Ižurnál: Tým profesora Holého vyvíjí nové léky proti malárii
29.4.2010 | PRAHA | Ižurnál | Martina Mašková, Lukáš Vincourek |
Badatelský tým mezinárodně uznávaného profesora Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd vyvíjí nový lék proti malárii. Rádiu Česko to potvrdili členové jeho týmu.
„Na základě rozdílů můžeme najít účinnou látku, která bude spolehlivě působit pouze na parazita a hostitelskou buňku nechá bez poškození,“ uzavřela pracovnice Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Vyvíjený lék by měl umožnit, abychom případný malarický záchvat prožívali méně obtížněji, bez komplikací, například bez neurologických poškození. Neznamená to ale, že bychom se malárií nemohli infikovat," řekla Rádiu Česko Elišku Procházková, která se v týmu profesora Holého na vývoji podílí.
Malárie nadále zůstává jedním z velkých zabijáků lidstva. Ročně se jí na světě nakazí čtvrt miliardy lidí a téměř milion z nich, nejčastěji jde o děti, zemře. Nemoc se vyskytuje ve více než 100 zemích světa.
Pro vývoj léku je prý důležité porozumět hlavě vývoji a životnímu cyklu parazita, který malárii způsobuje.
Na člověka působí čtyři druhy
„Parazitů rodu plazmodia je celá řada, na člověka působí čtyři druhy. Jde o parazity, jejímiž hostiteli je buď komár nebo člověk. Člověk je mezihostitelem, protože v něm probíhá nepohlavní část životního cyklu. Hlavním hostitelem je komár," vysvětluje Procházková.
Nejdůležitější pro vývoj léku je nalezení a využití rozdílů mezi metabolizmem parazita a hostitele. „Na základě těchto rozdílů můžeme najít účinnou látku, která bude spolehlivě působit pouze na parazita a hostitelskou buňku nechá bez poškození," konstatuje pracovnice Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Cílem je zablokovat množení parazita v lidském organizmu už v krevním stádiu.
Část výzkumu probíhá v Praze, testy nově připravených syntetizovaných látek pak pokračují na pracovišti v Austrálii.
Výzkum je ale stále na samém počátku. „Jsme v prvních dvou letech. Když si vezmeme, jak dlouho třeba trval vývoj léku proti HIV z laboratoře profesora Holého, tak to bylo zhruba 25 let," zdůrazňuje Eliška Procházková.
reklama
„Vyvíjený lék by měl umožnit, abychom případný malarický záchvat prožívali méně obtížněji, bez komplikací, například bez neurologických poškození. Neznamená to ale, že bychom se malárií nemohli infikovat," řekla Rádiu Česko Elišku Procházková, která se v týmu profesora Holého na vývoji podílí.
Malárie nadále zůstává jedním z velkých zabijáků lidstva. Ročně se jí na světě nakazí čtvrt miliardy lidí a téměř milion z nich, nejčastěji jde o děti, zemře. Nemoc se vyskytuje ve více než 100 zemích světa.
Pro vývoj léku je prý důležité porozumět hlavě vývoji a životnímu cyklu parazita, který malárii způsobuje.
Na člověka působí čtyři druhy
„Parazitů rodu plazmodia je celá řada, na člověka působí čtyři druhy. Jde o parazity, jejímiž hostiteli je buď komár nebo člověk. Člověk je mezihostitelem, protože v něm probíhá nepohlavní část životního cyklu. Hlavním hostitelem je komár," vysvětluje Procházková.
Nejdůležitější pro vývoj léku je nalezení a využití rozdílů mezi metabolizmem parazita a hostitele. „Na základě těchto rozdílů můžeme najít účinnou látku, která bude spolehlivě působit pouze na parazita a hostitelskou buňku nechá bez poškození," konstatuje pracovnice Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Cílem je zablokovat množení parazita v lidském organizmu už v krevním stádiu.
Část výzkumu probíhá v Praze, testy nově připravených syntetizovaných látek pak pokračují na pracovišti v Austrálii.
Výzkum je ale stále na samém počátku. „Jsme v prvních dvou letech. Když si vezmeme, jak dlouho třeba trval vývoj léku proti HIV z laboratoře profesora Holého, tak to bylo zhruba 25 let," zdůrazňuje Eliška Procházková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
