Právo: Uhlí z Beskyd se má brzy začít těžit
19.9.2007 | FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM | Právo | Anna Bortlíčková |
Důl Frenštát jednou zcela určitě bude těžit uhlí, otevření dolu je jen otázkou času. Novinářům to v pondělí řekl předseda Moravskoslezské hornické společnosti ČSVTS Ivo Černý.
Dodal, že úvahy o těžbě zastavilo veřejné mínění a staly se otázkou politickou, ale „z ekonomických důvodů během patnácti až dvaceti let dojde ke zvratu. Jsem přesvědčen, že Frenštát jednou bude kopat uhlí“.
Jak dále řekl, zásoby uhlí pod Frenštátem se odhadují na více než 100 miliónů tun, a je to uhlí koksovatelné. „Na světových trzích je přitom koksovatelného uhlí nedostatek,“ uvedl. Dodal, že Frenštát má dvě jámy hluboké tisíc metrů, udržování dolu stojí ročně OKD 50 miliónů korun. „Je to ale levnější, než kdyby se zasypaly a pak by se znovu měly hloubit, protože vyhloubit tisíc metrů přijde na miliardu korun,“ řekl Černý.
Případné dobývání uhlí v Beskydech má ale mnoho odpůrců, nesouhlasí s ním velká část místních lidí. Proti těžbě ve Frenštátě je občanské sdružení Naše Beskydy, jehož zástupci po loňských komunálních volbách ovládli radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm a Trojanovicích.
„Prohlášení pana Černého nás zvedlo ze židle, ale v tuto chvíli to není důvod ke znepokojení,“ reagoval předseda sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba. Zdůraznil, že těžbu uhlí by musel povolit stát. „A pokud žijeme v právním státě, musí být brán v potaz názor představitelů 25 obcí, kteří prohlásili, že si těžbu v Beskydech nepřejí,“ řekl Právu Uruba.
Podobně se vyjádřil i starosta Trojanovic Jiří Novotný. „Stát musí slyšet názor obcí. Samozřejmě že horníci by chtěli těžit. Společnost OKD ale zatím o povolení těžby ve Frenštátě nepožádala a zatím jim neprošla ani průzkumná ražba,“ řekl.
Podle Černého by ale těžba uhlí ve Frenštátě neznamenala devastaci krajiny. Jak řekl, lidé z Frenštátska dostávají často ne zcela správné informace. Podle něj zásoby uhlí pod Frenštátem začínají od mnohem větší hloubky než na Karvinsku a „vlivy na povrch se rozlijí“. Starostové jeli na exkurzi na Karvinsko a přijeli úplně zděšeni. Na Karvinsku je ale situace kvůli odlišným geologickým podmínkám zcela jiná než ve Frenštátě.
Perspektivu těžby v pěti činných skupinových dolech OKD vidí Černý zhruba do roku 2030, část revíru může mít životnost i delší, ovšem za předpokladu, že se bude investovat do výstavby nových důlních pater. „Pokud se nebudou připravovat nová patra, pak těžba v revíru skončí mezi léty 2020 a 2030,“ řekl Černý.
Hornictví, jeho historii i současným problémům se věnuje 12. ročník konference Hornická Ostrava, která se koná od úterý do čtvrtka za účasti asi stovky odborníků.
reklama
Jak dále řekl, zásoby uhlí pod Frenštátem se odhadují na více než 100 miliónů tun, a je to uhlí koksovatelné. „Na světových trzích je přitom koksovatelného uhlí nedostatek,“ uvedl. Dodal, že Frenštát má dvě jámy hluboké tisíc metrů, udržování dolu stojí ročně OKD 50 miliónů korun. „Je to ale levnější, než kdyby se zasypaly a pak by se znovu měly hloubit, protože vyhloubit tisíc metrů přijde na miliardu korun,“ řekl Černý.
Případné dobývání uhlí v Beskydech má ale mnoho odpůrců, nesouhlasí s ním velká část místních lidí. Proti těžbě ve Frenštátě je občanské sdružení Naše Beskydy, jehož zástupci po loňských komunálních volbách ovládli radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm a Trojanovicích.
„Prohlášení pana Černého nás zvedlo ze židle, ale v tuto chvíli to není důvod ke znepokojení,“ reagoval předseda sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba. Zdůraznil, že těžbu uhlí by musel povolit stát. „A pokud žijeme v právním státě, musí být brán v potaz názor představitelů 25 obcí, kteří prohlásili, že si těžbu v Beskydech nepřejí,“ řekl Právu Uruba.
Podobně se vyjádřil i starosta Trojanovic Jiří Novotný. „Stát musí slyšet názor obcí. Samozřejmě že horníci by chtěli těžit. Společnost OKD ale zatím o povolení těžby ve Frenštátě nepožádala a zatím jim neprošla ani průzkumná ražba,“ řekl.
Podle Černého by ale těžba uhlí ve Frenštátě neznamenala devastaci krajiny. Jak řekl, lidé z Frenštátska dostávají často ne zcela správné informace. Podle něj zásoby uhlí pod Frenštátem začínají od mnohem větší hloubky než na Karvinsku a „vlivy na povrch se rozlijí“. Starostové jeli na exkurzi na Karvinsko a přijeli úplně zděšeni. Na Karvinsku je ale situace kvůli odlišným geologickým podmínkám zcela jiná než ve Frenštátě.
Perspektivu těžby v pěti činných skupinových dolech OKD vidí Černý zhruba do roku 2030, část revíru může mít životnost i delší, ovšem za předpokladu, že se bude investovat do výstavby nových důlních pater. „Pokud se nebudou připravovat nová patra, pak těžba v revíru skončí mezi léty 2020 a 2030,“ řekl Černý.
Hornictví, jeho historii i současným problémům se věnuje 12. ročník konference Hornická Ostrava, která se koná od úterý do čtvrtka za účasti asi stovky odborníků.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
"neznamenala devastaci krajiny" - 19. 9. 2007 - Dana"vlivy na povrch se rozlijí" |
