Ižurnál: V Africe se stal hitem pronájem zemědělské půdy
15.10.2009 | JOHANNESBURG | Ižurnál | Dana Votýpková, Ondřej Černý, Katarína Brezovská |
V jihoafrickém Johannesburgu se v těchto dnech dokončuje smlouva mezi Jihoafrickou republikou a Konžskou republikou o rozsáhlém pronájmu půdy. Jihoafričtí farmáři by díky smlouvě dostali možnost pronajmout si 10 milionů hektarů pozemků v Kongu.
Jihoafričanům vyrůstá v Africe i další konkurence, o zemědělskou půdu tam mají zájem i Itálie, Francie, Čína.
Pronájem nebo nákup zemědělské půdy se stal v poslední době hitem, zejména po potravinové krizi v loňském roce. Důvody, proč začaly některé země skupovat půdu v Africe, jsou podle Martina Kloubka z Pražského institutu pro globální politiku dva.
"Respektive se jedná o dva druhy zemí. Jde o země, které mají velmi malou produkci potravin a jsou závislé na jejich dovozu. To jsou například bohaté země v Perském zálivu. Vzhledem k vysoké ceně potravin, kterou jsme zaznamenali loni, začaly přemýšlet, jak by zajistily potravinovou nezávislost na globálních trzích," řekl Rádiu Česko Kloubek.
Pak jsou to podle něj země, které myslí strategicky z dlouhodobého hlediska do budoucna. "Jako například Čína, která je teď sice potravinově soběstačná, ale přemýšlí do budoucna, jak uživit 1 a půl miliardy obyvatel," uvedl.
Netransparentní kontrakty
Mezi nájemci jsou podle něj i finanční skupiny, pro které je to nový druh investice. " Z dlouhodobého hlediska je to jistá a výnosná investice. Ne tolik, jako spekulativní kapitál. Ale je to do značné míry také dost nebezpečné, protože není záruka, co se s půdou bude dělat - jak ji použijí, jestli vůbec bude sloužit k produkci potravin," řekl Kloubek.
Podle něj je při uzavírání kontraktu potřeba náležitě ošetřit, aby se nájemci k půdě nechovali macešsky. Třeba aby v oblastech s nedostatkem vláhy, nepěstovali plodiny náročné na vodu, nebo aby nepoužívali hnojivo, které by poškodilo prostředí. "Je také důležité, aby byly brány v potaz zájmy místních obyvatel a ekologické otázky," dodal.
Kontrakty jsou ale podle něj často velmi netransparentní a dochází k vzpourám místních obyvatel. "Například na začátku roku byly velké vzpoury na Madagaskaru, které vedly až k pádu vlády. Jihokorejská firma Daewoo si tam chtěla pronajmout více než milion ha půdy, ale k výrově biopaliv, takže místní obyvatelé z toho nic neměli," přiblížil Kloubek.
Proto se pronájmem půdy začala zabývat i OSN. "Přijala opatření a doporučení, jak by pronájem měl probíhat, jak by to mělo být ošetřeno. Dokonce se začala snažit o nějaká mezinárodní pravidla," uvedl Kloubek pro Rádio Česko.
reklama
Pronájem nebo nákup zemědělské půdy se stal v poslední době hitem, zejména po potravinové krizi v loňském roce. Důvody, proč začaly některé země skupovat půdu v Africe, jsou podle Martina Kloubka z Pražského institutu pro globální politiku dva.
"Respektive se jedná o dva druhy zemí. Jde o země, které mají velmi malou produkci potravin a jsou závislé na jejich dovozu. To jsou například bohaté země v Perském zálivu. Vzhledem k vysoké ceně potravin, kterou jsme zaznamenali loni, začaly přemýšlet, jak by zajistily potravinovou nezávislost na globálních trzích," řekl Rádiu Česko Kloubek.
Pak jsou to podle něj země, které myslí strategicky z dlouhodobého hlediska do budoucna. "Jako například Čína, která je teď sice potravinově soběstačná, ale přemýšlí do budoucna, jak uživit 1 a půl miliardy obyvatel," uvedl.
Netransparentní kontrakty
Mezi nájemci jsou podle něj i finanční skupiny, pro které je to nový druh investice. " Z dlouhodobého hlediska je to jistá a výnosná investice. Ne tolik, jako spekulativní kapitál. Ale je to do značné míry také dost nebezpečné, protože není záruka, co se s půdou bude dělat - jak ji použijí, jestli vůbec bude sloužit k produkci potravin," řekl Kloubek.
Podle něj je při uzavírání kontraktu potřeba náležitě ošetřit, aby se nájemci k půdě nechovali macešsky. Třeba aby v oblastech s nedostatkem vláhy, nepěstovali plodiny náročné na vodu, nebo aby nepoužívali hnojivo, které by poškodilo prostředí. "Je také důležité, aby byly brány v potaz zájmy místních obyvatel a ekologické otázky," dodal.
Kontrakty jsou ale podle něj často velmi netransparentní a dochází k vzpourám místních obyvatel. "Například na začátku roku byly velké vzpoury na Madagaskaru, které vedly až k pádu vlády. Jihokorejská firma Daewoo si tam chtěla pronajmout více než milion ha půdy, ale k výrově biopaliv, takže místní obyvatelé z toho nic neměli," přiblížil Kloubek.
Proto se pronájmem půdy začala zabývat i OSN. "Přijala opatření a doporučení, jak by pronájem měl probíhat, jak by to mělo být ošetřeno. Dokonce se začala snažit o nějaká mezinárodní pravidla," uvedl Kloubek pro Rádio Česko.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
