Právo: V Kašperských Horách otevřeli kotelnu na biomasu
18.10.2006 | KAŠPERSKÉ HORY | Právo | Jindra Pašková |
Kotelnu na biomasu otevřeli po ročním zkušebním provozu v Kašperských Horách. Nová kotelna je největší investiční akcí za posledních dvacet let.
Nově postavená centrální kotelna nahradila z velké části malé zdroje a ulevila životnímu prostředí. Investice včetně teplovodních rozvodů v délce zhruba sedm kilometrů přišla na necelých 86 miliónů korun. Státní fond životního prostředí poskytl dotace ve výši 64,7 miliónu korun, zbývající částku řešilo město úvěrem.
Kotelna obslouží teplem bytové a rodinné domy, školy, zdravotní středisko, kino, úřad, hotel a další objekty ve městě.
„Celkem máme 110 odběrných míst,“ upřesnila starostka Alena Balounová (nez). Kapacita ale není vyčerpána, další odběratelé se mohou časem napojit. Teplo dodávají dva kotle o výkonu 1,6 a 2,4 megawattu. Dřevní štěpku si město zajišťuje z vlastních zdrojů, z pily, převážnou část topiva je ale nutné nakupovat od dodavatelů. Město sice obhospodařuje 6100 hektarů lesa, větší část se však nachází v Národním parku Šumava, kde je těžba dřeva omezena.
Délku zkušebního provozu kotelny, který probíhal více než rok, ovlivnilo ověřování parametrů a výjimečné klimatické podmínky loňské zimy.
„Dosažené limity byly hluboko pod přípustnou hranicí až na jedinou výjimku. Normovaná hranice venkovního hluku byla překročena o čtyři decibely. Problém jsme vyřešili, parametry jsou splněny, ale později už nenastaly podmínky vhodné pro nové měření, až nyní,“ upřesnila starostka.
Za téměř devět měsíců loňské topné sezóny vyrobila kotelna 20 990 gigajoulů tepla. V provozu bude pouze v zimním období, protože v létě nemá dostatečný počet odběratelů teplé vody. Její provoz by tak byl neekonomický.
reklama
Kotelna obslouží teplem bytové a rodinné domy, školy, zdravotní středisko, kino, úřad, hotel a další objekty ve městě.
„Celkem máme 110 odběrných míst,“ upřesnila starostka Alena Balounová (nez). Kapacita ale není vyčerpána, další odběratelé se mohou časem napojit. Teplo dodávají dva kotle o výkonu 1,6 a 2,4 megawattu. Dřevní štěpku si město zajišťuje z vlastních zdrojů, z pily, převážnou část topiva je ale nutné nakupovat od dodavatelů. Město sice obhospodařuje 6100 hektarů lesa, větší část se však nachází v Národním parku Šumava, kde je těžba dřeva omezena.
Délku zkušebního provozu kotelny, který probíhal více než rok, ovlivnilo ověřování parametrů a výjimečné klimatické podmínky loňské zimy.
„Dosažené limity byly hluboko pod přípustnou hranicí až na jedinou výjimku. Normovaná hranice venkovního hluku byla překročena o čtyři decibely. Problém jsme vyřešili, parametry jsou splněny, ale později už nenastaly podmínky vhodné pro nové měření, až nyní,“ upřesnila starostka.
Za téměř devět měsíců loňské topné sezóny vyrobila kotelna 20 990 gigajoulů tepla. V provozu bude pouze v zimním období, protože v létě nemá dostatečný počet odběratelů teplé vody. Její provoz by tak byl neekonomický.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
