Ižurnál: Vandalství ve skalních městech
3.9.2009 | PRAHA | Ižurnál | Milan Brunclík |
Skalní města Českého ráje jsou učebnicí geologie. Někteří turisté si z nich ale dělají zápisník. Ryjí do skal nápisy a obrázky a ničí tak to nejcennější z krajiny Českého ráje. Uhlídat rozsáhlá skalní města nejde.
"Byli jsme tu," tak zní jedna z rytin ve skalách Českého ráje. Aleš Hoření ze Správy zdejší CHKO je považuje za vandalismus. Právě on sleduje, co turisté do skal ryjí. "Vlastní jména tvoří zhruba 65 % nápisů ve skalách - monogramy, křestní jména, málokdy příjmení, zřídkakdy je uvedena adresa. Překvapilo nás, že 15 % tvoří srdíčka a motivy, které vypovídají o lidských citech."
Pravda je, že do skal se rylo odnepaměti. Cenné jsou rytiny ze středověku. Tehdy se ale nerylo tolik jako dnes, říká archeolog Vlastivědného muzea v České Lípě Petr Jenč."Tyto rytiny nejsou hodnotné jenom tím, že jsou staré 300, 400 i 500 let, ale nesou v sobě i nějaký konkrétní obsah."
Dnešního člověka motivuje k rytí do skal jeho ego, tvrdí Aleš Hoření. "Zamýšleli jsme se nad touto otázkou s kolegyní, která je povoláním psychiatrička. Podle jejího názoru stojí za problémem snaha člověka po sobě něco zanechat a nějakým způsobem vstoupit do dějin."
Skalní město Apolena nedaleko hradu Trosky turisté téměř prakticky zničili. Pro samé nápisy tu podle strážce přírody Petra Kořínka už ani do skal rýt nejde. "Skála se zdá být tvrdá, ve skutečnosti je ale pískovec tvrdý jen na povrchu, chrání jej krusta silná maximálně do 10 milimetrů. Pod ní je daleko měkčí hornina, která se sama už neudrží, zvláště za vlhka se rozpadá a sype. Pokud se vrchní krusta poškodí, obnaží se spodní vrstva, hornina začne zvětrávat a hrozí plošná eroze".
Petr Jenč dodává: "I u těch recentních 'památek' po návštěvnících je šance, že budou zahlazeny, na druhou stranu jsou tu místa, kde takový podpis turisty bude ještě dobře čitelný za nějakých 600 nebo 700 let".
Skalní města Českého ráje vznikala miliony let. Zvětráváním přirozeně zanikají, ale rytiny turistů rozpad skal urychlují a některé, podle ochránců přírody, doslova mizí před očima.
reklama
Pravda je, že do skal se rylo odnepaměti. Cenné jsou rytiny ze středověku. Tehdy se ale nerylo tolik jako dnes, říká archeolog Vlastivědného muzea v České Lípě Petr Jenč."Tyto rytiny nejsou hodnotné jenom tím, že jsou staré 300, 400 i 500 let, ale nesou v sobě i nějaký konkrétní obsah."
Dnešního člověka motivuje k rytí do skal jeho ego, tvrdí Aleš Hoření. "Zamýšleli jsme se nad touto otázkou s kolegyní, která je povoláním psychiatrička. Podle jejího názoru stojí za problémem snaha člověka po sobě něco zanechat a nějakým způsobem vstoupit do dějin."
Skalní město Apolena nedaleko hradu Trosky turisté téměř prakticky zničili. Pro samé nápisy tu podle strážce přírody Petra Kořínka už ani do skal rýt nejde. "Skála se zdá být tvrdá, ve skutečnosti je ale pískovec tvrdý jen na povrchu, chrání jej krusta silná maximálně do 10 milimetrů. Pod ní je daleko měkčí hornina, která se sama už neudrží, zvláště za vlhka se rozpadá a sype. Pokud se vrchní krusta poškodí, obnaží se spodní vrstva, hornina začne zvětrávat a hrozí plošná eroze".
Petr Jenč dodává: "I u těch recentních 'památek' po návštěvnících je šance, že budou zahlazeny, na druhou stranu jsou tu místa, kde takový podpis turisty bude ještě dobře čitelný za nějakých 600 nebo 700 let".
Skalní města Českého ráje vznikala miliony let. Zvětráváním přirozeně zanikají, ale rytiny turistů rozpad skal urychlují a některé, podle ochránců přírody, doslova mizí před očima.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
