Právo: V Kalku nebudou větrníky kvůli ptákům
4.11.2005 | KRUŠNÉ HORY | Právo | Šárka Tonarová |
Společnost Proventi může v Krušných horách vybudovat 83 větrných elektráren. Ministerstvo životního prostředí proti nim nemá námitky. Vyřadilo jen osm turbín. Zasahovaly do náhorní planiny Krušných hor, která se stala ptačí rezervací.
„Museli jsme několikrát upravit plány, abychom se nestřetli s projektem ochrany přírody Natura 2000. Několik turbín jsme škrtli také kvůli obcím, které si jejich stavbu ve svém katastru nepřály,“ řekl Právu předseda představenstva Proventi Antonín Rais.
Větrníky se kvůli ptačí rezervaci nebudou stavět například v obci Kalek na Chomutovsku. Vesnice tedy nedostane ani peníze, které mohly významně posílit její rozpočet. Informaci přijala radnice překvapivě klidně. „Věříme, že za čas ministerstvo zmírní podmínky pro ochranu přírody a stavět se bude.
Navíc nás firma podporuje i bez elektráren. Pomohla nám s financováním územního plánu,“ uvedl kalecký starosta Pavel Káš. První větrníky firmy Proventi začnou v horách růst v polovině příštího roku. Čtyři větrné farmy s instalovaným výkonem 140 megawattů přijdou na šest miliard. Součástí projektu je i vybudování stovky kilometrů rozvodných sítí a padesáti kilometrů obslužných silnic.
Chudé obce stavbu vítají
Přestože Proventi zatím nevztyčila jediný tubus, obyvatele regionu už rozdělila větrná energie na dva tábory. Zatímco pro jedny jsou požehnáním, jiní je považují za pohromu. Záměr obhajují především chudé vesnice. Peníze od provozovatelů větrných elektráren citelně podpoří rozpočty. „Pořád platí, že mezi obce rozdělíme 100 miliónů korun na podporu investičních akcí. Další peníze budou dostávat za turbíny ve svých katastrech, a to po dobu jejich existence,“ doplnil Rais.
Zemědělci proti
Proti stavbě protestují zemědělci. Bojí se, že přijdou o pastviny a louky. Ekologové zase upozornili na to, že lopatky větrníků mohou ohrozit chráněné tetřívky a žluvy. Nejvíc však větrné elektrárny naštvaly chataře. „Jezdíme si do hor odpočinout, a tak nechceme poslouchat rachot lopatek a dívat se na ty ohavné elektrárny,“ uvedla například Jana Čejková, chatařka z Háje pod Klínovcem.
Spolu s dalšími majiteli rekreačních objektů založili občanské sdružení Meluzína, které se snažilo zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná. Navzdory jejich protestům v Loučné tři elektrárny s výkonem 1,8 MW fungují. Další dvě s výkonem 3,4 MW jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku, provozuje je firma Wind Tech.
Společnost Czech Venti a dánská Neg MICON AG chtěly na české straně Krušných hor postavit 180 větrníků za celkem 12 miliard korun. Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kW se měly napojit podzemními kabelovými trasami na přenosovou síť ČEPS u elektrárny Prunéřov. Projekt počítal s výrobou více než 600 tisíc MWh elektřiny za rok.
Jenže pak začaly klesat výkupní ceny, v platnost vstoupila Natura 2000 a firma musela ve svých plánech škrtat. Nejdřív opustila nápad, že v Chomutově postaví fabriku na tubusy pro větrníky, pak omezila počet turbín na polovinu.
reklama
Větrníky se kvůli ptačí rezervaci nebudou stavět například v obci Kalek na Chomutovsku. Vesnice tedy nedostane ani peníze, které mohly významně posílit její rozpočet. Informaci přijala radnice překvapivě klidně. „Věříme, že za čas ministerstvo zmírní podmínky pro ochranu přírody a stavět se bude.
Navíc nás firma podporuje i bez elektráren. Pomohla nám s financováním územního plánu,“ uvedl kalecký starosta Pavel Káš. První větrníky firmy Proventi začnou v horách růst v polovině příštího roku. Čtyři větrné farmy s instalovaným výkonem 140 megawattů přijdou na šest miliard. Součástí projektu je i vybudování stovky kilometrů rozvodných sítí a padesáti kilometrů obslužných silnic.
Chudé obce stavbu vítají
Přestože Proventi zatím nevztyčila jediný tubus, obyvatele regionu už rozdělila větrná energie na dva tábory. Zatímco pro jedny jsou požehnáním, jiní je považují za pohromu. Záměr obhajují především chudé vesnice. Peníze od provozovatelů větrných elektráren citelně podpoří rozpočty. „Pořád platí, že mezi obce rozdělíme 100 miliónů korun na podporu investičních akcí. Další peníze budou dostávat za turbíny ve svých katastrech, a to po dobu jejich existence,“ doplnil Rais.
Zemědělci proti
Proti stavbě protestují zemědělci. Bojí se, že přijdou o pastviny a louky. Ekologové zase upozornili na to, že lopatky větrníků mohou ohrozit chráněné tetřívky a žluvy. Nejvíc však větrné elektrárny naštvaly chataře. „Jezdíme si do hor odpočinout, a tak nechceme poslouchat rachot lopatek a dívat se na ty ohavné elektrárny,“ uvedla například Jana Čejková, chatařka z Háje pod Klínovcem.
Spolu s dalšími majiteli rekreačních objektů založili občanské sdružení Meluzína, které se snažilo zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná. Navzdory jejich protestům v Loučné tři elektrárny s výkonem 1,8 MW fungují. Další dvě s výkonem 3,4 MW jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku, provozuje je firma Wind Tech.
Společnost Czech Venti a dánská Neg MICON AG chtěly na české straně Krušných hor postavit 180 větrníků za celkem 12 miliard korun. Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kW se měly napojit podzemními kabelovými trasami na přenosovou síť ČEPS u elektrárny Prunéřov. Projekt počítal s výrobou více než 600 tisíc MWh elektřiny za rok.
Jenže pak začaly klesat výkupní ceny, v platnost vstoupila Natura 2000 a firma musela ve svých plánech škrtat. Nejdřív opustila nápad, že v Chomutově postaví fabriku na tubusy pro větrníky, pak omezila počet turbín na polovinu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
