Právo: V Krušných horách je zatím pět větrníků
12.9.2005 | KRUŠNÉ HORY | Právo | Šárka Tonarová |
Už před dvěma lety se Krušné Hory měly začít měnit v jehelníček, z nějž budou trčet stovky sloupů větrných elektráren. Jenže zatím jich tu energii z větru vyrábí jen pět. Podle Antonína Raise z firmy Czech Venti za to může cenová politika regulačního úřadu.
Nastaly problémy
„Projekty jsme postavili na slibované výkupní ceně tři koruny za kilowatthodinu elektřiny. Jenže pak ji úřad snížil na 2,70, teď už se dokonce hovoří o 2,46 koruny. Tím jsme se dostali do problémů,“ řekl Právu.
Společnost Czech Venti a dánská Neg MICON AG chtěla na české straně Krušných hor postavit 180 větrníků za celkem dvanáct miliard korun.
Ocelové tubusy elektrárenských věží chtěly firmy montovat v Chomutově. Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kW se měly napojit podzemními kabelovými trasami na přenosovou síť ČEPS u elektrárny Prunéřov. Projekt počítal s výrobou více než 600 tisíc MWh elektřiny za rok.
Jenže pak začaly klesat výkupní ceny a firma musela ve svých velkorysých plánech škrtat. Nejdřív opustila nápad, že v Chomutově postaví fabriku na tubusy pro větrníky. Pak začala omezovat plány staveb, postupně se dostala na polovinu. „Žádost o povolení jedenadevadesáti staveb leží na ministerstvu, čekáme na rozhodnutí,“ doplnil Rais.
Boj dvou táborů
Výroba energie z větru v Krušných horách rozdělila obyvatele regionu na dva tábory ještě dřív, než se začalo stavět.
Zatímco pro jedny jsou větrníky požehnáním, jiní je považují za pohromu. Záměr obhajují především chudé vesnice. Peníze od provozovatelů větrných elektráren by citelně zvedly životní úroveň obyvatel obcí, které taktak vyjdou s rozpočtem. Proti stavbě naopak protestují zemědělci. Bojí se, že přijdou o pastviny a louky. „Chápeme obavy českých zemědělců. Naši farmáři také přišli o půdu. Byli sice odškodněni, ale v relativně nízké úrovni,“ dali jim za pravdu členové agrární komory v německém Annabergu. Ekologové zase upozornili na to, že v náhorní planině Krušných hor žijí zákonem chránění tetřívci a žluvy. Rotující lopatky větrníků a hluk z nich by prý mohl ptačí populaci ohrozit. Nejvíc větrné elektrárny naštvaly chataře.
Turisté ani chataři nechtějí rámus
„Jezdíme si do hor odpočinout, a tak nechceme poslouchat rachot lopatek a dívat se na ty ohavné elektrárny,“ uvedla například Jana Čejková, chatařka z Háje pod Klínovcem. Spolu s dalšími majiteli rekreačních objektů tu založili občanské sdružení Meluzína, které se snažilo zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná.
Navzdory jejich protestům však v Loučné tři elektrárny s výkonem 1,8 MW už fungují. Další dvě s výkonem 3,4 MW jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku, provozuje je firma Wind Tech.
Největším výrobcem elektřiny z větru na světě je Německo, kde bylo ke konci roku 2002 plných 13 759 větrných elektráren s celkovým výkonem 12 001 MW.
reklama
„Projekty jsme postavili na slibované výkupní ceně tři koruny za kilowatthodinu elektřiny. Jenže pak ji úřad snížil na 2,70, teď už se dokonce hovoří o 2,46 koruny. Tím jsme se dostali do problémů,“ řekl Právu.
Společnost Czech Venti a dánská Neg MICON AG chtěla na české straně Krušných hor postavit 180 větrníků za celkem dvanáct miliard korun.
Ocelové tubusy elektrárenských věží chtěly firmy montovat v Chomutově. Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kW se měly napojit podzemními kabelovými trasami na přenosovou síť ČEPS u elektrárny Prunéřov. Projekt počítal s výrobou více než 600 tisíc MWh elektřiny za rok.
Jenže pak začaly klesat výkupní ceny a firma musela ve svých velkorysých plánech škrtat. Nejdřív opustila nápad, že v Chomutově postaví fabriku na tubusy pro větrníky. Pak začala omezovat plány staveb, postupně se dostala na polovinu. „Žádost o povolení jedenadevadesáti staveb leží na ministerstvu, čekáme na rozhodnutí,“ doplnil Rais.
Boj dvou táborů
Výroba energie z větru v Krušných horách rozdělila obyvatele regionu na dva tábory ještě dřív, než se začalo stavět.
Zatímco pro jedny jsou větrníky požehnáním, jiní je považují za pohromu. Záměr obhajují především chudé vesnice. Peníze od provozovatelů větrných elektráren by citelně zvedly životní úroveň obyvatel obcí, které taktak vyjdou s rozpočtem. Proti stavbě naopak protestují zemědělci. Bojí se, že přijdou o pastviny a louky. „Chápeme obavy českých zemědělců. Naši farmáři také přišli o půdu. Byli sice odškodněni, ale v relativně nízké úrovni,“ dali jim za pravdu členové agrární komory v německém Annabergu. Ekologové zase upozornili na to, že v náhorní planině Krušných hor žijí zákonem chránění tetřívci a žluvy. Rotující lopatky větrníků a hluk z nich by prý mohl ptačí populaci ohrozit. Nejvíc větrné elektrárny naštvaly chataře.
Turisté ani chataři nechtějí rámus
„Jezdíme si do hor odpočinout, a tak nechceme poslouchat rachot lopatek a dívat se na ty ohavné elektrárny,“ uvedla například Jana Čejková, chatařka z Háje pod Klínovcem. Spolu s dalšími majiteli rekreačních objektů tu založili občanské sdružení Meluzína, které se snažilo zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná.
Navzdory jejich protestům však v Loučné tři elektrárny s výkonem 1,8 MW už fungují. Další dvě s výkonem 3,4 MW jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku, provozuje je firma Wind Tech.
Největším výrobcem elektřiny z větru na světě je Německo, kde bylo ke konci roku 2002 plných 13 759 větrných elektráren s celkovým výkonem 12 001 MW.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
