Právo: V žebříčku vede teplárna a Brisk
21.11.2006 | TÁBOR | Právo | Petr Pokorný |
Největšími znečišťovateli životního prostředí v jižních Čechách byly loni podle žebříčku sestaveného sdružením Arnika společnosti Teplárna České Budějovice a výrobce zapalovacích svíček Brisk Tábor.
Žebříček největších producentů škodlivin sestavila Arnika na základě podkladů ministerstva životního prostředí, které vyhodnocuje pro všechny kraje. Jižní Čechy se zařadily do druhé poloviny žebříčku, životní prostředí je zde relativně méně poškozováno než jinde v zemi.
Důvod k zamyšlení
Teplárna v českobudějovické Novohradské ulici vyšla nejhůř proto, že vyprodukovala nejvíc rtuti, vypouštěla nejvíce skleníkových plynů a byla druhá v produkci plynů způsobujících kyselé srážky. Táborský Brisk vede tabulku původců rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek kvůli používání a vysokým emisím potenciálně karcinogenního tetrachlorethylenu. Vyplývá to z analýzy dat, jež sloužila jako podklad pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ) za rok 2005.
„Nemyslím, že je to důvod k panice, ale firmy by se rozhodně měly zamyslet nad tím, jak emise těchto látek snížit, protože obecná zátěž těmito látkami už třeba i v menších koncentracích může přispívat k celkovému znečištění,“ uvedl předseda Arniky a vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.
Zástupci českobudějovické teplárny sice čísla uváděná Arnikou nezpochybňují, jejich prezentaci ale pokládají za zavádějící. Údaje použité z celostátní databáze „IRZ“ totiž hodnotí pouze vybrané znečišťovatele „Je tedy celkem logické, že v jižních Čechách, kde nejsou velké průmyslové podniky, jsou v popředí již zmíněného žebříčku všechny teplárny, České Budějovice, Strakonice a Písek. Nikdo se už ale nezabývá tím, jak sledovaná čísla vypadala v minulosti. Například u nás byla tato čísla ještě v roce 1994 přibližně třikrát vyšší. Z toho vyplývá, že za posledních deset let snížila Teplárna České Budějovice produkci škodlivých látek přibližně o 70 procent,“ zdůraznil generální ředitel teplárny Roman Koranda.
V současné době je podle něho navíc připravován projekt na výstavbu energobloku, který bude spalovat pouze biomasu, čímž dojde k dalšímu snížení produkce škodlivých látek do ovzduší.
Je to o penězích
Jakákoli modernizace tepelného zdroje je ale především otázka ekonomiky. Například uvažovaný energoblok na spalování biomasy si vyžádá investici ve výši přibližně 600 až 700 miliónů korun. „Problém není v tom, rychle vyměnit hnědé uhlí za zemní plyn, ale problémem už je vysvětlit to, že rodina v běžném panelovém bytě bude platit za tepelnou energii místo dosavadních 15 až 20 tisíc korun přibližně 40 až 50 tisíc korun ročně,“ zdůraznil Koranda.
reklama
Důvod k zamyšlení
Teplárna v českobudějovické Novohradské ulici vyšla nejhůř proto, že vyprodukovala nejvíc rtuti, vypouštěla nejvíce skleníkových plynů a byla druhá v produkci plynů způsobujících kyselé srážky. Táborský Brisk vede tabulku původců rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek kvůli používání a vysokým emisím potenciálně karcinogenního tetrachlorethylenu. Vyplývá to z analýzy dat, jež sloužila jako podklad pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ) za rok 2005.
„Nemyslím, že je to důvod k panice, ale firmy by se rozhodně měly zamyslet nad tím, jak emise těchto látek snížit, protože obecná zátěž těmito látkami už třeba i v menších koncentracích může přispívat k celkovému znečištění,“ uvedl předseda Arniky a vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.
Zástupci českobudějovické teplárny sice čísla uváděná Arnikou nezpochybňují, jejich prezentaci ale pokládají za zavádějící. Údaje použité z celostátní databáze „IRZ“ totiž hodnotí pouze vybrané znečišťovatele „Je tedy celkem logické, že v jižních Čechách, kde nejsou velké průmyslové podniky, jsou v popředí již zmíněného žebříčku všechny teplárny, České Budějovice, Strakonice a Písek. Nikdo se už ale nezabývá tím, jak sledovaná čísla vypadala v minulosti. Například u nás byla tato čísla ještě v roce 1994 přibližně třikrát vyšší. Z toho vyplývá, že za posledních deset let snížila Teplárna České Budějovice produkci škodlivých látek přibližně o 70 procent,“ zdůraznil generální ředitel teplárny Roman Koranda.
V současné době je podle něho navíc připravován projekt na výstavbu energobloku, který bude spalovat pouze biomasu, čímž dojde k dalšímu snížení produkce škodlivých látek do ovzduší.
Je to o penězích
Jakákoli modernizace tepelného zdroje je ale především otázka ekonomiky. Například uvažovaný energoblok na spalování biomasy si vyžádá investici ve výši přibližně 600 až 700 miliónů korun. „Problém není v tom, rychle vyměnit hnědé uhlí za zemní plyn, ale problémem už je vysvětlit to, že rodina v běžném panelovém bytě bude platit za tepelnou energii místo dosavadních 15 až 20 tisíc korun přibližně 40 až 50 tisíc korun ročně,“ zdůraznil Koranda.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
