Ižurnál: Vědci experimentují s antivodíkem, klíčem k antihmotě
9.6.2011 | PRAHA | Ižurnál | Martina Mašková, Marián Vojtek |
Proč se náš vesmír skládá z hmoty místo antihmoty? K odpovědi na to se snaží přispět vědci z mezinárodního projektu ALPHA, který probíhá v ženevských laboratořích CERN. Podařilo se jim totiž po dobu patnácti minut izolovat, respektive udržet pohromadě, atomy antivodíku.
„Atomy antivodíku vypadají jako atomy vodíku. Že bychom někdy pozorovali antivodík jako plyn, to znamená velký komplex molekul, o tom pochybuji,“ vysvětlil pro Rádio Česko Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Atomy drží pohromadě působením elektromagnetické síly, stejně jako u vodíku.
„Ten problém, jak vyrobit antivodík, je dostat na dostatečně dlouhou dobu antiprotony a antielektrony poblíž sebe, aby měly čas na to vytvořit tento vázaný stav, protože v našem světě převládá obyčejná hmota nad antihmotou. Jakmile antiproton potká proton nebo jakmile pozitron potká elektron, dojde k prudké reakci, anihilaci, a ta částice už není nadále k dispozici,“ upřesnil Rameš.
Pomocí studia antivodíku je možné studovat jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších vlastností mikrosvěta, a to CPT symetrii:
„Existuje jedna důležitá symetrie, která zhruba řečeno znamená, že kdybychom se na náš svět podívali v zrcadle, obrátili znaménka nábojů všech částic, to znamená nahradili částice antičásticemi a pustili film pozpátku, obrátili čas, tak svět by vypadal stejně, naprosto by nebyl k rozlišení od našeho světa.“
„Kdyby se ukázalo například v tom experimentu s antivodíkem, že spektrální čáry antivodíku jsou o trošičku jiné než spektrální čáry vodíku, to je alespoň věc, která se dá aspoň teda u obyčejného vodíku velmi přesně měřit, tak by to znamenalo, že se musíme zásadně zamyslet, zásadně přebudovat vůbec náš pohled na svět. Byl by to jeden, troufnu si tvrdit, z úplně nejvýznamnějších fyzikálních objevů, k jakým v historii fyziky došlo,“ uzavřel Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd s tím, že nikdo s tím ale příliš nepočítá.
reklama
Atomy drží pohromadě působením elektromagnetické síly, stejně jako u vodíku.
„Ten problém, jak vyrobit antivodík, je dostat na dostatečně dlouhou dobu antiprotony a antielektrony poblíž sebe, aby měly čas na to vytvořit tento vázaný stav, protože v našem světě převládá obyčejná hmota nad antihmotou. Jakmile antiproton potká proton nebo jakmile pozitron potká elektron, dojde k prudké reakci, anihilaci, a ta částice už není nadále k dispozici,“ upřesnil Rameš.
Pomocí studia antivodíku je možné studovat jednu z nejzákladnějších a nejdůležitějších vlastností mikrosvěta, a to CPT symetrii:
„Existuje jedna důležitá symetrie, která zhruba řečeno znamená, že kdybychom se na náš svět podívali v zrcadle, obrátili znaménka nábojů všech částic, to znamená nahradili částice antičásticemi a pustili film pozpátku, obrátili čas, tak svět by vypadal stejně, naprosto by nebyl k rozlišení od našeho světa.“
„Kdyby se ukázalo například v tom experimentu s antivodíkem, že spektrální čáry antivodíku jsou o trošičku jiné než spektrální čáry vodíku, to je alespoň věc, která se dá aspoň teda u obyčejného vodíku velmi přesně měřit, tak by to znamenalo, že se musíme zásadně zamyslet, zásadně přebudovat vůbec náš pohled na svět. Byl by to jeden, troufnu si tvrdit, z úplně nejvýznamnějších fyzikálních objevů, k jakým v historii fyziky došlo,“ uzavřel Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd s tím, že nikdo s tím ale příliš nepočítá.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
