Právo: V Krkonošském národním parku způsobila voda škody za 30 miliónů
14.8.2006 | VRCHLABÍ | Právo | Vladislav Prouza |
Škody napáchané rozbouřenými řekami a potoky v Krkonošském národním parku (KRNAP) odhaduje jeho správa mezi dvaceti až třiceti milióny korun.
„Peníze z našeho rozpočtu na jejich likvidaci určitě nestačí. Nezbude než požádat o pomoc zřizovatele ministerstvo životního prostředí,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jiří Novák. Park hospodaří se zhruba třicetimiliónovým ročním rozpočtem.
Zdevastovaná koryta horských toků ochranáři nyní mapují. „Jde přibližně o padesát kilometrů vodních toků a jejich bezprostředního okolí,“ přiblížil. Přívalová vlna, nemající v Krkonoších od roku 1997 obdoby, strhávala v národním parku hlavně opěrné zdi koryt vodních toků, brala můstky na turistických stezkách a způsobovala sesuvy půdy.
„Proti minulým povodním byla mnohem rychlejší, když se v podstatě v jednom okamžiku vzedmuly všechny horské řeky, říčky a potoky. Sledoval jsem to, a skoro ve všech šla hladina během necelé hodiny o metr nahoru. Voda vždy stoupala mnohem pomaleji, obvykle nejprve v Mumlavě a většinou v jednotlivých tocích postupně. Teď to jako na povel vylétlo nahoru všechno,“ popsal pondělní velkou vodu starosta Harrachova Václav Cajthaml.
Starosta Jablonce nad Jizerou Václav Nosek považuje intenzitu rozvodněné Jizery v noci z pondělí na úterý za třetí nejhorší od roku 1887, kdy Jablonec stihla dosud nejničivější zmapovaná povodeň. Druhá příčka patří velké vodě ze srpna 1978.
„Během všech předchozích povodní voda stoupala mnohem pomaleji. Zprvu tomu nasvědčoval i průběh té pondělní. Okolo osmé večer však přišla druhá vlna, která zvedla hladinu Jizery zhruba ze 2,7 metru na skoro 4,5,“ upřesnil Nosek.
reklama
Zdevastovaná koryta horských toků ochranáři nyní mapují. „Jde přibližně o padesát kilometrů vodních toků a jejich bezprostředního okolí,“ přiblížil. Přívalová vlna, nemající v Krkonoších od roku 1997 obdoby, strhávala v národním parku hlavně opěrné zdi koryt vodních toků, brala můstky na turistických stezkách a způsobovala sesuvy půdy.
„Proti minulým povodním byla mnohem rychlejší, když se v podstatě v jednom okamžiku vzedmuly všechny horské řeky, říčky a potoky. Sledoval jsem to, a skoro ve všech šla hladina během necelé hodiny o metr nahoru. Voda vždy stoupala mnohem pomaleji, obvykle nejprve v Mumlavě a většinou v jednotlivých tocích postupně. Teď to jako na povel vylétlo nahoru všechno,“ popsal pondělní velkou vodu starosta Harrachova Václav Cajthaml.
Starosta Jablonce nad Jizerou Václav Nosek považuje intenzitu rozvodněné Jizery v noci z pondělí na úterý za třetí nejhorší od roku 1887, kdy Jablonec stihla dosud nejničivější zmapovaná povodeň. Druhá příčka patří velké vodě ze srpna 1978.
„Během všech předchozích povodní voda stoupala mnohem pomaleji. Zprvu tomu nasvědčoval i průběh té pondělní. Okolo osmé večer však přišla druhá vlna, která zvedla hladinu Jizery zhruba ze 2,7 metru na skoro 4,5,“ upřesnil Nosek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
