MF Dnes: Velká voda: co se (ne)udělalo
7.7.2007 | PRAHA | MF Dnes | Václav Dolejší, Jan Gazdík |
V červenci 1997 zasáhly Moravu ničivé záplavy. Ze slibovaných protipovodňových opatření se dodnes udělala jen část. Zvítězil názor, že lepší ochrana než přehrady jsou mokřady a zakrucování řek.
Padesát lidí zemře, osmdesát tisíc bude evakuováno a deset tisíc z nich se už nebude mít kam vrátit. Může se ještě opakovat něco tak strašlivého jako o povodních na Moravě před deseti lety? Na fatální otázku existují dvě odpovědi.
Nejprve ta optimistická od ředitele pro správu povodí Moravy Antonína Tůmy: „Pokud by přišla povodeň podobného rozsahu jako v roce 1997, technická opatření by zabránila rozlivu vody do obydlených částí. Výrazně by se zmenšily škody na majetku. A nedošlo by ke ztrátám na životech.“
A nyní odpověď pesimistická Jana Daňhelky z Hydrometeorologického ústavu: „Katastrofické povodně jako před deseti lety tu vždy byly a čas od času vznikat budou. Zvláště pokud by se opakovaly extrémní pětidenní srážky jako v roce 1997, kdy každý den naprší rekordní množství vody a absorpční schopnost krajiny je už vyčerpaná.“ Kdo má pravdu, mohou napovědět suchá čísla. Hned v roce 1997 vznikl plán protipovodňových opatření na Moravě, na jeho uskutečnění by bylo potřeba asi 18 miliard korun. Ve skutečnosti bylo dodnes investováno 1,3 miliardy korun na 33 projektů. Zhruba stejnou sumu chce Povodí Moravy ještě vložit do úprav v letech 2007 až 2010.
Na jednom zlepšení se shodují optimisté i pesimisté – alespoň začal fungovat záchranářský systém.
Před deseti lety šlo o amatérismus. Nešly mobily, hlavní štáb se musel pětkrát stěhovat před vodou a tři vrtulníky se sletěly současně na záchranu jednoho člověka...
Zlepšení organizace může zachránit několik lidských životů nebo zmírnit materiální škody. Ukázalo se to o pět let později, kdy v srpnu 2002 při srovnatelných záplavách v Čechách zemřela třetina lidí ve srovnání s moravskou katastrofou. Za deset let se také hodně změnilo myšlení – už se nedomníváme, že betonové přehrady jsou všemocné a ochrání nás před povodněmi.
„Byl tu falešný pocit bezpečí: co máme přehrady, velké povodně se už nevyskytují. Ale nebylo to díky přehradám, nýbrž proto, že po dlouhou dobu nenastala situace, jež by velkou povodeň vyvolala,“ říká hydrometeorolog Daňhelka.
Lidé se nezotavili dodnes
Navrch získala varianta do té doby prosazovaná spíše ekology: zadržet velkou vodu v krajině přirozeně. Okolo řek se tudíž začala obnovovat zeleň a mokřady, sázet stromy a rovná vybetonovaná koryta řek zase „zakrucovat“. Říká se tomu revitalizace. „Do roku 1997 spočívala ochrana především v ohrazování vodních toků, aby se nerozlévaly mimo koryto,“ přiznává Antonín Tůma z Povodí Moravy. „Pak byla přijata koncepce, podle které je nutné povodeň zpomalit přirozeným rozlivem v nezastavěném území tam, kde vznikne. Takže se začaly budovat suché poldry a hráze u obcí.“
Mění se i na první pohled detaily. Mnozí zemědělci už neorají svažitá pole shora dolů, kdy se brázdami rychle valí voda dolů. Nově orají podélně. Nebo jiná věc – některá města už nebudují dešťovou kanalizaci, jež rychle odvede vodu do přeplněné řeky. Chtějí, aby se lidé sami postarali o vodu na vlastním pozemku. Tím, že ji nechají vsáknout nebo odvedou do nádrže na zalévání.
Mnohem déle než budování protipovodňových opatření se zacelují jizvy na lidském nitru. Psychiatr Cyril Höschl říká, že jde o nápravu na dlouhá léta. „Ti lidé už nikdy nebudou mít tak spontánní radost jako dříve. Změnili se. I když i tady platí – co tě nezabije, to tě posílí.“
***
Fakta o záplavě
50 obětí
80 000 evakuovaných lidí
536 měst a obcí zasaženo vodou
10 000 lidí zůstalo bez domova
63 miliard korun celkových škod
42 případů rabování řešila policie
19 závažných úniků škodlivých látek
Jak šla povodeň
4. 7. Meteorologové upozornili na vydatné srážky.
5. 7. Na severní Moravě a ve Slezsku začaly deště.
6. 7. Příval deště zaplavil většinu silnic. Třetí stupeň (přímé ohrožení) byl vyhlášen na Bečvě u Valašského Meziříčí, na Jesenicku a na Bruntálsku. Některé obce byly evakuovány.
7. 7. Záplavy si vyžádaly prvních pět obětí. Z břehů se vylily Opava, Opavice, Morava a další menší řeky. Do postižených oblastí zamířili záchranáři.
8. 7. Obec Troubky na Přerovsku zalila voda a po pár hodinách nechala v troskách 150 domů. Nejvíce postiženy byly oblasti podél Opavy a Opavice. Většinu moravských železničních tratí musely dráhy vyřadit z provozu.
9. 7. Povodňová vlna postoupila k jihu a zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila Morava. Voda protrhla hráz u Hradce Králové. V Ostravě stoupla hladina Ostravice a ohrozila podniky Vítkovice a Nová Huť.
10. 7. Krize nastala na dolním toku Moravy, voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na severu Moravy a ve východních Čechách se lidé začali vracet domů. Objevilo se rabování.
11. 7. Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Evakuováno bylo už přes 25 tisíc lidí. Sněmovna schválila zákon o vydání státních dluhopisů.
12. 7. Morava zaplavila další část Uherského Hradiště, evakuována byla nemocnice. Velká vlna se vylila před Veselím nad Moravou.
13. 7. Morava vystoupila z břehů ve Veselí nad Moravou a zatopila Moravský Písek. Do Česka přicházela humanitární pomoc a peníze ze zahraničí.
14. 7. Voda se hrozivě přiblížila k Hodonínu, ze kterého muselo odejít několik tisíc lidí.
16. 7. Lidé se začali vracet do postižených oblastí a uklízeli spoušť. Vláda rozhodla o půjčkách na nové bydlení.
29. 7. Na celém území Česka byl odvolán třetí povodňový stupeň.
reklama
Nejprve ta optimistická od ředitele pro správu povodí Moravy Antonína Tůmy: „Pokud by přišla povodeň podobného rozsahu jako v roce 1997, technická opatření by zabránila rozlivu vody do obydlených částí. Výrazně by se zmenšily škody na majetku. A nedošlo by ke ztrátám na životech.“
A nyní odpověď pesimistická Jana Daňhelky z Hydrometeorologického ústavu: „Katastrofické povodně jako před deseti lety tu vždy byly a čas od času vznikat budou. Zvláště pokud by se opakovaly extrémní pětidenní srážky jako v roce 1997, kdy každý den naprší rekordní množství vody a absorpční schopnost krajiny je už vyčerpaná.“ Kdo má pravdu, mohou napovědět suchá čísla. Hned v roce 1997 vznikl plán protipovodňových opatření na Moravě, na jeho uskutečnění by bylo potřeba asi 18 miliard korun. Ve skutečnosti bylo dodnes investováno 1,3 miliardy korun na 33 projektů. Zhruba stejnou sumu chce Povodí Moravy ještě vložit do úprav v letech 2007 až 2010.
Na jednom zlepšení se shodují optimisté i pesimisté – alespoň začal fungovat záchranářský systém.
Před deseti lety šlo o amatérismus. Nešly mobily, hlavní štáb se musel pětkrát stěhovat před vodou a tři vrtulníky se sletěly současně na záchranu jednoho člověka...
Zlepšení organizace může zachránit několik lidských životů nebo zmírnit materiální škody. Ukázalo se to o pět let později, kdy v srpnu 2002 při srovnatelných záplavách v Čechách zemřela třetina lidí ve srovnání s moravskou katastrofou. Za deset let se také hodně změnilo myšlení – už se nedomníváme, že betonové přehrady jsou všemocné a ochrání nás před povodněmi.
„Byl tu falešný pocit bezpečí: co máme přehrady, velké povodně se už nevyskytují. Ale nebylo to díky přehradám, nýbrž proto, že po dlouhou dobu nenastala situace, jež by velkou povodeň vyvolala,“ říká hydrometeorolog Daňhelka.
Lidé se nezotavili dodnes
Navrch získala varianta do té doby prosazovaná spíše ekology: zadržet velkou vodu v krajině přirozeně. Okolo řek se tudíž začala obnovovat zeleň a mokřady, sázet stromy a rovná vybetonovaná koryta řek zase „zakrucovat“. Říká se tomu revitalizace. „Do roku 1997 spočívala ochrana především v ohrazování vodních toků, aby se nerozlévaly mimo koryto,“ přiznává Antonín Tůma z Povodí Moravy. „Pak byla přijata koncepce, podle které je nutné povodeň zpomalit přirozeným rozlivem v nezastavěném území tam, kde vznikne. Takže se začaly budovat suché poldry a hráze u obcí.“
Mění se i na první pohled detaily. Mnozí zemědělci už neorají svažitá pole shora dolů, kdy se brázdami rychle valí voda dolů. Nově orají podélně. Nebo jiná věc – některá města už nebudují dešťovou kanalizaci, jež rychle odvede vodu do přeplněné řeky. Chtějí, aby se lidé sami postarali o vodu na vlastním pozemku. Tím, že ji nechají vsáknout nebo odvedou do nádrže na zalévání.
Mnohem déle než budování protipovodňových opatření se zacelují jizvy na lidském nitru. Psychiatr Cyril Höschl říká, že jde o nápravu na dlouhá léta. „Ti lidé už nikdy nebudou mít tak spontánní radost jako dříve. Změnili se. I když i tady platí – co tě nezabije, to tě posílí.“
***
Fakta o záplavě
50 obětí
80 000 evakuovaných lidí
536 měst a obcí zasaženo vodou
10 000 lidí zůstalo bez domova
63 miliard korun celkových škod
42 případů rabování řešila policie
19 závažných úniků škodlivých látek
Jak šla povodeň
4. 7. Meteorologové upozornili na vydatné srážky.
5. 7. Na severní Moravě a ve Slezsku začaly deště.
6. 7. Příval deště zaplavil většinu silnic. Třetí stupeň (přímé ohrožení) byl vyhlášen na Bečvě u Valašského Meziříčí, na Jesenicku a na Bruntálsku. Některé obce byly evakuovány.
7. 7. Záplavy si vyžádaly prvních pět obětí. Z břehů se vylily Opava, Opavice, Morava a další menší řeky. Do postižených oblastí zamířili záchranáři.
8. 7. Obec Troubky na Přerovsku zalila voda a po pár hodinách nechala v troskách 150 domů. Nejvíce postiženy byly oblasti podél Opavy a Opavice. Většinu moravských železničních tratí musely dráhy vyřadit z provozu.
9. 7. Povodňová vlna postoupila k jihu a zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila Morava. Voda protrhla hráz u Hradce Králové. V Ostravě stoupla hladina Ostravice a ohrozila podniky Vítkovice a Nová Huť.
10. 7. Krize nastala na dolním toku Moravy, voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na severu Moravy a ve východních Čechách se lidé začali vracet domů. Objevilo se rabování.
11. 7. Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Evakuováno bylo už přes 25 tisíc lidí. Sněmovna schválila zákon o vydání státních dluhopisů.
12. 7. Morava zaplavila další část Uherského Hradiště, evakuována byla nemocnice. Velká vlna se vylila před Veselím nad Moravou.
13. 7. Morava vystoupila z břehů ve Veselí nad Moravou a zatopila Moravský Písek. Do Česka přicházela humanitární pomoc a peníze ze zahraničí.
14. 7. Voda se hrozivě přiblížila k Hodonínu, ze kterého muselo odejít několik tisíc lidí.
16. 7. Lidé se začali vracet do postižených oblastí a uklízeli spoušť. Vláda rozhodla o půjčkách na nové bydlení.
29. 7. Na celém území Česka byl odvolán třetí povodňový stupeň.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
