MF Dnes: U Mělčan bude vodní nádrž nebo suchý poldr
21.2.2008 | MĚLČANY | MF Dnes | Jana Krejčová |
Na červenec 1997 a 1998 lidé na Rychnovsku nemohou zapomenout. Ničivé povodně, které v rozmezí roku region postihly, napáchaly škody za téměř čtyři miliardy a stály život sedmi lidí. Podobné katastrofě má podle Povodí Labe bránit vodohospodářská stavba u Mělčan. Dosud však není jasné, zda půjde o přehradní nádrž či o suchý poldr.
Krajský úřad pro záměr výstavby přehrady, která by před následky povodně chránila a zároveň zajistila dostatek vody v obdobích sucha, totiž povodí neudělil výjimku z ochrany zvířat a rostlin a podnik nyní vyčkává, jak dopadne s odvoláním. „Stále jsou ve hře obě dvě varianty,“ uvedl mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek. Odvolací verdikt by měl padnout do třiceti dnů.
Ochránci přírody, kteří by u Mělčan viděli suchou nádrž raději než vodní, věří, že vodhospodáři výjimku nedostanou a budou muset přistoupit na variantu poldru. Přehrada by podle nich zničila cenné přírodní území, kdežto poldr by ho tolik nezasáhl. S vykupováním pozemků Povodí Labe ještě nezačalo. Poldr by se rozkládal na území asi o deset procent menším než přehrada. Nádrž obklopená hrází by byla za normální situace prázdná, průtoky by převáděla nezahraditelná výpust. Plnila by se jen při velkých deštích.
Přehrada by podle dokumentace při stálém napuštění zaplavovala vodou území o velikosti necelých 18, při retenčním objemu téměř 64 hektarů. Voda v poldru by se v tomto případě rozlila na ploše necelých 60 hektarů.
Kritici přehrady přitom poukazují na to, že Povodí Labe se suchým poldrem nepočítalo, když zpracovalo dokumentaci pouze na přehradu. „Dokumentaci máme zpracovanou na nádrž. Varianta suchého poldru byla rozpracována v rámci posuzování vlivu na životní prostředí a my samozřejmě na této variantě budeme pracovat dál,“ tvrdí Jirásek.
I varianta suché nádrže bude po zpracování dokumentace potřebovat souhlas kraje, ekologická sdružení na ní chtějí spolupracovat. „V nejbližších dnech vyzveme Povodí Labe ke spolupráci na přípravě řešení protipovodňové ochrany suchým poldrem a jeho úpravami, které dopad na přírodu a krajinu co nejvíce sníží,“ říká Martin Hanousek z Českého svazu ochránců přírody Jaro Jaroměř.
Podle Jiráska Povodí Labe jakoukoli spolupráci uvítá.
Poldry stojí v povodí Orlice Soustava již stávajících poldrů chrání některé obce před povodněmi například v povodí Orlice. „Mělčany by podle mne byly druhým největším poldrem v Česku. V Královéhradeckém kraji není žádný ani zdaleka srovnatelný,“ tvrdí Hanousek. Ten největší v Česku a také ve střední Evropě je zatím poldr Žichlínek, budovaný jako protipovodňová ochrana měst Litovel a Olomouc. „Tento poldr má však trochu jiný charakter. Vznikl v místě zničené zemědělské krajiny a spíše jí pomohl. Mělčany jsou něco zcela jiného, tam jde o devastaci vzácných přírodovědných hodnot,“ dodává Hanousek. Nejen o Mělčanech však ochránci hodlají s Povodím Labe debatovat. Na přetřes by měla přijít i otázka šetrného řešení dotace zdroje podzemních vod Litá u Českého Meziříčí a opatření k řešení dopadu snížených průtoků.
reklama
Ochránci přírody, kteří by u Mělčan viděli suchou nádrž raději než vodní, věří, že vodhospodáři výjimku nedostanou a budou muset přistoupit na variantu poldru. Přehrada by podle nich zničila cenné přírodní území, kdežto poldr by ho tolik nezasáhl. S vykupováním pozemků Povodí Labe ještě nezačalo. Poldr by se rozkládal na území asi o deset procent menším než přehrada. Nádrž obklopená hrází by byla za normální situace prázdná, průtoky by převáděla nezahraditelná výpust. Plnila by se jen při velkých deštích.
Přehrada by podle dokumentace při stálém napuštění zaplavovala vodou území o velikosti necelých 18, při retenčním objemu téměř 64 hektarů. Voda v poldru by se v tomto případě rozlila na ploše necelých 60 hektarů.
Kritici přehrady přitom poukazují na to, že Povodí Labe se suchým poldrem nepočítalo, když zpracovalo dokumentaci pouze na přehradu. „Dokumentaci máme zpracovanou na nádrž. Varianta suchého poldru byla rozpracována v rámci posuzování vlivu na životní prostředí a my samozřejmě na této variantě budeme pracovat dál,“ tvrdí Jirásek.
I varianta suché nádrže bude po zpracování dokumentace potřebovat souhlas kraje, ekologická sdružení na ní chtějí spolupracovat. „V nejbližších dnech vyzveme Povodí Labe ke spolupráci na přípravě řešení protipovodňové ochrany suchým poldrem a jeho úpravami, které dopad na přírodu a krajinu co nejvíce sníží,“ říká Martin Hanousek z Českého svazu ochránců přírody Jaro Jaroměř.
Podle Jiráska Povodí Labe jakoukoli spolupráci uvítá.
Poldry stojí v povodí Orlice Soustava již stávajících poldrů chrání některé obce před povodněmi například v povodí Orlice. „Mělčany by podle mne byly druhým největším poldrem v Česku. V Královéhradeckém kraji není žádný ani zdaleka srovnatelný,“ tvrdí Hanousek. Ten největší v Česku a také ve střední Evropě je zatím poldr Žichlínek, budovaný jako protipovodňová ochrana měst Litovel a Olomouc. „Tento poldr má však trochu jiný charakter. Vznikl v místě zničené zemědělské krajiny a spíše jí pomohl. Mělčany jsou něco zcela jiného, tam jde o devastaci vzácných přírodovědných hodnot,“ dodává Hanousek. Nejen o Mělčanech však ochránci hodlají s Povodím Labe debatovat. Na přetřes by měla přijít i otázka šetrného řešení dotace zdroje podzemních vod Litá u Českého Meziříčí a opatření k řešení dopadu snížených průtoků.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
