MF Dnes: V mapě vidí doly pod městem
31.8.2009 | ABERTAMY | MF Dnes | ladimír Zedník |
Abertamská radnice nechala zhotovit plány, které ukazují, kde přesně se ve středověku těžilo. Každý obyvatel Abertam si nyní může zjistit, nakolik má dům poddolovaný v důsledku těžby.
„Když někdo přijde, tak mu na katastrální mapě mohu ukázat, jaké stopy po středověké těžbě stříbra a cínu má pod svým domem,“ říká starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
Že pod městem vedou v hlavních částech podzemní štoly, to ví v Abertamech každý. Jenže na základě starých historických map i nových zjištění podrobně zakreslil nejohroženější další místa inženýr Jiskra ze Sokolovské uhelné.
Propad půdy není v Abertamech nic neobvyklého. „Před dvěma lety se v Pražské ulici otáčelo popelářské auto. Nejednou to pod ním zaskřípalo. Zadní část nápravy se propadla do země. Osádka z nakloněného auta stačila utéct,“ vzpomíná starosta. Připomíná také, že před dvaceti lety vznikl v Abertamech dvacet metrů hluboký kráter, který měl průměr sedm metrů.
Abertamští nyní vědí, kde jsou takzvané slepé jámy. Jedná se o obrovské vydolované prostory o rozměrech patnáct krát dvacet metrů. Jak starosta říká, středověcí horníci při těžbě stříbra už věděli, že nad hlavami mají obytnou část Abertam. Proto těžní kolo a další části systému postavili přímo v zemi -místo na povrchu. Slepé jámy jsou v Abertamech tři.
Do starých štol se lze volně dostat v nedaleké Hřebečné či Rýžovně, zatímco podle starosty jsou Abertamy dobře zabezpečené a označené výstražnými tabulkami. Jedná se o místa, kde půda propadla až na stropy štol. „Několik amatérských speleologů jsem tam osobně načapal,“ vzpomíná starosta. Největší malér podle něj je, když do děr lezou zvědavé děti.
Katastrální mapu Abertam, ve které jsou zakreslené jednotlivé štoly a jejíž zhotovení stálo třicet tisíc korun, si mohou zájemci prohlédnout na radnici. Podle stupně ohrožení jsou na mapě tři zóny. V té nejohroženější se nesmí stavět vůbec nic.
Náčelník Horské služby v Krušných horách Rudolf Chlad si dobře pamatuje na jeden případ, který skončil tragicky. „Před pěti lety jsme našli v jedné takové díře na Mariánské mrtvého mladíka,“ řekl Chlad.
Pátrací akce se smutným koncem začala tím, že se po mladíkovi začala shánět jeho matka.
Poddolované území v Krušných horách komplikuje horským záchranářům práci hlavně v létě při hledání lidí. „Zejména na severu Klínovce jsou opravdu velké díry, hluboké až několik metrů. Prohledat volný úsek na Neklidu, Klínovci je časově náročné,“ konstatují záchranáři.
I oni mají speciální mapy, které vytvořili geologové. Pokud mají záchranáři podezření, že sběrači borůvek, turisté či další lidé zabloudí do poddolovaných míst, tak tato podezřelá místa prohledávají,
Největší krušnohorský důl na cín se jmenuje Mauritius a leží v Hřebenné u Abertam. Je ze 16. století a naposledy v něm ve druhé světové válce těžili cín Němci. Dosud se do 230 metrů hlubokého dolu dostali jen speleologové se speciální technikou. V budoucnu si část opuštěného dolu prohlédnou jako atrakci turisté. Abertamská radnice se totiž ve spolupráci s geology rozhodla, že pro veřejnost zpřístupní prvních sedm set metrů Füstenbergské štoly. Projektová dokumentace se už zpracovává. Náklady jsou milion korun.
***
„Zájemci mohu na katastrální mapě ukázat, jaké stopy po středověké těžbě stříbra a cínu má pod svým domem.“ starosta Abertam Zdeněk Lakatoš
reklama
Že pod městem vedou v hlavních částech podzemní štoly, to ví v Abertamech každý. Jenže na základě starých historických map i nových zjištění podrobně zakreslil nejohroženější další místa inženýr Jiskra ze Sokolovské uhelné.
Propad půdy není v Abertamech nic neobvyklého. „Před dvěma lety se v Pražské ulici otáčelo popelářské auto. Nejednou to pod ním zaskřípalo. Zadní část nápravy se propadla do země. Osádka z nakloněného auta stačila utéct,“ vzpomíná starosta. Připomíná také, že před dvaceti lety vznikl v Abertamech dvacet metrů hluboký kráter, který měl průměr sedm metrů.
Abertamští nyní vědí, kde jsou takzvané slepé jámy. Jedná se o obrovské vydolované prostory o rozměrech patnáct krát dvacet metrů. Jak starosta říká, středověcí horníci při těžbě stříbra už věděli, že nad hlavami mají obytnou část Abertam. Proto těžní kolo a další části systému postavili přímo v zemi -místo na povrchu. Slepé jámy jsou v Abertamech tři.
Do starých štol se lze volně dostat v nedaleké Hřebečné či Rýžovně, zatímco podle starosty jsou Abertamy dobře zabezpečené a označené výstražnými tabulkami. Jedná se o místa, kde půda propadla až na stropy štol. „Několik amatérských speleologů jsem tam osobně načapal,“ vzpomíná starosta. Největší malér podle něj je, když do děr lezou zvědavé děti.
Katastrální mapu Abertam, ve které jsou zakreslené jednotlivé štoly a jejíž zhotovení stálo třicet tisíc korun, si mohou zájemci prohlédnout na radnici. Podle stupně ohrožení jsou na mapě tři zóny. V té nejohroženější se nesmí stavět vůbec nic.
Náčelník Horské služby v Krušných horách Rudolf Chlad si dobře pamatuje na jeden případ, který skončil tragicky. „Před pěti lety jsme našli v jedné takové díře na Mariánské mrtvého mladíka,“ řekl Chlad.
Pátrací akce se smutným koncem začala tím, že se po mladíkovi začala shánět jeho matka.
Poddolované území v Krušných horách komplikuje horským záchranářům práci hlavně v létě při hledání lidí. „Zejména na severu Klínovce jsou opravdu velké díry, hluboké až několik metrů. Prohledat volný úsek na Neklidu, Klínovci je časově náročné,“ konstatují záchranáři.
I oni mají speciální mapy, které vytvořili geologové. Pokud mají záchranáři podezření, že sběrači borůvek, turisté či další lidé zabloudí do poddolovaných míst, tak tato podezřelá místa prohledávají,
Největší krušnohorský důl na cín se jmenuje Mauritius a leží v Hřebenné u Abertam. Je ze 16. století a naposledy v něm ve druhé světové válce těžili cín Němci. Dosud se do 230 metrů hlubokého dolu dostali jen speleologové se speciální technikou. V budoucnu si část opuštěného dolu prohlédnou jako atrakci turisté. Abertamská radnice se totiž ve spolupráci s geology rozhodla, že pro veřejnost zpřístupní prvních sedm set metrů Füstenbergské štoly. Projektová dokumentace se už zpracovává. Náklady jsou milion korun.
***
„Zájemci mohu na katastrální mapě ukázat, jaké stopy po středověké těžbě stříbra a cínu má pod svým domem.“ starosta Abertam Zdeněk Lakatoš
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
