MF Dnes: Úřad prosazuje soukromé vrtule
5.2.2007 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes | Artur Janoušek |
Krajští úředníci chtějí protlačit stavbu větrných elektráren u Petrovic i přes odpor ministerstva životního prostředí. Podivně vyložili i nesouhlasné stanovisko nezávislého znalce.
Největší park větrných elektráren v Česku se stovkami obřích vrtulí má vyrůst na vrcholcích Krušných hor. Zdejší prostředí je pro výrobu energie ideální, stát ji navíc štědře dotuje. Není proto divu, že obchod s elektřinou firmy velmi láká. To by bylo v pořádku, kdyby se zdejší úředníci neocitali v podezření, že porušují zákony. Problém je v tom, že některé větrníky, hlavně ve východní části Krušných hor v okolí obce Petrovice, mají stát v celoevropsky chráněné oblasti Natura 2000, kde žije vzácný tetřívek obecný. Toho se Česká republika zavázala Evropské unii chránit. Elektrárny na chráněném území tetřívka ruší, jejich hluk, který je pro člověka téměř neznatelným šumem, opeřenec vnímá mnohem intenzivněji a v místech, kde elektrárny jsou, se nemůže rozmnožovat.
Úředníci ministerstva životního prostředí, kteří případ sledují, dokonce upozorňují, že krajští úředníci přímo porušují zákon. „S ohledem na prokazatelný nezákonný postup krajského úřadu žádám o zjednání nápravy,“ psala dnes již bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Ivana Jirásková Krajskému úřadu Ústeckého kraje v souvislosti s povolováním stavby čtyř větrných elektráren ve Větrově u Petrovic. V Petrovicích už jedna velká vrtule stojí a přibýt v okolí měly i další. Jirásková poukazuje na to, že kvůli schvalovacímu procesu na krajském úřadu hrozí České republice ze strany Evropské komise žaloba.
Střet zájmů?
V katastru Větrova u Petrovic měly původně stát čtyři větrné elektrárny. Spor o jejich stavbu se vleče již od roku 2004. Společnost Windtechnology, s. r. o., která je chce stavět, si už před třemi roky najala poradenskou firmu EES Litvínov Luboše Motla. Ten zpracoval dokumentaci o vlivu větrníků na životní prostředí zvanou EIA. Zpráva je důležitá pro krajský úřad, který na jejím základě elektrárny na horách povolí či zamítne. Posudek dostal na starosti Jan Horák.
Zde je podle občanského sdružení Za Krásný les, jež případ stavby sleduje, první potíž. Horák i Motl totiž sedí na dvou židlích. Motl je zároveň krajským zastupitelem za ODS a také vedoucím komise životního prostředí krajského úřadu, která posudky EIA hodnotí. A Horák je jeho podřízený v komisi.
Podle Motla však o žádný střet zájmů nejde. Více se k případu po telefonu vyjadřovat nechtěl.
Členové agentury Transparency International, která se zabývá korupcí a nekalými jevy na politické scéně, mají však jiný názor.
„Když už pan Motl podniká, neměl by se účastnit řízení, do kterého zasahuje. Určitě je v silném střetu zájmů,“ míní například Michal Štička, vedoucí právní poradny české pobočky agentury.
Už při schválení Motlova posudku se v říjnu 2005 do věci vložili úředníci ministerstva životního prostředí. Požadovali posudek doplnit o analýzu, která má určit, jaký by měly větrníky vysoké 82 metrů s průměrem vrtulí 71 metrů vliv na život v Ptačí oblasti Východní Krušné hory, která byla vyhlášena od dubna 2005. Když firma své plány oznámila, nebylo území do chráněné soustavy Natura 2000 ještě zahrnuto.
„Můj závěr zcela překroutili,“ říká autor studie
Tuto analýzu vypracoval po dohodě s investorem Vladimír Melichar, takzvaná „autorizovaná osoba“, dnes pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny. Závěr jeho zprávy zněl: „Z důvodu značného ovlivnění tetřívka ve fázi toku nelze v současné podobě záměr doporučit k realizaci.“
Jeho větu si ale krajští úředníci vyložili po svém. Vtip byl ve slovním spojení „ve fázi toku“. Tento závěr lze podle nich vyložit i tak, že se nedoporučuje ve fázi toku stavět a do svého stanoviska napsali termín vybudování elektráren mezi 15. srpnem a 28 únorem, kdy tetřívek netoká.
Takový výklad ale Melichar odmítá. „Zcela můj závěr překroutili, takhle se to vykládat nedá,“ rozčílil se a také to v dopise úředníkům napsal. Podle něho neškodí jen stavba elektrárny, ale hlavně vrtule během provozu.
„V okolí větrníků by přísně chráněný tetřívek netokal, a tudíž by se zmenšoval jeho životní prostor, což by mu výrazně bránilo v rozmnožování,“ vysvětluje Melichar. Na případu je také podivné to, že Motl ve své zprávě posuzoval stavbu čtyř elektráren, Melichar od kraje dostal zadání vyjádřit se k elektrárnám třem. Tento rozpor pak úředníci kraje v reakci na Melicharův dotaz vysvětlili tím, že čtvrtá vrtule se neblíží k oblasti, kde žije tetřívek, a proto nemusí být posuzována. Ani s tím Melichar nesouhlasí.
„Zda větrná elektrárna ovlivňuje životní prostředí, přece musím posoudit já,“ reagoval Melichar.
Přes všechny výtky odborníků z ministerstva, České inspekce životního prostředí i posudkáře došli nakonec krajští úředníci k závěru, že „nebyly vzneseny žádné zásadní připomínky“, a se stavbou čtyř větrných elektráren loni 21. dubna souhlasili. V červenci však ministerstvo životního prostředí zasílá na Krajský úřad Ústeckého kraje ostře laděný kritický dopis. „Ministerstvo dospělo k názoru, že při zajištění procesu EIA došlo k řadě závažných pochybení, na něž byl Krajský úřad Ústeckého kraje opakovaně upozorňován,“ píše náměstkyně ministra Ivana Jirásková. Ve zprávě poukazuje na to, že závěry Melicharovy studie posudek zcela popíral.
„Nedojde-li bezodkladně ke zjednání nápravy, může to vyústit v podání žaloby Evropskému soudnímu dvoru,“ dodává.
Za pouhý jeden den další stanovisko
Krajský úřad 30. srpna své souhlasné stanovisko k vrtulím u Větrova opravdu zrušil. Jenže hned druhý den stihl vydat nové, velmi podobné tomu z dubna. Jen s tou změnou, že už se vyjadřoval k žádosti investora na stavbu dvou elektráren. Ty, které by byly území s tetřívkem nejblíže, ze svých původních plánů Windtechnology vyškrtla. Zde však dochází k dalšímu zajímavému momentu: krajský úřad pro jistotu odsouhlasil obě varianty - vybudovat se mohou dva větrníky, ale i čtyři.
„To už bude na uvážení příslušného stavebního úřadu. Třeba se do té doby zjistí, že ani ty dvě další větrné elektrárny tetřívkovi neuškodí,“ vysvětlil vedoucí krajského odboru životního prostředí Zadražil.
Nicméně ministerstvo opět nesouhlasilo. Úředníci kraje proto druhý souhlas zrušili a loni 1. listopadu vydali třetí.
„Nedávno jsme dostali dopis od náměstka ministra životního prostředí Bláhy, že i třetí naše stanovisko je špatné. Tak já už nevím,“ říká dnes Zadražil.
Jak to dopadne tentokrát, zatím není jasné.
reklama
Úředníci ministerstva životního prostředí, kteří případ sledují, dokonce upozorňují, že krajští úředníci přímo porušují zákon. „S ohledem na prokazatelný nezákonný postup krajského úřadu žádám o zjednání nápravy,“ psala dnes již bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Ivana Jirásková Krajskému úřadu Ústeckého kraje v souvislosti s povolováním stavby čtyř větrných elektráren ve Větrově u Petrovic. V Petrovicích už jedna velká vrtule stojí a přibýt v okolí měly i další. Jirásková poukazuje na to, že kvůli schvalovacímu procesu na krajském úřadu hrozí České republice ze strany Evropské komise žaloba.
Střet zájmů?
V katastru Větrova u Petrovic měly původně stát čtyři větrné elektrárny. Spor o jejich stavbu se vleče již od roku 2004. Společnost Windtechnology, s. r. o., která je chce stavět, si už před třemi roky najala poradenskou firmu EES Litvínov Luboše Motla. Ten zpracoval dokumentaci o vlivu větrníků na životní prostředí zvanou EIA. Zpráva je důležitá pro krajský úřad, který na jejím základě elektrárny na horách povolí či zamítne. Posudek dostal na starosti Jan Horák.
Zde je podle občanského sdružení Za Krásný les, jež případ stavby sleduje, první potíž. Horák i Motl totiž sedí na dvou židlích. Motl je zároveň krajským zastupitelem za ODS a také vedoucím komise životního prostředí krajského úřadu, která posudky EIA hodnotí. A Horák je jeho podřízený v komisi.
Podle Motla však o žádný střet zájmů nejde. Více se k případu po telefonu vyjadřovat nechtěl.
Členové agentury Transparency International, která se zabývá korupcí a nekalými jevy na politické scéně, mají však jiný názor.
„Když už pan Motl podniká, neměl by se účastnit řízení, do kterého zasahuje. Určitě je v silném střetu zájmů,“ míní například Michal Štička, vedoucí právní poradny české pobočky agentury.
Už při schválení Motlova posudku se v říjnu 2005 do věci vložili úředníci ministerstva životního prostředí. Požadovali posudek doplnit o analýzu, která má určit, jaký by měly větrníky vysoké 82 metrů s průměrem vrtulí 71 metrů vliv na život v Ptačí oblasti Východní Krušné hory, která byla vyhlášena od dubna 2005. Když firma své plány oznámila, nebylo území do chráněné soustavy Natura 2000 ještě zahrnuto.
„Můj závěr zcela překroutili,“ říká autor studie
Tuto analýzu vypracoval po dohodě s investorem Vladimír Melichar, takzvaná „autorizovaná osoba“, dnes pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny. Závěr jeho zprávy zněl: „Z důvodu značného ovlivnění tetřívka ve fázi toku nelze v současné podobě záměr doporučit k realizaci.“
Jeho větu si ale krajští úředníci vyložili po svém. Vtip byl ve slovním spojení „ve fázi toku“. Tento závěr lze podle nich vyložit i tak, že se nedoporučuje ve fázi toku stavět a do svého stanoviska napsali termín vybudování elektráren mezi 15. srpnem a 28 únorem, kdy tetřívek netoká.
Takový výklad ale Melichar odmítá. „Zcela můj závěr překroutili, takhle se to vykládat nedá,“ rozčílil se a také to v dopise úředníkům napsal. Podle něho neškodí jen stavba elektrárny, ale hlavně vrtule během provozu.
„V okolí větrníků by přísně chráněný tetřívek netokal, a tudíž by se zmenšoval jeho životní prostor, což by mu výrazně bránilo v rozmnožování,“ vysvětluje Melichar. Na případu je také podivné to, že Motl ve své zprávě posuzoval stavbu čtyř elektráren, Melichar od kraje dostal zadání vyjádřit se k elektrárnám třem. Tento rozpor pak úředníci kraje v reakci na Melicharův dotaz vysvětlili tím, že čtvrtá vrtule se neblíží k oblasti, kde žije tetřívek, a proto nemusí být posuzována. Ani s tím Melichar nesouhlasí.
„Zda větrná elektrárna ovlivňuje životní prostředí, přece musím posoudit já,“ reagoval Melichar.
Přes všechny výtky odborníků z ministerstva, České inspekce životního prostředí i posudkáře došli nakonec krajští úředníci k závěru, že „nebyly vzneseny žádné zásadní připomínky“, a se stavbou čtyř větrných elektráren loni 21. dubna souhlasili. V červenci však ministerstvo životního prostředí zasílá na Krajský úřad Ústeckého kraje ostře laděný kritický dopis. „Ministerstvo dospělo k názoru, že při zajištění procesu EIA došlo k řadě závažných pochybení, na něž byl Krajský úřad Ústeckého kraje opakovaně upozorňován,“ píše náměstkyně ministra Ivana Jirásková. Ve zprávě poukazuje na to, že závěry Melicharovy studie posudek zcela popíral.
„Nedojde-li bezodkladně ke zjednání nápravy, může to vyústit v podání žaloby Evropskému soudnímu dvoru,“ dodává.
Za pouhý jeden den další stanovisko
Krajský úřad 30. srpna své souhlasné stanovisko k vrtulím u Větrova opravdu zrušil. Jenže hned druhý den stihl vydat nové, velmi podobné tomu z dubna. Jen s tou změnou, že už se vyjadřoval k žádosti investora na stavbu dvou elektráren. Ty, které by byly území s tetřívkem nejblíže, ze svých původních plánů Windtechnology vyškrtla. Zde však dochází k dalšímu zajímavému momentu: krajský úřad pro jistotu odsouhlasil obě varianty - vybudovat se mohou dva větrníky, ale i čtyři.
„To už bude na uvážení příslušného stavebního úřadu. Třeba se do té doby zjistí, že ani ty dvě další větrné elektrárny tetřívkovi neuškodí,“ vysvětlil vedoucí krajského odboru životního prostředí Zadražil.
Nicméně ministerstvo opět nesouhlasilo. Úředníci kraje proto druhý souhlas zrušili a loni 1. listopadu vydali třetí.
„Nedávno jsme dostali dopis od náměstka ministra životního prostředí Bláhy, že i třetí naše stanovisko je špatné. Tak já už nevím,“ říká dnes Zadražil.
Jak to dopadne tentokrát, zatím není jasné.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
