například ve středních Čechách má nyní přístup k plynu necelých 70 procent obyvatel. V roce 2011 chceme napojení na plyn umožnit již 80 procentům obyvatel tohoto regionu. * Elektřina naopak od ledna v některých regionech zlevnila. Této konkurence se nebojíte? Plyn je stále levnější než elektřina. To si může ověřit každý, protože ceny obou energií se uvádějí ve stejných jednotkách - kilowatthodinách. Například vytápění plynem je proti topení elektrickými přímotopy lacinější o několik desítek procent. I ta nejúspornější varianta elektrického vytápění je stále dražší než plynové topení. Také neznám případ, že by někdo zrušil plynové vytápění a zavedl elektrické. * Kolik platí domácnosti v Evropské unii za plyn? V současnosti většinou více než v Česku - o třicet až devadesát procent, podle země. Rozdíly mezi námi a EU se budou postupně snižovat. Ten proces ale bude trvat nejméně deset, možná i patnáct let. To se ale týká i řady dalších cen u nás. (Například i nájemného.) Myslím si však, že ceny plynu neporostou rychleji než platy lidí. * O kolik naše domácnosti platí víc než ostatní tuzemští odběratelé? Domácnosti, které používají plyn k topení, platí proti největším odběratelům v průmyslu tak o dvacet procent více. Zákazníci s nejmenším odběrem, kdy plyn slouží jen k vaření, mají cenu ovšem o dost vyšší než velcí odběratelé. V budoucnu se zřejmě vytvoří ještě větší rozdíly. * Proč? Jdeme s plynem do stále menších obcí, a to je investičně i provozně stále náročnější. V obcích jsme vystaveni například vysokým nákladům na uložení plynovodu do komunikace, které od nás požadují správy silnic. Je to něco zcela jiného, než když zavedeme plyn jednomu velkému odběrateli. Zboží v Makru stojí prostě méně než v malém koloniálu. U průmyslových odběrů se však cena téměř přibližuje sazbám v Evropské unii. * Jaký zájem o plyn projevují velcí odběratelé? Charakteristické je, že odběr se přelévá v rámci regionu. Poklesy v minulosti významných zákazníků, jako byla například Poldi Kladno, vyrovnávají nové investice, jež se v regionu objevují v průmyslových zónách. Nejznámější je společná automobilka, kterou staví Toyota, Peugeot a Citroën v průmyslové zóně u Kolína. Objevuje se však i řada jiných nových zákazníků v průmyslových zónách podél dálnic, například Žebrák, Kladno, Benátky nad Jizerou, okolí Říčan a další. * V Evropské unii se mluví o urychlení procesu otevírání trhu s plynem. Tedy o tom, že jednotliví odběratelé si dříve budou moci vybírat svého dodavatele. Co by to znamenalo pro nás? Podle stávajícího energetického zákona se má u nás otevřít trh s plynem v letech 2005 až 2008, přičemž u domácností, kterých je největší počet, to má být až po roce 2008. Pokud by došlo v Unii k urychlení, začne celý proces pravděpodobně dříve i u nás. Nepovažoval bych to však za optimální pro ČR. * Proč? Státy Evropské unie měly na přípravu nesrovnatelně více času, než máme my. Řada z nich už má nyní trh otevřený ze sta procent a ty zbývající jsou také dál než země, které se na vstup teprve připravují. Navíc neřešily souběžně privatizaci energetických odvětví, jako se to nyní děje u nás. Není totiž dobré dělat všechny tyto složité věci najednou. * Co otevření trhu přinese domácnostem? Mohou se těšit alespoň na dočasné snížení cen? Nemyslím si, že konkurence v dodávkách přinese snížení cen. Jak jsem již řekl, ceny plynu v západní Evropě jsou u domácností na vyšší úrovni než u nás, a těmto cenám se spíš budeme postupně přibližovat. Hlavní efekt by měl spočívat v lepší kvalitě služeb. A to jak u obchodníků s komoditou, tak u distributorů, tedy vlastníků potrubí. * Vraťme se ještě k letošnímu roku. Porostou dál ceny plynu? Regulační úřad v únoru naznačil, že aby zrovnoměrnil ceny, tak od dubna zdražuje méně, než by měl. Všechny předpovědi jsou v tomto ošidné. To je vidět na tom, jak se vyvíjejí ceny ropy. Všichni očekávali, že po vypuknutí války v Iráku cena vyskočí na 40 dolarů za barel a více, ale ve skutečnosti ropa první dny dokonce prudce zlevňovala. Válka ale může skončit rychle a může se i táhnout. Nerad bych se pouštěl do nějakých spekulací. Myslím si ale, že k žádnému dramatickému nárůstu ceny nedojde.

---

reklama

---