MF Dnes: V Porubě se bude stavět. Vyvolává to spory
2.1.2008 | OSTRAVA | MF Dnes | Markéta Radová |
Mohl by to být celkem přirozený rozpor. Část obyvatel OstravyPoruby novou rozsáhlou výstavbu v obvodu a okolí vítá, část je proti. Problematika je ale složitější.
Přibudou nové byty, pracovní místa i možnosti nakupování, úměrně tomu se ale může zhoršit životní prostředí.
O stavbách, které mají v Porubě a okolí vzniknout, již MF DNES informovala. Patří mezi ně hypermarket Globus v blízkosti Opavské ulice, čtyři obří věžové domy v lokalitě Větrník, rozlehlý logistický areál na rozhraní Poruby a Klimkovic, jehož první část se už buduje, či třeba letos započatá rekonstrukce ulic v městské památkové zóně.
Jinde se výstavba zatím chystá jen docela nenápadně - prostřednictvím změn funkčního využití ploch v územním plánu města.
Lidé, kteří s některými z projektů nové výstavby nesouhlasí, obecně nejsou proti stavebnímu rozvoji Poruby. Vadí jim hlavně podle jejich mínění neuvážené zastavování zelených ploch, při němž mnohdy nebývá brán ohled ani na ekologický statut území. Vznikají petice -za záchranu přírodní památky Turkov, proti zástavbě Třebovické rokle, proti výstavbě logistického areálu na rozhraní Poruby a Klimkovic.
Místostarosta Jedlička: Petice a stížnosti jsou normální Na nutnost zachování zeleně uvnitř obvodu upozornil před časem například i Petr Jančík z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.
„Ruku v ruce s výstavbou by měly jít i snahy o zkvalitnění životního prostředí,“ řekl a důrazně připomněl souvislost městské zeleně s důležitým, byť mnohdy jen místním snižováním koncentrací škodlivin v ovzduší.
Názor porubských radních se liší. „To mají jen někteří lidé pocit, že ubývá zeleně. Ozývají se jen ti, kteří bydlí v blízkosti výstavby,“ řekl porubský místostarosta Petr Jedlička. Občané podle něj negativně reagují na stavební změny v jejich bydlišti jen krátkodobě, po skončení stavebních prací se přestanou starat a zvyknou si. „Petice a stížnosti patří k normálnímu vývoji výstavby. Navíc se pod ně často podepisují lidé, kteří ani problematiku neznají,“ uvedl Jedlička.
Předseda občanského sdružení: Politici neplní sliby „Jenom v Porubě nyní probíhá několik návrhů na změnu územního plánu. Ty okrajují zeleň, lesy a navrhují rozšíření ploch pro občanskou vybavenost, silnice nebo bydlení. Třeba na úkor porubského lesoparku nebo přírodní památky Turkov,“ řekl předseda občanského sdružení Poruba Adam Kantor.
V dopise zaslaném redakci MF DNES zmiňuje rozpor mezi množstvím nových staveb v Porubě a volebním programem vítězných politických stran. „Ve volebním programu ostravské ODS pro regionální volby jsme si mohli přečíst rezolutní: ,Nepřipustíme zahušťování stávající zástavby sídlišť‘ a také: ,Doplníme zařízení pro sport a volný čas‘. Vítězství ODS nese podivné plody. Společně s koaliční ČSSD pokračují v systematické zástavbě volných ploch v centru i na okraji Poruby.“
Místostarosta Jedlička oponuje obsahem volebních materiálů porubské ODS: „Sám jsem je sestavoval. Bylo v nich uvedeno, že budeme dbát na zeleň, ale na druhé straně podporovat novou zástavbu. Roční úbytek obyvatel dělá v Porubě v současnosti tři tisíce lidí.“
Kantor však pokračuje - jedním z dalších kroků poukazujících k nové zástavbě, je podle něj například prodej pozemku v horní části Třebovické rokle společnosti Hekra. Firma zde vystaví autoservis. Ve spodní části území mají podle Kantora stát obytné domy.
Občanské sdružení Poruba letos navrhovalo změnu územního plánu v lokalitě Třebovická rokle ze současné funkce území „občanská vybavenost“, která umožňuje novou zástavbu, na „parky, parkově upravená zeleň“. U ostravských zastupitelů však neuspělo.
„Komu by park v území těžce zasaženém dopravním hlukem z přilehlých komunikací, v lokalitě, která nemá přímý kontakt s bydlením, měl sloužit?“ psal v odůvodnění rozhodnutí zastupitelů náměstek ostravského primátora Zdeněk Trejbal. „Chtěla bych podotknout, že v lokalitě stojí pět panelových obytných domů a území sousedí s městským obvodem Třebovice,“ namítala mluvčí petičního výboru proti zástavbě Třebovické rokle Magdalena Nováková a upozorňovala například i na fakt, že případná nová výstavba ještě zhorší ovzduší v oblasti.
Starosta Novák: Bude kravál a padnou liché argumenty Jeden až tři nové domy mají v budoucnu vzniknout v Pustkoveckém údolí na rozhraní Poruby a Pustkovce. Projekt je zatím ve fázi prodeje pozemků, starosta Poruby Miroslav Novák však už na posledním zasedání obvodního zastupitelstva předpověděl reakce občanů: „Až se to bude projednávat, přijdou hlavně ti, kteří bydlí v okolí. Bude kravál, padnou liché argumenty.“
Pustkovecké údolí je významným krajinným prvkem, zapadá do územního plánu ekologické stability města stanoveného po roce 1989. Spolu s dalšími oblastmi hodnocenými jako biocentra a biokoridory vytváří přírodní rovnováhu krajiny. Jak podotkl Petr Jančík, územní plán ekologické stability je důležitou strukturou, která by měla být při nové výstavbě respektována. Mnohé biokoridory ale existují jen na mapě a respektovány nejsou.
Vedoucí Útvaru hlavního architekta města Ostravy Jaroslav Sedlecký uvedl, že zásahy do územního plánu ekologické stability musí být projednávány stejnou cestou jako změny územního plánu města se zapojením dalších příslušných orgánů. „Osobně jsem přesvědčen, že co do množství zeleně je Ostrava jedním z nejvíce zelených měst v republice. Problém vidím spíš v kvalitě současné zeleně a v tom, jak s ní ve městě zacházíme,“ řekl Sedlecký.
reklama
O stavbách, které mají v Porubě a okolí vzniknout, již MF DNES informovala. Patří mezi ně hypermarket Globus v blízkosti Opavské ulice, čtyři obří věžové domy v lokalitě Větrník, rozlehlý logistický areál na rozhraní Poruby a Klimkovic, jehož první část se už buduje, či třeba letos započatá rekonstrukce ulic v městské památkové zóně.
Jinde se výstavba zatím chystá jen docela nenápadně - prostřednictvím změn funkčního využití ploch v územním plánu města.
Lidé, kteří s některými z projektů nové výstavby nesouhlasí, obecně nejsou proti stavebnímu rozvoji Poruby. Vadí jim hlavně podle jejich mínění neuvážené zastavování zelených ploch, při němž mnohdy nebývá brán ohled ani na ekologický statut území. Vznikají petice -za záchranu přírodní památky Turkov, proti zástavbě Třebovické rokle, proti výstavbě logistického areálu na rozhraní Poruby a Klimkovic.
Místostarosta Jedlička: Petice a stížnosti jsou normální Na nutnost zachování zeleně uvnitř obvodu upozornil před časem například i Petr Jančík z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.
„Ruku v ruce s výstavbou by měly jít i snahy o zkvalitnění životního prostředí,“ řekl a důrazně připomněl souvislost městské zeleně s důležitým, byť mnohdy jen místním snižováním koncentrací škodlivin v ovzduší.
Názor porubských radních se liší. „To mají jen někteří lidé pocit, že ubývá zeleně. Ozývají se jen ti, kteří bydlí v blízkosti výstavby,“ řekl porubský místostarosta Petr Jedlička. Občané podle něj negativně reagují na stavební změny v jejich bydlišti jen krátkodobě, po skončení stavebních prací se přestanou starat a zvyknou si. „Petice a stížnosti patří k normálnímu vývoji výstavby. Navíc se pod ně často podepisují lidé, kteří ani problematiku neznají,“ uvedl Jedlička.
Předseda občanského sdružení: Politici neplní sliby „Jenom v Porubě nyní probíhá několik návrhů na změnu územního plánu. Ty okrajují zeleň, lesy a navrhují rozšíření ploch pro občanskou vybavenost, silnice nebo bydlení. Třeba na úkor porubského lesoparku nebo přírodní památky Turkov,“ řekl předseda občanského sdružení Poruba Adam Kantor.
V dopise zaslaném redakci MF DNES zmiňuje rozpor mezi množstvím nových staveb v Porubě a volebním programem vítězných politických stran. „Ve volebním programu ostravské ODS pro regionální volby jsme si mohli přečíst rezolutní: ,Nepřipustíme zahušťování stávající zástavby sídlišť‘ a také: ,Doplníme zařízení pro sport a volný čas‘. Vítězství ODS nese podivné plody. Společně s koaliční ČSSD pokračují v systematické zástavbě volných ploch v centru i na okraji Poruby.“
Místostarosta Jedlička oponuje obsahem volebních materiálů porubské ODS: „Sám jsem je sestavoval. Bylo v nich uvedeno, že budeme dbát na zeleň, ale na druhé straně podporovat novou zástavbu. Roční úbytek obyvatel dělá v Porubě v současnosti tři tisíce lidí.“
Kantor však pokračuje - jedním z dalších kroků poukazujících k nové zástavbě, je podle něj například prodej pozemku v horní části Třebovické rokle společnosti Hekra. Firma zde vystaví autoservis. Ve spodní části území mají podle Kantora stát obytné domy.
Občanské sdružení Poruba letos navrhovalo změnu územního plánu v lokalitě Třebovická rokle ze současné funkce území „občanská vybavenost“, která umožňuje novou zástavbu, na „parky, parkově upravená zeleň“. U ostravských zastupitelů však neuspělo.
„Komu by park v území těžce zasaženém dopravním hlukem z přilehlých komunikací, v lokalitě, která nemá přímý kontakt s bydlením, měl sloužit?“ psal v odůvodnění rozhodnutí zastupitelů náměstek ostravského primátora Zdeněk Trejbal. „Chtěla bych podotknout, že v lokalitě stojí pět panelových obytných domů a území sousedí s městským obvodem Třebovice,“ namítala mluvčí petičního výboru proti zástavbě Třebovické rokle Magdalena Nováková a upozorňovala například i na fakt, že případná nová výstavba ještě zhorší ovzduší v oblasti.
Starosta Novák: Bude kravál a padnou liché argumenty Jeden až tři nové domy mají v budoucnu vzniknout v Pustkoveckém údolí na rozhraní Poruby a Pustkovce. Projekt je zatím ve fázi prodeje pozemků, starosta Poruby Miroslav Novák však už na posledním zasedání obvodního zastupitelstva předpověděl reakce občanů: „Až se to bude projednávat, přijdou hlavně ti, kteří bydlí v okolí. Bude kravál, padnou liché argumenty.“
Pustkovecké údolí je významným krajinným prvkem, zapadá do územního plánu ekologické stability města stanoveného po roce 1989. Spolu s dalšími oblastmi hodnocenými jako biocentra a biokoridory vytváří přírodní rovnováhu krajiny. Jak podotkl Petr Jančík, územní plán ekologické stability je důležitou strukturou, která by měla být při nové výstavbě respektována. Mnohé biokoridory ale existují jen na mapě a respektovány nejsou.
Vedoucí Útvaru hlavního architekta města Ostravy Jaroslav Sedlecký uvedl, že zásahy do územního plánu ekologické stability musí být projednávány stejnou cestou jako změny územního plánu města se zapojením dalších příslušných orgánů. „Osobně jsem přesvědčen, že co do množství zeleně je Ostrava jedním z nejvíce zelených měst v republice. Problém vidím spíš v kvalitě současné zeleně a v tom, jak s ní ve městě zacházíme,“ řekl Sedlecký.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
