MF Dnes: Třídit odpad? Často není kam s ním
11.5.2004 | PLZEŇ | MF Dnes | Iva Hosmanová, Eva Tichá |
Přesvědčit co nejvíce lidí, aby třídili odpad, je cílem kampaně, kterou rozjel Plzeňský kraj spolu s regionální rozvojovou agenturou a společností EKO-KOM. Stále mnoho lidí totiž jednoduše vyhazuje všechny odpadky do popelnic. Skládky se pak rychle plní plasty, sklem i papírem, které by přitom bylo možné ještě využít. Pravdou ale zůstává, že kontejnerů na tříděný odpad je málo a firmy je nevyvážejí tak často, jak je potřeba.
Takovou zkušenost má většina obyvatel regionu. "V Plzni je kontejnerů na tříděný odpad málo. Někde jsou postaveny na odpovídajícím místě, jinde ale jsou dlouhé ulice s hustou zástavbou, kde nevidíte jediný kontejner. To mnohé lidi od třídění odpadu odradí. Navíc - když přijdou odpad vyhodit, jsou nádoby často plné," kritizuje současný stav v Plzni Simona Krýslová z Hnutí Duha. "Znám situaci na Slovanech, kde se nedávno měnila svozová firma. Místo, aby se všechno zlepšilo, jsou teď v ulicích více vidět plné kontejnery, které nikdo nevyváží," doplňuje Krýslová.
Podobnou zkušenost mají i obyvatelé dalších měst a obcí. "Se svozovou firmou máme poněkud problémy. Nevyváží odpad tak, jak bychom potřebovali. Máme dohodu, že firmu voláme, když je třeba kontejnery vyvézt. Ale stává se, že přijedou třeba až za několik dnů, někdy i týdnů. Zástupci společnosti tvrdí, že čekají, až ji zavolají i z okolních obcí, aby nedělali jednu cestu kvůli nám," vysvětluje starostka Olbramova na Tachovsku Miroslava Válová.
"Tento problém musí řešit smlouva mezi obcí a svozovou firmou. Konkurence mezi firmami je v současné době již veliká, takže není problém, pokud vedení obce nebude spokojeno, oslovit jinou společnost," konstatuje Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury v Plzni. "Letos v Plzeňském kraji přidáme více než dvě stovky sběrných nádob," dodává Marek Sýkora.
Na třídění odpadu může obec také vydělat. Dokládá to příklad Přeštic. "Máme 28 míst s kontejnery na plast, sklo a papír. Za svoz a pronájem nádob zaplatíme ročně 450 tisíc korun, za separovaný odpad jsme získali 600 tisíc," vysvětluje přeštický starosta Antonín Kmoch.
reklama
Podobnou zkušenost mají i obyvatelé dalších měst a obcí. "Se svozovou firmou máme poněkud problémy. Nevyváží odpad tak, jak bychom potřebovali. Máme dohodu, že firmu voláme, když je třeba kontejnery vyvézt. Ale stává se, že přijedou třeba až za několik dnů, někdy i týdnů. Zástupci společnosti tvrdí, že čekají, až ji zavolají i z okolních obcí, aby nedělali jednu cestu kvůli nám," vysvětluje starostka Olbramova na Tachovsku Miroslava Válová.
"Tento problém musí řešit smlouva mezi obcí a svozovou firmou. Konkurence mezi firmami je v současné době již veliká, takže není problém, pokud vedení obce nebude spokojeno, oslovit jinou společnost," konstatuje Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury v Plzni. "Letos v Plzeňském kraji přidáme více než dvě stovky sběrných nádob," dodává Marek Sýkora.
Na třídění odpadu může obec také vydělat. Dokládá to příklad Přeštic. "Máme 28 míst s kontejnery na plast, sklo a papír. Za svoz a pronájem nádob zaplatíme ročně 450 tisíc korun, za separovaný odpad jsme získali 600 tisíc," vysvětluje přeštický starosta Antonín Kmoch.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
