MF Dnes: V kraji přibývá stromů
26.3.2010 | BRNO | MF Dnes | Helena Vaculová |
V obecních sadech, remízcích i lesích, na mezích i podél polních cest přibývá stromů. V kraji vznikl Stromokruh i „dětská alej“. Odborníci to vítají, stromů je v krajině podle nich pořád málo.
Stromy krajině pomáhají. Mnozí lidé už to vědí a jsou ochotni je sázet ve svém volném čase a nejen na svoji zahrádku. A dokonce se najdou i takoví, kteří této vcelku prozaické činnosti dali ještě myšlenku navíc.
Tak třeba Ivančický okrašlovací spolek z nich vysázel na nedalekou louku Stromokruh Evropy, záležitost, kterou nemají snad ani v Bruselu. „Napadlo to Marcelu Turečkovou, když psala diplomovou práci. Že bychom mohli stromy vysadit do kruhu a každý z nich by byl věnovaný jednomu členskému státu Evropské unie,“ říká Irena Zahradníková z Ivančického okrašlovacího spolku. Sama do Stromokruhu vysadila „Řecko“.
„Je to druh dubu, ale uvažujeme o tom, že ho nahradíme nějakým mrazuodolným olivovníkem. Snažili jsme se totiž každému státu vysadit jeho národní strom nebo takový, který v něm nejčastěji roste. Marcela Turečková si s tím dala docela práci, než tyto stromy pro každý stát vybrala,“ říká Irena Zahradníková. Brněnský Rezekvítek zase na tuto sobotu organizuje vysazování jedliček do Masarykova lesa u Soběšic. „Děláme to už desátým rokem. Lesníci nám vždycky vyberou lokalitu, kde si lidé mohou zasadit jedličku z květináče, kterou si koupili na Vánoce. Každý rok se tak do lesa dostane sto až dvě stě jedliček,“ říká Petr Laštůvka z občanského sdružení Rezekvítek.
Ve Věteřově na Kyjovsku zase rostou stromy, které zasadily děti z mateřské školy se svými rodiči. Pojmenovaly je po sobě a stromy tak rostou s nimi.
Zatímco většina obcí sází ve svém okolí jen stovky stromů, například Popice na Břeclavsku jich mají u vesnice směrem na Pálavu už tisíce.„Je to několik alejí a tři větrolamy. Děláme to proto, že kolem nás jsou až třistahektarové lány a krajina tady trpí vodní i větrnou erozí,“ říká starosta Popic Josef Urbánek a přiznal, že se mohli s vysazováním „rozjet“ i díky tomu, že už u nich proběhla komplexní pozemková úprava. Nemuseli tak složitě jednat s vlastníky, pozemky pro aleje a větrolamy jim „scelil“ pozemkový úřad.
Dokonce i Bořetice známé vínem si nehledí jen vinohradů nebo sklípků. Sázejí i tady. „V posledních třech letech se tady zasadilo asi šest set stromů a keřů. Hlavně kolem rybníků a polních cest. Letos budeme sázet stromy podél cyklostezky z Bořetic do Kobylí,“ slibuje bořetický starosta Václav Surman.
Vlkoš na Kyjovsku letos zase zasadí stromy do meze, kterou vytvořili ve svahu, aby se z něj nevalila voda při přívalových deštích. „Jsou to zatím travnaté pásy, a protože mám obavu, aby nám je zemědělci postupně nezaorali, vysadíme tam nějaké oskeruše, lípy, duby a staré hrušky. Aby bylo jasno, kde ta mez má hranici,“ říká starosta Vlkoše Jaroslav Kozák.
Myslíte si, že by nové stromy měly vysazovat radnice, či dobrovolníci? Pište na: helena.vaculova@mfdnes.cz
FAKTA Proč sázet stromy?
Jsou na nich závislí mnozí živočichové.
Lámou vítr, a zabraňují tak větrné erozi, vyfoukávání malých částic z polí.
Zvyšuje se tak úrodnost půdy.
Zadržují prach a lépe se dýchá.
Jejich kořeny zpevňují svahy a zabraňují sesuvům půdy i vodní erozi.
Zkrášlují krajinu a poskytují v létě stín.
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny
reklama
Tak třeba Ivančický okrašlovací spolek z nich vysázel na nedalekou louku Stromokruh Evropy, záležitost, kterou nemají snad ani v Bruselu. „Napadlo to Marcelu Turečkovou, když psala diplomovou práci. Že bychom mohli stromy vysadit do kruhu a každý z nich by byl věnovaný jednomu členskému státu Evropské unie,“ říká Irena Zahradníková z Ivančického okrašlovacího spolku. Sama do Stromokruhu vysadila „Řecko“.
„Je to druh dubu, ale uvažujeme o tom, že ho nahradíme nějakým mrazuodolným olivovníkem. Snažili jsme se totiž každému státu vysadit jeho národní strom nebo takový, který v něm nejčastěji roste. Marcela Turečková si s tím dala docela práci, než tyto stromy pro každý stát vybrala,“ říká Irena Zahradníková. Brněnský Rezekvítek zase na tuto sobotu organizuje vysazování jedliček do Masarykova lesa u Soběšic. „Děláme to už desátým rokem. Lesníci nám vždycky vyberou lokalitu, kde si lidé mohou zasadit jedličku z květináče, kterou si koupili na Vánoce. Každý rok se tak do lesa dostane sto až dvě stě jedliček,“ říká Petr Laštůvka z občanského sdružení Rezekvítek.
Ve Věteřově na Kyjovsku zase rostou stromy, které zasadily děti z mateřské školy se svými rodiči. Pojmenovaly je po sobě a stromy tak rostou s nimi.
Zatímco většina obcí sází ve svém okolí jen stovky stromů, například Popice na Břeclavsku jich mají u vesnice směrem na Pálavu už tisíce.„Je to několik alejí a tři větrolamy. Děláme to proto, že kolem nás jsou až třistahektarové lány a krajina tady trpí vodní i větrnou erozí,“ říká starosta Popic Josef Urbánek a přiznal, že se mohli s vysazováním „rozjet“ i díky tomu, že už u nich proběhla komplexní pozemková úprava. Nemuseli tak složitě jednat s vlastníky, pozemky pro aleje a větrolamy jim „scelil“ pozemkový úřad.
Dokonce i Bořetice známé vínem si nehledí jen vinohradů nebo sklípků. Sázejí i tady. „V posledních třech letech se tady zasadilo asi šest set stromů a keřů. Hlavně kolem rybníků a polních cest. Letos budeme sázet stromy podél cyklostezky z Bořetic do Kobylí,“ slibuje bořetický starosta Václav Surman.
Vlkoš na Kyjovsku letos zase zasadí stromy do meze, kterou vytvořili ve svahu, aby se z něj nevalila voda při přívalových deštích. „Jsou to zatím travnaté pásy, a protože mám obavu, aby nám je zemědělci postupně nezaorali, vysadíme tam nějaké oskeruše, lípy, duby a staré hrušky. Aby bylo jasno, kde ta mez má hranici,“ říká starosta Vlkoše Jaroslav Kozák.
Myslíte si, že by nové stromy měly vysazovat radnice, či dobrovolníci? Pište na: helena.vaculova@mfdnes.cz
FAKTA Proč sázet stromy?
Jsou na nich závislí mnozí živočichové.
Lámou vítr, a zabraňují tak větrné erozi, vyfoukávání malých částic z polí.
Zvyšuje se tak úrodnost půdy.
Zadržují prach a lépe se dýchá.
Jejich kořeny zpevňují svahy a zabraňují sesuvům půdy i vodní erozi.
Zkrášlují krajinu a poskytují v létě stín.
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
