MF Dnes: Učí, co je kompost. Dostali milion
12.2.2010 | PRAHA | MF Dnes | Jakub Pokorný |
Ministerstvo školství řízené zelenými vyplácelo peníze z evropských fondů především „svým“ lidem. Třetina všech dotací z jednoho kola šla loni na ekologickou výchovu nebo udržitelný rozvoj. Autory projektů byli často kandidáti či zastupitelé zelených.
Žáci na školní zahradě založí kompost, kompostér naplní bioodpady a na závěr úspěšnost svého počínání zhodnotí ve výstupní zprávě.
Mohou svůj výtvor i vyfotit a zvolit Miss Kompost. Několik vyfocených hromádek už visí v internetové galerii snímků na Ekodomov.cz.
Právě práce s bioodpady a kompostování je hlavní náplní činnosti sdružení Ekodomov, které dostalo od ministerstva školství na „Putování časem a prostorem – environmentální výchova v praxi“ pět milionů korun.
Některé školy jsou přesvědčené, že jsou to vyhozené peníze. „Akce s kompostováním znamená v globálu spoustu hodin a haldu práce, určenou kam jinam než do koše,“ míní Miloš Holas, manažer pražského Gymnázia Jaroslava Seiferta.
Miliony pro kandidáty Ekodomov je jenom jedním z mnoha příkladů ekologů, ke kterým bylo štědré ministerstvo školství, vedené od roku 2007 do loňska ministrem za zelené Ondřejem Liškou. Někteří z příjemců jsou přímo spojeni s jeho partají.
Jiří Kulich za zelené kandiduje do Sněmovny na prvním místě v Královéhradeckém kraji. Zároveň jeho středisko ekologické výchovy Sever dostalo loni pět milionů korun z evropských peněz na pobytový program „Týden pro udržitelný rozvoj“.
Kulich na tom nevidí nic špatného. „Já myslím, že tím, že jsem ve Straně zelených, se naopak naše projekty ocitají pod větším drobnohledem,“ uvedl. Doplnil ještě jedno možné vysvětlení. Ekologických organizací žádá o peníze nejvíc, dostávají tudíž i největší díl peněz. Jiné předměty, byť pro děti potřebnější, prostě žádné „své“ sdružení nemají.
Petr Laštůvka vede sdružení Rezekvítek v Brně. Dostal pět milionů. Zároveň zasedá za zelené v zastupitelstvu městské části Brno-Bystrc. Usmívá se, že o jeho příslušnosti ke straně nejspíš ani na ministerstvu školství nevěděli. „Myslím, že ekologické organizace bývají úspěšné, protože umějí – na rozdíl třeba od škol – dobře psát granty. Vždycky jsme na ně byli odkázáni,“ vysvětluje Laštůvka.
Jedním z nejúspěšnějších žadatelů je městský radní za zelené Pavel Křížek ze středočeských Votic. Jeho sdružení Ochrany fauny dostalo 20 milionů. Ani on si nemyslí, že by jeho politické angažmá pro zelené hrálo nějakou roli.
Manažerka jeho projektu Olina Ziglerová vysvětlila, že sdružení za peníze třeba spustilo internetové stránky a přichystá tři tisíce výukových materiálů pro učitele týkající se třeba třídění odpadů.
S dějinami neuspěli Je sice možné, že ekologové soutěží o evropské peníze nejvíc, ale rozhodně nezůstávají sami. Sdružení Post Bellum chtělo 30 milionů korun na dějepisný projekt, při kterém by studenti sami natáčeli pamětníky. Jejich příběhy by pak vysílal rozhlas. Znalosti dětí o moderních dějinách jsou mizerné a bije to do očí víc než jejich nedostatky v ekologii. Spousta dnešních studentů pořádně neví, co se stalo 17. listopadu 1989, jak vyplývá z anket. Post Bellum přesto peníze nedostalo.
„Náš projekt se před komisi ani nedostal, protože neprošel prvním sítem hodnotitelů,“ říká Mikuláš Kroupa ze sdružení, které přitom patří k respektovaným a jehož projektu mnoho lidí předem dávalo velkou šanci na úspěch.
Kroupův projekt nakonec „pohřbily“ rozpory mezi hodnotiteli. Jeden mu dal skoro plný počet bodů, druhý mnohem méně a rozhodnout to měl třetí. Ten se bál, že děti budou vystaveny příliš „extrémním příběhům“, a nápad odmítl.
Právě nekvalitní práci hodnotitelů, jejichž jména se nezveřejňují, kritizovala i ministryně školství Miroslava Kopicová.
***
„Ekologické organizace bývají úspěšné, protože umějí – na rozdíl třeba od škol – dobře psát granty.“ Petr Laštůvka, sdružení Rezekvítek
* Jak rozdělují peníze z evropských fondů
Ministerstvo školství
Ekologové byli nejúspěšnější loni v prvním kole programu „Vzdělání pro konkurenceschopnost, oblast 1.1.“ ministerstva školství. Mezi žadatele ze všech oborů se rozdělilo asi 600 milionů korun, úspěšných příjemců bylo 40.
Patnáct projektů nebo příjemců má v názvu ekologii, přírodu nebo udržitelný rozvoj. Celkem získali 220 milionů korun. Řada peněz šla na vzdělání obecně (třeba Školský portál Pardubického kraje). Uspěly tři projekty, které se týkaly čtení, a tři na výuku cizích jazyků.
Peníze dostala třeba sdružení Ekodomov, Rezekvítek, Středisko ekologické výchovy Sever, ekoškoly Sdružení Tereza, Ochrana fauny o.s. a další.
Výsledky druhého kola se měly zveřejnit v těchto dnech, MF DNES už je dostala. K dispozici bylo půl miliardy, ekologické organizace nebyly už tak výrazně úspěšné jako loni, ale mnohé se dobře umístily. Ministryně Miroslava Kopicová však vyplácení peněz pozastavila.
Jednotlivé kraje
Kromě ministerstva školství mají další stovky milionů z programu „Vzdělání pro konkurenceschopnost“ k dispozici jednotlivé kraje. Peníze rozdělují rovnoměrněji.
Například Jihočeský kraj loni v druhém kole programu podpořil celkem 35 projektů. Až asi na čtyři projekty uspěly v drtivé většině pouze školy. Nejvíce projektů, víc než třetina, se týkalo vzdělání všeobecně. Mezi konkrétními předměty vedla výuka cizích jazyků, ale byla zastoupena i technika, biologie člověka, informatika, zdravověda, matematika, ekologie.
Jihomoravský kraj přiznal peníze ve stejném programu 55 projektům. Z nich se výslovně ekologie týkají jen dva. Jinak uspěly ještě rozmanitější projekty než v jižních Čechách. Peníze dostane třeba brněnské planetárium s internetovým kurzem astronomie, gymnázium v Brně s výukou ruštiny nebo základní škola Bílovice s projektem „Lego ve výuce fyziky a informatiky“.
reklama
Mohou svůj výtvor i vyfotit a zvolit Miss Kompost. Několik vyfocených hromádek už visí v internetové galerii snímků na Ekodomov.cz.
Právě práce s bioodpady a kompostování je hlavní náplní činnosti sdružení Ekodomov, které dostalo od ministerstva školství na „Putování časem a prostorem – environmentální výchova v praxi“ pět milionů korun.
Některé školy jsou přesvědčené, že jsou to vyhozené peníze. „Akce s kompostováním znamená v globálu spoustu hodin a haldu práce, určenou kam jinam než do koše,“ míní Miloš Holas, manažer pražského Gymnázia Jaroslava Seiferta.
Miliony pro kandidáty Ekodomov je jenom jedním z mnoha příkladů ekologů, ke kterým bylo štědré ministerstvo školství, vedené od roku 2007 do loňska ministrem za zelené Ondřejem Liškou. Někteří z příjemců jsou přímo spojeni s jeho partají.
Jiří Kulich za zelené kandiduje do Sněmovny na prvním místě v Královéhradeckém kraji. Zároveň jeho středisko ekologické výchovy Sever dostalo loni pět milionů korun z evropských peněz na pobytový program „Týden pro udržitelný rozvoj“.
Kulich na tom nevidí nic špatného. „Já myslím, že tím, že jsem ve Straně zelených, se naopak naše projekty ocitají pod větším drobnohledem,“ uvedl. Doplnil ještě jedno možné vysvětlení. Ekologických organizací žádá o peníze nejvíc, dostávají tudíž i největší díl peněz. Jiné předměty, byť pro děti potřebnější, prostě žádné „své“ sdružení nemají.
Petr Laštůvka vede sdružení Rezekvítek v Brně. Dostal pět milionů. Zároveň zasedá za zelené v zastupitelstvu městské části Brno-Bystrc. Usmívá se, že o jeho příslušnosti ke straně nejspíš ani na ministerstvu školství nevěděli. „Myslím, že ekologické organizace bývají úspěšné, protože umějí – na rozdíl třeba od škol – dobře psát granty. Vždycky jsme na ně byli odkázáni,“ vysvětluje Laštůvka.
Jedním z nejúspěšnějších žadatelů je městský radní za zelené Pavel Křížek ze středočeských Votic. Jeho sdružení Ochrany fauny dostalo 20 milionů. Ani on si nemyslí, že by jeho politické angažmá pro zelené hrálo nějakou roli.
Manažerka jeho projektu Olina Ziglerová vysvětlila, že sdružení za peníze třeba spustilo internetové stránky a přichystá tři tisíce výukových materiálů pro učitele týkající se třeba třídění odpadů.
S dějinami neuspěli Je sice možné, že ekologové soutěží o evropské peníze nejvíc, ale rozhodně nezůstávají sami. Sdružení Post Bellum chtělo 30 milionů korun na dějepisný projekt, při kterém by studenti sami natáčeli pamětníky. Jejich příběhy by pak vysílal rozhlas. Znalosti dětí o moderních dějinách jsou mizerné a bije to do očí víc než jejich nedostatky v ekologii. Spousta dnešních studentů pořádně neví, co se stalo 17. listopadu 1989, jak vyplývá z anket. Post Bellum přesto peníze nedostalo.
„Náš projekt se před komisi ani nedostal, protože neprošel prvním sítem hodnotitelů,“ říká Mikuláš Kroupa ze sdružení, které přitom patří k respektovaným a jehož projektu mnoho lidí předem dávalo velkou šanci na úspěch.
Kroupův projekt nakonec „pohřbily“ rozpory mezi hodnotiteli. Jeden mu dal skoro plný počet bodů, druhý mnohem méně a rozhodnout to měl třetí. Ten se bál, že děti budou vystaveny příliš „extrémním příběhům“, a nápad odmítl.
Právě nekvalitní práci hodnotitelů, jejichž jména se nezveřejňují, kritizovala i ministryně školství Miroslava Kopicová.
***
„Ekologické organizace bývají úspěšné, protože umějí – na rozdíl třeba od škol – dobře psát granty.“ Petr Laštůvka, sdružení Rezekvítek
* Jak rozdělují peníze z evropských fondů
Ministerstvo školství
Ekologové byli nejúspěšnější loni v prvním kole programu „Vzdělání pro konkurenceschopnost, oblast 1.1.“ ministerstva školství. Mezi žadatele ze všech oborů se rozdělilo asi 600 milionů korun, úspěšných příjemců bylo 40.
Patnáct projektů nebo příjemců má v názvu ekologii, přírodu nebo udržitelný rozvoj. Celkem získali 220 milionů korun. Řada peněz šla na vzdělání obecně (třeba Školský portál Pardubického kraje). Uspěly tři projekty, které se týkaly čtení, a tři na výuku cizích jazyků.
Peníze dostala třeba sdružení Ekodomov, Rezekvítek, Středisko ekologické výchovy Sever, ekoškoly Sdružení Tereza, Ochrana fauny o.s. a další.
Výsledky druhého kola se měly zveřejnit v těchto dnech, MF DNES už je dostala. K dispozici bylo půl miliardy, ekologické organizace nebyly už tak výrazně úspěšné jako loni, ale mnohé se dobře umístily. Ministryně Miroslava Kopicová však vyplácení peněz pozastavila.
Jednotlivé kraje
Kromě ministerstva školství mají další stovky milionů z programu „Vzdělání pro konkurenceschopnost“ k dispozici jednotlivé kraje. Peníze rozdělují rovnoměrněji.
Například Jihočeský kraj loni v druhém kole programu podpořil celkem 35 projektů. Až asi na čtyři projekty uspěly v drtivé většině pouze školy. Nejvíce projektů, víc než třetina, se týkalo vzdělání všeobecně. Mezi konkrétními předměty vedla výuka cizích jazyků, ale byla zastoupena i technika, biologie člověka, informatika, zdravověda, matematika, ekologie.
Jihomoravský kraj přiznal peníze ve stejném programu 55 projektům. Z nich se výslovně ekologie týkají jen dva. Jinak uspěly ještě rozmanitější projekty než v jižních Čechách. Peníze dostane třeba brněnské planetárium s internetovým kurzem astronomie, gymnázium v Brně s výukou ruštiny nebo základní škola Bílovice s projektem „Lego ve výuce fyziky a informatiky“.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
