Právo: V Jihlavě dozrává první kompost
26.9.2006 | JIHLAVA | Právo | Jana Pechová |
Až pět tisíc tun kompostu by mělo v budoucnu vyprodukovat zařízení, které vloni v prosinci zahájilo zkušební provoz v Jihlavě. Jak Právu řekl mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek, v těchto dnech dozrává první várka
Pokud splní kvality průmyslového hnojiva, budou technické služby kompost výhledově i prodávat.
V těsném sousedství henčovské skládky komunálního odpadu vyrostlo v závěru loňského roku sedm několik desítek metrů dlouhých betonových jímek. Stavba, kterou financovalo město Jihlava, přišla na 5,2 miliónu korun a zhruba stejnou částku investovaly Služby do nákupu potřebné techniky. Už v závěru téhož roku se začalo s ukládáním prvních várek biologicky rozložitelného odpadu.
„V praxi vypadá proces tak, že se bioodpad promíchá s hlínou a uloží do krechtu. V něm při zrání kompostu vzniká teplo. V okamžiku, kdy dosáhne 80 stupňů Celsia, se kompost překope. Tento proces se opakuje až do doby, kdy už teplota nestoupá. Pak je kompost hotov,“ uvedl mluvčí. Jak dodal, v této chvíli jsou kapacity kompostárny zaplněné ze dvou třetin a první kompost čeká na odběr vzorků, které správci kompostárny postoupí k odborným testům. „Pokud vzorky splní požadavky na kvalitu průmyslového hnojiva, mohli bychom časem kompost i prodávat zájemcům,“ uvedl Martin Málek.
Zatím se bude tráva ze sečení městských ploch, shrabané listí, odpad svezený z podzimních sběrů od zahrádkářů, vánoční stromky a odkrojky ze stravoven po absolvování procesu v kompostárně využívat k rekultivaci skládky a později zřejmě i jako hnojivo do městských parků.
Nejstarší kompostárnu na Vysočině provozuje žďárská firma ODAS, která sbírá zkušenosti již osm let. Půl roku funguje kompostárna u Náměště nad Oslavou, na jejíž vznik přispěly evropské fondy.
Podobný příslib směřuje k výstavbě kompostárny v Pacově. Zařízení, které by se mohlo zásadně podílet na redukci objemu komunálního odpadu, také plánují i v Přibyslavi a na Třebíčsku.
reklama
V těsném sousedství henčovské skládky komunálního odpadu vyrostlo v závěru loňského roku sedm několik desítek metrů dlouhých betonových jímek. Stavba, kterou financovalo město Jihlava, přišla na 5,2 miliónu korun a zhruba stejnou částku investovaly Služby do nákupu potřebné techniky. Už v závěru téhož roku se začalo s ukládáním prvních várek biologicky rozložitelného odpadu.
„V praxi vypadá proces tak, že se bioodpad promíchá s hlínou a uloží do krechtu. V něm při zrání kompostu vzniká teplo. V okamžiku, kdy dosáhne 80 stupňů Celsia, se kompost překope. Tento proces se opakuje až do doby, kdy už teplota nestoupá. Pak je kompost hotov,“ uvedl mluvčí. Jak dodal, v této chvíli jsou kapacity kompostárny zaplněné ze dvou třetin a první kompost čeká na odběr vzorků, které správci kompostárny postoupí k odborným testům. „Pokud vzorky splní požadavky na kvalitu průmyslového hnojiva, mohli bychom časem kompost i prodávat zájemcům,“ uvedl Martin Málek.
Zatím se bude tráva ze sečení městských ploch, shrabané listí, odpad svezený z podzimních sběrů od zahrádkářů, vánoční stromky a odkrojky ze stravoven po absolvování procesu v kompostárně využívat k rekultivaci skládky a později zřejmě i jako hnojivo do městských parků.
Nejstarší kompostárnu na Vysočině provozuje žďárská firma ODAS, která sbírá zkušenosti již osm let. Půl roku funguje kompostárna u Náměště nad Oslavou, na jejíž vznik přispěly evropské fondy.
Podobný příslib směřuje k výstavbě kompostárny v Pacově. Zařízení, které by se mohlo zásadně podílet na redukci objemu komunálního odpadu, také plánují i v Přibyslavi a na Třebíčsku.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
