MF Dnes: V Tisové přežili pštrosi i labutě
26.6.2007 | TISOVÁ | MF Dnes
V Tisové na Ústeckoorlicku zemřelo na ptačí chřipku 1800 krůt, další čtyři tisíce zvířat na farmě vojáci usmrtili a likvidace zasáhla i tisíc kusů drůbeže, kterou chovali lidé v obci. Přesto tři doma chovaní ptáci v Tisové přežili: pštros Lojza a jeho dvě družky.
Chovají je už deset let lidé na konci vesnice. „Díkybohu, že mohli zůstat na živu. Přirostli nám k srdci a bylo by to, jako kdybychom měli přijít o psa,“ říká chovatel pštrosů, který si nepřeje zveřejnit své jméno.
Trojice ptáků přežila díky výjimce, kterou lze při ohrožení virem ptačí chřipky udělit právě pštrosům. „Pštros je málo vnímavý k viru H5N1 a jsme u něj schopni zajistit sledování zdravotního stavu. Chov teď budeme velmi přísně sledovat,“ vysvětlil Radek Axman z Krajské veterinární správy Pardubického kraje.
Chovatelé pštrosů ale přišli asi o patnáct slepic, podobně jako téměř každé stavení ve vesnici. „Sobotní ráno bylo divné. Nebudilo nás žádné kokrhání. Tisová je teď vesnice bez kohoutů,“ říká chovatel.
Dopad opatření proti nákaze, který se projevil vybíjením drůbeže v obci, ho zaskočil. „Je to neštěstí. Nikdy mne nenapadlo, že se to může stát a že to může mít takový dosah,“ říká. Stejně jako další lidé v obci se podivuje, proč se likvidace nedotkla volně žijících ptáků, kteří přitom nákazu do obce přinesli.
Axman odpovídá, že snaha o jejich vybití by nepřinesla užitek, ale potíže. „Likvidovat volně žijící ptáky můžete jen střelbou. Výstřel ale zabije jednoho ptáka, zatímco ostatní se vyplaší a odletí. Vodní ptáci tak mohou odletět na rybník vzdálený třeba deset kilometrů,“ vysvětluje Axman. Dodává, že ptáci, pokud je nic neplaší, naopak zůstávají na jednom místě a veterináři mohou sledovat jejich stav a odebírat vzorky trusu, případně ptáka odchytit.
Tak už veterináři zjistili, že labutí rodinka na rybníku vedle farmy zasažené nákazou, může přežít. „Labutě jsou zdravé,“ potvrdil Josef Boháč, ředitel Krajské veterinární správy.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
reklama
Trojice ptáků přežila díky výjimce, kterou lze při ohrožení virem ptačí chřipky udělit právě pštrosům. „Pštros je málo vnímavý k viru H5N1 a jsme u něj schopni zajistit sledování zdravotního stavu. Chov teď budeme velmi přísně sledovat,“ vysvětlil Radek Axman z Krajské veterinární správy Pardubického kraje.
Chovatelé pštrosů ale přišli asi o patnáct slepic, podobně jako téměř každé stavení ve vesnici. „Sobotní ráno bylo divné. Nebudilo nás žádné kokrhání. Tisová je teď vesnice bez kohoutů,“ říká chovatel.
Dopad opatření proti nákaze, který se projevil vybíjením drůbeže v obci, ho zaskočil. „Je to neštěstí. Nikdy mne nenapadlo, že se to může stát a že to může mít takový dosah,“ říká. Stejně jako další lidé v obci se podivuje, proč se likvidace nedotkla volně žijících ptáků, kteří přitom nákazu do obce přinesli.
Axman odpovídá, že snaha o jejich vybití by nepřinesla užitek, ale potíže. „Likvidovat volně žijící ptáky můžete jen střelbou. Výstřel ale zabije jednoho ptáka, zatímco ostatní se vyplaší a odletí. Vodní ptáci tak mohou odletět na rybník vzdálený třeba deset kilometrů,“ vysvětluje Axman. Dodává, že ptáci, pokud je nic neplaší, naopak zůstávají na jednom místě a veterináři mohou sledovat jejich stav a odebírat vzorky trusu, případně ptáka odchytit.
Tak už veterináři zjistili, že labutí rodinka na rybníku vedle farmy zasažené nákazou, může přežít. „Labutě jsou zdravé,“ potvrdil Josef Boháč, ředitel Krajské veterinární správy.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
