Ižurnál: Vědci z Masarykovy univerzity odlétají na Antarktidu
30.12.2010 | BRNO | Ižurnál | Ivan Holas, Michal Šenk, Alice Kottová |
K jižnímu polárnímu kruhu dnes odlétá jedenáctičlenná expedice, tvořená hlavně vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Jejich cílem je stanice Johanna Gregora Mendela, kterou univerzita před pěti lety vybudovala na Antarktidě.
V týmu jsou zastoupeni klimatologové, geologové a ornitologové, kteří mají naplánovanou řadu vědeckých výzkumů. Výprava má zároveň podpořit infrastrukturu a hladké fungování české stanice na Antarktidě. Vracet se vědci budou za dva měsíce.
„Máme jistotu, že stanice se bude rozvíjet ve vybavení laboratoří a podpůrných technologických celků,“ ujistil o další podpoře projektu i přes její finanční náročnost vedoucí expedice Miloš Barták.
Pro českou polární stanici je pak do budoucna klíčové získávání odborných vědeckých grantů a projektů, které se budou v Antarktidě řešit.
Vědci pak ze své práce očekávají celou řadu výsledků. „Výsledků bude celá řada. V Antarktidě přispíváme především do poznatkové báze, která se týká oteplení nebo globální klimatické změny projevující se právě nejčastěji oteplením právě v oblasti antarktického poloostrova,“ přiblížil Mašek
Vědci stanici využívají pouze v době antarktického léta, kdy na místě nepanuje dramaticky chladné počasí.
„Průměrné denní teploty se pohybují mínus pěti stupňů Celsia. Nicméně dojem drsné antarktické přírody činí hlavně vítr a vysoká vlhkost vzduchu. Tyto tři faktory v kombinaci způsobují pocitovou teplotu velice nízkou. I když je na teploměru jenom mínus pět nebo mínus deset, tak ta skutečná pocitová teplota může být kolem mínus pětadvaceti stupňů Celsia,“ vysvětlil Barták.
reklama
„Máme jistotu, že stanice se bude rozvíjet ve vybavení laboratoří a podpůrných technologických celků,“ ujistil o další podpoře projektu i přes její finanční náročnost vedoucí expedice Miloš Barták.
Pro českou polární stanici je pak do budoucna klíčové získávání odborných vědeckých grantů a projektů, které se budou v Antarktidě řešit.
Vědci pak ze své práce očekávají celou řadu výsledků. „Výsledků bude celá řada. V Antarktidě přispíváme především do poznatkové báze, která se týká oteplení nebo globální klimatické změny projevující se právě nejčastěji oteplením právě v oblasti antarktického poloostrova,“ přiblížil Mašek
Vědci stanici využívají pouze v době antarktického léta, kdy na místě nepanuje dramaticky chladné počasí.
„Průměrné denní teploty se pohybují mínus pěti stupňů Celsia. Nicméně dojem drsné antarktické přírody činí hlavně vítr a vysoká vlhkost vzduchu. Tyto tři faktory v kombinaci způsobují pocitovou teplotu velice nízkou. I když je na teploměru jenom mínus pět nebo mínus deset, tak ta skutečná pocitová teplota může být kolem mínus pětadvaceti stupňů Celsia,“ vysvětlil Barták.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
