MF Dnes: Topoly neměly OBI ustoupit

Pardubický botanik Vladimír Faltys tvrdí, že některá kácení vzácných stromů ve městě byla nesmyslná. Pět měsíců v roce pardubický botanik Vladimír Faltys fotografuje a mapuje rostliny. Chodí po krajině s krejčovským metrem, aby změřil obvod stromů a přitom také zjišťuje, jak jsou zdravé. Doma pak tvoří rozsáhlou databázi rostlin a dřevin, která se v republice nachází. A nebo také mizí. „Od té doby, co člověk přestal být sběrač a lovec, proměňuje krajinu. Na našem území už kvůli lidem vymírá téměř polovina druhů rostlin,“ říká botanik. * A jak je to s ohroženými druhy? Zhruba deset procent druhů rostlin již vyhynulo. Vezměte si třeba naše orchideje. Často jsou vázané na houby, které jim dodávají energii k růstu. Jenže pokud kyselé deště zničí houbu, zahubí i orchidej. * Kdy se tedy napáchaly největší škody? Poslední ránu do týla dal matce přírodě minulý režim. Každé JZD bylo hodnoceno podle toho, kolik mělo orné půdy. Pole byla i v kopcovité krajině, a terén tak ničila eroze. JZD byla paradoxně chválena za to, že ničí vzácné přírodní lokality. Až Evropská unie řekla stop drancování, jenže to už bylo pro krajinu třicet let pozdě. Nejvíce vegetace je na rozhraní lesa a louky, bažiny a rybníka. Dnes jsou ale rybníky spíše obrovskou vanou na odchov kaprů, jak já říkám vodních prasat, a kolem je sterilní prostředí. * V Opatovicích nad Labem měla vzniknout papírna. Z projektu finského investora ale sešlo. Mimojiné i proto, že řada lidí proti ní protestovala. Namítali například, že v zemi není dostatek dřeva. Je tomu tak? Není. Lidé často protestují, aby se zviditelnili, a moc o věci nevědí. Představa, že nám ubývá lesů, je mylná. Původních lesů je však málo. Až osmdesát procent našich lesů jsou plantáže na dřevo, většinou jde o smrkové monokultury. Pro region je ztráta papírny promarněná šance. Investor byl z Finska, což je snad nejekologičtější národ. * Mají východní Čechy nějaké botanické rarity? Ale jistěže. V Krkonoších roste například třicet druhů rostlin, které nerostou nikde jinde na světě. Ale stačí se třeba projít po choceňském parku, kde roste unikátní kulovitý červenolistý javor klen. V Kostelci nad Orlicí v zámeckém parku lidé najdou také unikáty, červenolistý dub letní a topol Wilsonův, který je jediný v republice. * A co zajímavého je například v Pardubicích? Na Wernerově nábřeží roste skupina jerlínů japonských. A na náměstí Dukelských hrdinů rostou dřezovce trojtrné, které pocházejí ze Severní Ameriky. Část se jich však vykácelo v minulých letech a zbytek by měl ustoupit podzemnímu parkovišti, které se tam chystá. * Kácení třeba kvůli supermarketům, billboardům a obchodům je v Pardubicích časté... Kácet je někdy nutné. Je potřebný protipovodňový val, aby ochránil město, stromy se vykácejí. Ale co je opravdu zhůvěřilost, že vykáceli u slepého ramene Labe krásné topoly černé, které mohly růst ještě sto let, a místo nich tam postavili hobymarket OBI. * Kolik rozeznáte rostlin? Nepočítal jsem to. Ale botanik by měl být schopen rozeznat tři tisíce druhů rostlin ve všech jejích stádiích a o dalších tisících mít povědomí. V cizině už musí pomoci literatura. Pro mne je výzva objevit kytku, kterou neznám. * Představuji si, že botanika není zrovna obor, který by byl masově oblíbený. Existuje například v Pardubicích botanický kroužek? O žádném nevím. Když jsem začínal já, chodil jsem do ornitologického a botanického kroužku. A měl jsem štěstí na kapacity, které ovlivnily jednu až dvě generace. Dnes se děti zajímají hlavně o počítače. Naštěstí přírodovědné kroužky suplují skautské oddíly. A kdo se vydá do přírody se mnou, po půl hodině už dobrovolně leze po kolenou a prohlíží si kytky. *** * Vladimír Faltys Ročník 1950 Vystudoval obor botanika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Pracoval v zahradnictví v Litomyšli, Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody, Agentuře ochrany přírody Dnes je na volné noze jako soudní znalec v oboru botaniky

---

reklama

---