Právo: V centru by mohla vyrůst nová promenáda
10.4.2009 | PRAHA | Právo | Jakub Mračno |
Experti oživili myšlenku z 30. let minulého století, slibují procházku u Vltavy bez aut a tramvají.
Korzo s nejkrásnějším výhledem na celém světě slibuje Pražanům i návštěvníkům metropole návrh, který se zrodil nedávno v hlavách architektů z Útvaru rozvoje města.
Myšlenka oddělení dopravy a pěších na Smetanově nábřeží vychází z původní myšlenky funkcionalistického architekta Karla Honzíka.
Ten už ve třicátých letech minulého století představil urbanistický návrh, podle kterého by se tramvajová a automobilová doprava na Smetanově nábřeží ponořila do podzemí. Mělo by tak vzniknout korzo pro pěší s kavárenskými terasami a výhledem na panorama Hradčan. Návrh byl publikován v Honzíkově knize Tvorba životního slohu.
Současní architekti a další experti jdou v této myšlence dál, nabízejí paradoxně zcela opačné řešení než jejich předchůdce ze „zlaté éry architektury“.
Dokument Útvaru rozvoje města (ÚRM), který má Právo exkluzívně k dispozici, ukazuje možnost propojení Smetanova nábřeží přes Novotného lávku k Alšovu nábřeží přímo pod nynější nábřežní zdí, těsně nad hladinou řeky. „Lidé by mohli procházet k řece už z Alšova nábřeží, na úrovni Platnéřské ulice by mohl vzniknout ostrůvek, který by sloužil jako přístaviště pro malé výletní lodě. Dál by promenáda pokračovala pod obloukem Juditina a Karlova mostu a kolem muzea Bedřicha Smetany po Novotného lávce, nebo podél ledolamů k nové náplavce,“ řekl Právu jeden z expertů, kteří se na nápadu ÚRM podílí.
Překvapivá je v návrhu i možnost odkrýt několikametrový prostor mezi zachovalým obloukem Juditina mostu a prvním dílcem mostu Karlova. Nyní je zde souvislý tunel a přístaviště pro turistické lodě.
„Nová náplavka by mohla být bez potřeby investic propojena s uliční sítí Starého Města prostřednictvím tzv. čapadel, již existujících průjezdů v klasicistní nábřežní zdi,“ uvádí dosud nezveřejněná studie ÚRM.
Samotné těleso nové promenády by mělo být zčásti pontonové, z části ocelové a dřevěné, pod Smetanovým nábřežím by pak mělo tvořit kamenný lineární amfiteátr s několika stupni.
V nákresu přicházejí architekti i s myšlenkou umělých plovoucích ostrovů, které by sloužily jako hnízdiště vodních ptáků na klidné vltavské hladině.
„Je to v prvotní fázi návrhu, počítá se s tím v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Klementina. Pokud vím, měl by se magistrátní Odbor městského investora již v brzké době zabývat možnostmi, které tento nápad nabízí,“ řekl Právu šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek s tím, že by v případě, že se projekt ukáže jako reálný, vznikla skupina expertů, která by rozvíjela možné varianty.
Mezi zasvěcenými se hovoří o nové náplavce jako nejcitlivější z památkového hlediska, ne však jako o jediné variantě.
„Vidím tu možnost i v omezení automobilové dopravy, nebo jejím zahloubení alespoň v prostoru mezi Karlovými lázněmi a hotelem Four Seasons, což je také jedna z uvažovaných variant. To by této klíčové oblasti v okolí Křižovnického náměstí výrazně pomohlo. Doprava by se ale musela pustit ulicemi 28. října a Na Příkopě přes spodní část Václavského náměstí,“ uvažoval provozovatel přívozů, muzea Karlova mostu a staroměstský patriot Zdeněk Bergman, který měl možnost prvotní úvahy vidět.
Tato varianta má ale své odpůrce, kteří tvrdí, že pokud je tu možnost se aut v této citlivé oblasti zbavit, není dobré dopravu, s výjimkou tramvají, podporovat stavbou drahého tunelu. Podle dokumentu ÚRM bude nicméně jakémukoli řešení předcházet veřejná diskuse i odborné semináře, vyjádřit by se mohli i uznávaní domácí a zahraniční architekti.
***
Je to ve fázi návrhu, počítá se s tím v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Klementina Jan Kněžínek, památkář
reklama
Myšlenka oddělení dopravy a pěších na Smetanově nábřeží vychází z původní myšlenky funkcionalistického architekta Karla Honzíka.
Ten už ve třicátých letech minulého století představil urbanistický návrh, podle kterého by se tramvajová a automobilová doprava na Smetanově nábřeží ponořila do podzemí. Mělo by tak vzniknout korzo pro pěší s kavárenskými terasami a výhledem na panorama Hradčan. Návrh byl publikován v Honzíkově knize Tvorba životního slohu.
Současní architekti a další experti jdou v této myšlence dál, nabízejí paradoxně zcela opačné řešení než jejich předchůdce ze „zlaté éry architektury“.
Dokument Útvaru rozvoje města (ÚRM), který má Právo exkluzívně k dispozici, ukazuje možnost propojení Smetanova nábřeží přes Novotného lávku k Alšovu nábřeží přímo pod nynější nábřežní zdí, těsně nad hladinou řeky. „Lidé by mohli procházet k řece už z Alšova nábřeží, na úrovni Platnéřské ulice by mohl vzniknout ostrůvek, který by sloužil jako přístaviště pro malé výletní lodě. Dál by promenáda pokračovala pod obloukem Juditina a Karlova mostu a kolem muzea Bedřicha Smetany po Novotného lávce, nebo podél ledolamů k nové náplavce,“ řekl Právu jeden z expertů, kteří se na nápadu ÚRM podílí.
Překvapivá je v návrhu i možnost odkrýt několikametrový prostor mezi zachovalým obloukem Juditina mostu a prvním dílcem mostu Karlova. Nyní je zde souvislý tunel a přístaviště pro turistické lodě.
„Nová náplavka by mohla být bez potřeby investic propojena s uliční sítí Starého Města prostřednictvím tzv. čapadel, již existujících průjezdů v klasicistní nábřežní zdi,“ uvádí dosud nezveřejněná studie ÚRM.
Samotné těleso nové promenády by mělo být zčásti pontonové, z části ocelové a dřevěné, pod Smetanovým nábřežím by pak mělo tvořit kamenný lineární amfiteátr s několika stupni.
V nákresu přicházejí architekti i s myšlenkou umělých plovoucích ostrovů, které by sloužily jako hnízdiště vodních ptáků na klidné vltavské hladině.
„Je to v prvotní fázi návrhu, počítá se s tím v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Klementina. Pokud vím, měl by se magistrátní Odbor městského investora již v brzké době zabývat možnostmi, které tento nápad nabízí,“ řekl Právu šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek s tím, že by v případě, že se projekt ukáže jako reálný, vznikla skupina expertů, která by rozvíjela možné varianty.
Mezi zasvěcenými se hovoří o nové náplavce jako nejcitlivější z památkového hlediska, ne však jako o jediné variantě.
„Vidím tu možnost i v omezení automobilové dopravy, nebo jejím zahloubení alespoň v prostoru mezi Karlovými lázněmi a hotelem Four Seasons, což je také jedna z uvažovaných variant. To by této klíčové oblasti v okolí Křižovnického náměstí výrazně pomohlo. Doprava by se ale musela pustit ulicemi 28. října a Na Příkopě přes spodní část Václavského náměstí,“ uvažoval provozovatel přívozů, muzea Karlova mostu a staroměstský patriot Zdeněk Bergman, který měl možnost prvotní úvahy vidět.
Tato varianta má ale své odpůrce, kteří tvrdí, že pokud je tu možnost se aut v této citlivé oblasti zbavit, není dobré dopravu, s výjimkou tramvají, podporovat stavbou drahého tunelu. Podle dokumentu ÚRM bude nicméně jakémukoli řešení předcházet veřejná diskuse i odborné semináře, vyjádřit by se mohli i uznávaní domácí a zahraniční architekti.
***
Je to ve fázi návrhu, počítá se s tím v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Klementina Jan Kněžínek, památkář
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
