MF Dnes: Ve vzduchu poletuje vše, dokonce i písek ze Sahary
6.2.2007 | PRAHA | MF Dnes
Před několika týdny si udělali vědci z Ústavu vědeckých procesů Akademie věd vánoční večírek. Nic malého – rozhodli si připravit pečínku. K tradičním surovinám přidali také jednu nestandardní – zařízení na měření prašného aerosolu.
„Málo se ví, že například pečení nebo kouření dokáže tak zatížit ovzduší v bytě, že může být i škodlivější než venku u frekventované komunikace. Jenže se nikdy neměří,“ vysvětluje badatel Jiří Smolík.
Jakmile vědkyně vytáhly pekáč z trouby a začaly maso podlévat, křivka zaznamenávající koncentraci jemného prachu okamžitě vylétla nahoru. Větrání ji po deseti minutách vrátilo na původní pozici.
„Prach víří jakákoli činnost – luxování, domácí zvířata, lakování vlasů, zapnutý počítač, hořící svíčka či vonná tyčinka,“ tvrdí Smolík. Badatelé začali před třemi lety blíže zkoumat vnitřní prostředí v rámci projektu Urban Aerosol, kdy posuzovali kvalitu ovzduší v bytech a kancelářích na severozápadním okraji Prahy, v Oslu, Miláně či Londýně. Ukázalo se, že koncentrace drobných prachových částic v bytech mnohdy překračovala koncentrace škodlivin v ovzduší. A to i několikanásobně. Naopak pouhým okem viditelný prach nemusí být lidskému zdraví tak nebezpečný. Vzduchem se „těžké“ částice pohybují jen zvolna a rychle usedají. „Vítaný je tak vlastně každý povrch, který prach nachytá,“ říká Jiří Smolík.
Ovzduší v Praze se mění nejen podle počasí, jak se dá předpokládat, ale jeho čistotu dokážou ovlivnit i lidové tradice. „Spolehlivě zaznamenáme, že se pálí čarodějnice nebo že někde zářil ohňostroj,“ usmívá se vědec, podle kterého Pražané dýchají v metropoli i jemné částečky saharského písku a podle období celou řadu pylů.
Čím menší částice dýcháme, tím hlouběji do organismu proniknou. „Jemný prach se obalí dalšími škodlivými látkami a ty pak v těle řádí,“ vysvětluje Jiří Smolík. Smogové situace tak umějí nejen zhoršit bronchitidu či astma, ale mohou způsobit i onemocnění srdce a cév.
reklama
Jakmile vědkyně vytáhly pekáč z trouby a začaly maso podlévat, křivka zaznamenávající koncentraci jemného prachu okamžitě vylétla nahoru. Větrání ji po deseti minutách vrátilo na původní pozici.
„Prach víří jakákoli činnost – luxování, domácí zvířata, lakování vlasů, zapnutý počítač, hořící svíčka či vonná tyčinka,“ tvrdí Smolík. Badatelé začali před třemi lety blíže zkoumat vnitřní prostředí v rámci projektu Urban Aerosol, kdy posuzovali kvalitu ovzduší v bytech a kancelářích na severozápadním okraji Prahy, v Oslu, Miláně či Londýně. Ukázalo se, že koncentrace drobných prachových částic v bytech mnohdy překračovala koncentrace škodlivin v ovzduší. A to i několikanásobně. Naopak pouhým okem viditelný prach nemusí být lidskému zdraví tak nebezpečný. Vzduchem se „těžké“ částice pohybují jen zvolna a rychle usedají. „Vítaný je tak vlastně každý povrch, který prach nachytá,“ říká Jiří Smolík.
Ovzduší v Praze se mění nejen podle počasí, jak se dá předpokládat, ale jeho čistotu dokážou ovlivnit i lidové tradice. „Spolehlivě zaznamenáme, že se pálí čarodějnice nebo že někde zářil ohňostroj,“ usmívá se vědec, podle kterého Pražané dýchají v metropoli i jemné částečky saharského písku a podle období celou řadu pylů.
Čím menší částice dýcháme, tím hlouběji do organismu proniknou. „Jemný prach se obalí dalšími škodlivými látkami a ty pak v těle řádí,“ vysvětluje Jiří Smolík. Smogové situace tak umějí nejen zhoršit bronchitidu či astma, ale mohou způsobit i onemocnění srdce a cév.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
