MF Dnes: V kraji se množí vydry
20.6.2008 | DVORCE | MF Dnes | Ivana Lesková |
Ochránci zvířat jsou nadšeni. Čistší vody v řekách i potocích a větší hojnost ryb přilákaly zpět do Moravskoslezského kraje téměř vyhubenou vydru říční.
A vše nasvědčuje tomu, že tato kunovitá šelma, která patří mezi ohrožené, a proto i přísně chráněné druhy, tu míní zůstat. Nejvíc se jí daří na Bruntálsku a Jablunkovsku, ale už se rozmnožuje i v Poodří.
„Vyder v našem kraji přibývá. Může už jich tu být téměř sto,“ míní Bohumír Lojkásek z katedry biologie a ekologie Ostravské univerzity.
Rybáři a chovatelé ryb jsou ale zděšeni. „Vydry jsou přemnožené, je to katastrofa,“ tvrdí jednatel územního výboru Českého rybářského svazu Ostrava Přemysl Jaroň. Vydry nepohrdnou škeblí, žábou či ptákem, ale nejvíc jim chutnají ryby. A protože jsou líné a mlsné, rády plení chovné rybníky.
Protože stát vydru chrání, proplácí škody, které šelma působí, ale jen chovatelům ryb, ne rybářům. V regionu i tak letos přibylo lidí, kteří právě kvůli vydře peníze od státu žádají.
Patří k nim i bratři Antonín a Miroslav Hanáčkovi, kteří chtěli ve Dvorcích u Bruntálu chovat pro své potěšení a na prodej kapry i jiné druhy hospodářských, ale také okrasných ryb, například barevného japonského koi kapra.
Kvůli vydře jim ale nezůstalo nic. „Před deseti lety jsme začali budovat okrasnou zahradu s umělou vodní nádrží,“ vzpomíná Miroslav Hanáček. S bratrem tehdy získali do vlastnictví veřejné koupaliště ve Dvorcích, které neplnilo svůj účel už od roku 1973.
Do úprav bývalého koupaliště investoval hlavně Miroslav Hanáček mnoho času i peněz. Když po pěti letech úsilí na hladině konečně kvetly lekníny a ve vodě se kromě dvou stovek malých kaprů lysců, několika sumců a štik proháněly i okrasné rybky, potkala chovatele první rána. Na zeleni si pochutnala ondatra.
Rostliny bratři obnovili a kapříci jim utěšeně rostli. Předloni, když už je mohli pomalu začít lovit pro sebe či na prodej, ryby začaly mizet.
„Pozemek s velkou nádrží i menším jezírkem je oplocený. Proto jsem si nejdříve myslel, že tam pytlačí kočka. Pak mě napadla volavka. Ale ta loví jen menší rybky, navíc je odnese celé, kdežto já nacházel velké mrtvé ryby bez hlavy a ocasu,“ líčí Miroslav Hanáček.
Aby rybník ohlídal, koupil mladou fenu německého ovčáka. Ta ale záhy začala utíkat do domu svého pána a nakonec tam zůstala. Smůlu měl špic Hanáčků, který na vetřelkyni dorážel tak dlouho, až ho zakousla. Z rybníku mezitím dál mizely ryby. Na podzim rybáři usoudili, že pytlákem je vydra, která přichází z potoka, jenž teče vedle zahrady.
„Nejdříve jsme nechtěli uvěřit, ale pak se bratr, který chtěl s rybami podnikat, obrátil na bruntálský odbor životního prostředí se žádostí o náhradu škody,“ líčí Miroslav Hanáček. Podmínku, kterou je potvrzení znalce, Hanáčkovi získali.
Znalec Přemysl Jaroň z Ostravy podezření rybářů potvrdil. Vydru usvědčily stopy, které znalec zdokumentoval a vyhotovil posudek, jejž má dnes k dispozici krajský úřad.
„Vydra nám způsobila škody asi za padesát tisíc korun, ale žádat můžeme jen náhradu období půl roku před ohlášením. Znalec to vyčíslil asi na 26 tisíc,“ říká Hanáček.
Podle Moniky Ryškové z krajského odboru životního prostředí a zemědělství je žádost Hanáčkových teprve v řízení. „Ještě musí doplnit některé doklady,“ uvedla Ryšková.
Podobných žádostí však podle ní přibývá. Zatímco loni proplatil stát lidem z kraje téměř 1,5 milionu korun za škody způsobené zvláště chráněnými živočichy, nejčastěji kormorány, letos jen v prvním pololetí už lidé žádají o více než 1,7 milionu korun. „Loni jsme řešili jen jeden případ škody způsobené vydrou, letos už evidujeme čtyři takové případy,“ dodala Ryšková.
Hanáčkovi věří, že peníze dostanou, ale jejich problém s vydrou to stejně nevyřeší. „Momentálně nemáme ve vodě nic než pár plevelných rybek. Cokoli tam nasadíme, vydra sežere. Zvažujeme, že rybník na podzim vypustíme, třeba ji to odradí. Nejvíc by ale pomohlo, kdyby ochránci vydru odchytli a přemístili jinam,“ uvažuje Miroslav Hanáček.
Vypuštění rybníka však podle odborníků nepomůže. „Vydra je velmi chytré zvíře, které se zdržuje v jednom teritoriu, takže ve chvíli, kdy se ryby do rybníka vrátí, najde si je,“ říká vedoucí Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích Petr Orel. Podotýká, že s žádostí o odchyt vydry se zatím nesetkal. „Technicky je možný, ale předpokládám, že zákon to neumožňuje,“ líčí. Za pravdu mu dává šéfka Stanice ochrany fauny v Pavlově, která se na vydry specializuje. „Odchyt není možný, výjimku nikdo nepovolí,“ říká s tím, že chovatelé ryb se mohou bránit dvěma osvědčenými způsoby: buď zapustí plot do země, aby se vydra nemohla podhrabat, nebo kolem něj natáhnou při zemi elektrický ohradník. To není tak drahé.“
Podle jednatele rybářského svazu Přemysla Jaroně jsou vydry krásná, inteligentní zvířata, která do přírody patří, ale jejich počet by se měl regulovat. „Jsou přemnožené a decimují pstruhové ryby v revírech. My se o ně musíme starat, ale nemáme nárok na náhrady škod. Obrátili jsme se kvůli tomu na soud,“ líčí.
Ochránci přírody ale regulaci odmítají.
***
„Loni jsme řešili jen jeden případ škody způsobené vydrou, letos už evidujeme čtyři takové případy.“ Monika Ryšková
Tabulka
* Škody způsobené v kraji chráněnými zvířaty
druh zvěře proplaceno 2007 proplaceno 2008 v 2008 řízení
vydry 28 360 48 640 50 040
vlci 9 000 13 500
kormoráni 1 424 141 858 036 746 474
celkem 1 461 501 920 176 796 514
reklama
„Vyder v našem kraji přibývá. Může už jich tu být téměř sto,“ míní Bohumír Lojkásek z katedry biologie a ekologie Ostravské univerzity.
Rybáři a chovatelé ryb jsou ale zděšeni. „Vydry jsou přemnožené, je to katastrofa,“ tvrdí jednatel územního výboru Českého rybářského svazu Ostrava Přemysl Jaroň. Vydry nepohrdnou škeblí, žábou či ptákem, ale nejvíc jim chutnají ryby. A protože jsou líné a mlsné, rády plení chovné rybníky.
Protože stát vydru chrání, proplácí škody, které šelma působí, ale jen chovatelům ryb, ne rybářům. V regionu i tak letos přibylo lidí, kteří právě kvůli vydře peníze od státu žádají.
Patří k nim i bratři Antonín a Miroslav Hanáčkovi, kteří chtěli ve Dvorcích u Bruntálu chovat pro své potěšení a na prodej kapry i jiné druhy hospodářských, ale také okrasných ryb, například barevného japonského koi kapra.
Kvůli vydře jim ale nezůstalo nic. „Před deseti lety jsme začali budovat okrasnou zahradu s umělou vodní nádrží,“ vzpomíná Miroslav Hanáček. S bratrem tehdy získali do vlastnictví veřejné koupaliště ve Dvorcích, které neplnilo svůj účel už od roku 1973.
Do úprav bývalého koupaliště investoval hlavně Miroslav Hanáček mnoho času i peněz. Když po pěti letech úsilí na hladině konečně kvetly lekníny a ve vodě se kromě dvou stovek malých kaprů lysců, několika sumců a štik proháněly i okrasné rybky, potkala chovatele první rána. Na zeleni si pochutnala ondatra.
Rostliny bratři obnovili a kapříci jim utěšeně rostli. Předloni, když už je mohli pomalu začít lovit pro sebe či na prodej, ryby začaly mizet.
„Pozemek s velkou nádrží i menším jezírkem je oplocený. Proto jsem si nejdříve myslel, že tam pytlačí kočka. Pak mě napadla volavka. Ale ta loví jen menší rybky, navíc je odnese celé, kdežto já nacházel velké mrtvé ryby bez hlavy a ocasu,“ líčí Miroslav Hanáček.
Aby rybník ohlídal, koupil mladou fenu německého ovčáka. Ta ale záhy začala utíkat do domu svého pána a nakonec tam zůstala. Smůlu měl špic Hanáčků, který na vetřelkyni dorážel tak dlouho, až ho zakousla. Z rybníku mezitím dál mizely ryby. Na podzim rybáři usoudili, že pytlákem je vydra, která přichází z potoka, jenž teče vedle zahrady.
„Nejdříve jsme nechtěli uvěřit, ale pak se bratr, který chtěl s rybami podnikat, obrátil na bruntálský odbor životního prostředí se žádostí o náhradu škody,“ líčí Miroslav Hanáček. Podmínku, kterou je potvrzení znalce, Hanáčkovi získali.
Znalec Přemysl Jaroň z Ostravy podezření rybářů potvrdil. Vydru usvědčily stopy, které znalec zdokumentoval a vyhotovil posudek, jejž má dnes k dispozici krajský úřad.
„Vydra nám způsobila škody asi za padesát tisíc korun, ale žádat můžeme jen náhradu období půl roku před ohlášením. Znalec to vyčíslil asi na 26 tisíc,“ říká Hanáček.
Podle Moniky Ryškové z krajského odboru životního prostředí a zemědělství je žádost Hanáčkových teprve v řízení. „Ještě musí doplnit některé doklady,“ uvedla Ryšková.
Podobných žádostí však podle ní přibývá. Zatímco loni proplatil stát lidem z kraje téměř 1,5 milionu korun za škody způsobené zvláště chráněnými živočichy, nejčastěji kormorány, letos jen v prvním pololetí už lidé žádají o více než 1,7 milionu korun. „Loni jsme řešili jen jeden případ škody způsobené vydrou, letos už evidujeme čtyři takové případy,“ dodala Ryšková.
Hanáčkovi věří, že peníze dostanou, ale jejich problém s vydrou to stejně nevyřeší. „Momentálně nemáme ve vodě nic než pár plevelných rybek. Cokoli tam nasadíme, vydra sežere. Zvažujeme, že rybník na podzim vypustíme, třeba ji to odradí. Nejvíc by ale pomohlo, kdyby ochránci vydru odchytli a přemístili jinam,“ uvažuje Miroslav Hanáček.
Vypuštění rybníka však podle odborníků nepomůže. „Vydra je velmi chytré zvíře, které se zdržuje v jednom teritoriu, takže ve chvíli, kdy se ryby do rybníka vrátí, najde si je,“ říká vedoucí Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích Petr Orel. Podotýká, že s žádostí o odchyt vydry se zatím nesetkal. „Technicky je možný, ale předpokládám, že zákon to neumožňuje,“ líčí. Za pravdu mu dává šéfka Stanice ochrany fauny v Pavlově, která se na vydry specializuje. „Odchyt není možný, výjimku nikdo nepovolí,“ říká s tím, že chovatelé ryb se mohou bránit dvěma osvědčenými způsoby: buď zapustí plot do země, aby se vydra nemohla podhrabat, nebo kolem něj natáhnou při zemi elektrický ohradník. To není tak drahé.“
Podle jednatele rybářského svazu Přemysla Jaroně jsou vydry krásná, inteligentní zvířata, která do přírody patří, ale jejich počet by se měl regulovat. „Jsou přemnožené a decimují pstruhové ryby v revírech. My se o ně musíme starat, ale nemáme nárok na náhrady škod. Obrátili jsme se kvůli tomu na soud,“ líčí.
Ochránci přírody ale regulaci odmítají.
***
„Loni jsme řešili jen jeden případ škody způsobené vydrou, letos už evidujeme čtyři takové případy.“ Monika Ryšková
Tabulka
* Škody způsobené v kraji chráněnými zvířaty
druh zvěře proplaceno 2007 proplaceno 2008 v 2008 řízení
vydry 28 360 48 640 50 040
vlci 9 000 13 500
kormoráni 1 424 141 858 036 746 474
celkem 1 461 501 920 176 796 514
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
