Právo: Úřady matou sběrače hlemýžďů
4.5.2006 | SEVERNÍ ČECHY | Právo | Šárka Tonarová |
Severočeští sběrači hlemýždě zahradního, jehož masový výkup pro francouzskou a německou kuchyni právě začíná, by měli pozorně sledovat úřední tabule.
Najdou na nich seznamy míst, kde se navzdory platné ochraně hlemýždí populace šneci sbírat smějí.
Například napravo od silnice v obci Libčeves nebo Všechlapy na Lounsku to je povolené, zatímco nalevo nikoliv. Úřady se totiž nedokázaly dohodnout, zda je ochrana plže nutná. A tak si třeba město Louny své slizké živočichy důsledně chrání, zatímco Chráněná krajinná oblast České Středohoří povolila jejich sběr hned ve dvou pásmech. Tam, kde se obě území potkávají, nastává zmatek.
„Poprvé za dlouhá léta někdo požádal o povolení sběru hlemýždě na Lounsku. Dostal ho, protože bychom nedokázali zdůvodnit zákaz,“ řekl Právu Pavel Moravec z CHKO.
Město Louny je naopak přesvědčené, že si severočeská příroda zasluhuje ochranu. „Lounsko je agrární poušť s minimem původního porostu. Měli bychom ty zbytky přírody chránit. Když do remízků vtrhnou sběrači, ruší mláďata i hnízdící ptáky. A nedodržují pravidla. Někdy hlemýždě udusí v igelitovém pytli nebo sbírají i menší plže, než je povolené vykupovat. Proto trváme na ochraně hlemýždí populace na našem území,“ uvedla Olga Salačová z odboru životního prostředí lounské radnice.
Výsledkem sporu je soupis malých lokalit CHKO v katastru Loun, kde je sběr povolený. Sběrači ho mohou zneužít pro pohyb v zakázaných místech. Stačí, aby tvrdili, že si nepamatují, v které části rozdělené obce sbírat smějí a ve které ne.
Kromě Loun chrání hlemýždě například Žatec, Podbořany nebo Most. Ten snadný výdělek zatrhl sběračům před třemi lety. „Množství vykoupených měkkýšů bylo ohromující,“ vysvětlila tehdy postoj úřadu náměstkyně primátora Hana Jeníčková (ODS).
Podle referenta ochrany přírody Petra Formánka se převážně na jihu okresu sebralo od roku 1994 do roku 2001 více než 73 tisíc kilogramů hlemýžďů. Největší úrodu zaznamenali sběrači v roce 1996, kdy z Mostecka putovalo do labužnických kuchyní bezmála 31 tun těchto živočichů.
Omezení nebo zákaz sběru se nelíbí hlavně nezaměstnaným a penzistům, kteří si 10 až 15 korunami za kilogram vylepšovali příjem. V některých lokalitách sbíraly šneky celé rodiny. Počty plžů výrazně klesly například v okolí Obrnic a Chanova. „Vždycky jsme šneky sbírali. Jsou přeci všech, když se narodili v lese,“ reagovali na zákaz sběru obyvatelé sídliště. S omezením se nesmířili ani v následujícím roce. V obci České Zlatníky se našla nelegální výkupna. „Vloni už to bylo dobré. Nezjistili jsme žádné zásadní porušení zákazu,“ řekl Právu Formánek.
V České republice není hlemýžď zvlášť chráněným živočichem. Vztahuje se na něj jen obecná ochrana. Pověřený městský úřad může sběr zakázat s odvoláním na Bernskou konvenci, chránící planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy i celá přírodní stanoviště. Nejpočetnější populace tohoto plicnatého plže žije na Balkáně.
reklama
Například napravo od silnice v obci Libčeves nebo Všechlapy na Lounsku to je povolené, zatímco nalevo nikoliv. Úřady se totiž nedokázaly dohodnout, zda je ochrana plže nutná. A tak si třeba město Louny své slizké živočichy důsledně chrání, zatímco Chráněná krajinná oblast České Středohoří povolila jejich sběr hned ve dvou pásmech. Tam, kde se obě území potkávají, nastává zmatek.
„Poprvé za dlouhá léta někdo požádal o povolení sběru hlemýždě na Lounsku. Dostal ho, protože bychom nedokázali zdůvodnit zákaz,“ řekl Právu Pavel Moravec z CHKO.
Město Louny je naopak přesvědčené, že si severočeská příroda zasluhuje ochranu. „Lounsko je agrární poušť s minimem původního porostu. Měli bychom ty zbytky přírody chránit. Když do remízků vtrhnou sběrači, ruší mláďata i hnízdící ptáky. A nedodržují pravidla. Někdy hlemýždě udusí v igelitovém pytli nebo sbírají i menší plže, než je povolené vykupovat. Proto trváme na ochraně hlemýždí populace na našem území,“ uvedla Olga Salačová z odboru životního prostředí lounské radnice.
Výsledkem sporu je soupis malých lokalit CHKO v katastru Loun, kde je sběr povolený. Sběrači ho mohou zneužít pro pohyb v zakázaných místech. Stačí, aby tvrdili, že si nepamatují, v které části rozdělené obce sbírat smějí a ve které ne.
Kromě Loun chrání hlemýždě například Žatec, Podbořany nebo Most. Ten snadný výdělek zatrhl sběračům před třemi lety. „Množství vykoupených měkkýšů bylo ohromující,“ vysvětlila tehdy postoj úřadu náměstkyně primátora Hana Jeníčková (ODS).
Podle referenta ochrany přírody Petra Formánka se převážně na jihu okresu sebralo od roku 1994 do roku 2001 více než 73 tisíc kilogramů hlemýžďů. Největší úrodu zaznamenali sběrači v roce 1996, kdy z Mostecka putovalo do labužnických kuchyní bezmála 31 tun těchto živočichů.
Omezení nebo zákaz sběru se nelíbí hlavně nezaměstnaným a penzistům, kteří si 10 až 15 korunami za kilogram vylepšovali příjem. V některých lokalitách sbíraly šneky celé rodiny. Počty plžů výrazně klesly například v okolí Obrnic a Chanova. „Vždycky jsme šneky sbírali. Jsou přeci všech, když se narodili v lese,“ reagovali na zákaz sběru obyvatelé sídliště. S omezením se nesmířili ani v následujícím roce. V obci České Zlatníky se našla nelegální výkupna. „Vloni už to bylo dobré. Nezjistili jsme žádné zásadní porušení zákazu,“ řekl Právu Formánek.
V České republice není hlemýžď zvlášť chráněným živočichem. Vztahuje se na něj jen obecná ochrana. Pověřený městský úřad může sběr zakázat s odvoláním na Bernskou konvenci, chránící planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy i celá přírodní stanoviště. Nejpočetnější populace tohoto plicnatého plže žije na Balkáně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
