MF Dnes: Vesnice se bojí. Bobrů, krav a hlavně deště
17.9.2010 | OLOMOUC | MF Dnes | Michal Poláček |
Jívová, Horní Loděnice a Hraničné Petrovice přišly v létě kvůli bobří hrázi a stádu dobytka o zdroj pitné vody. Kdyby silně pršelo, mohou o ni přijít zas. Vesnice se ale nemohou domoci, aby úřady se stávající situací pohnuly.
Pamatujete si na případ, kdy kvůli bobrům a kravám přestala ve třech obcích na Šternbersku lidem na měsíc téct pitná voda? Stalo se to v červenci. Dnes máme půlku září, ale vyšetřování případu je stále na začátku a všechny návrhy na to, aby se situace neopakovala, na papíře.
Starostové postižených vesnic -Jívové, Horní Loděnice a Hraničných Petrovic - si navíc stěžují, že je k jednání o možných řešeních nikdo nepozval, vadí jim také nedostatek informací o vyšetřování. A k tomu se obávají každého většího deště, který by jim kohoutky s pitnou vodou mohl uzavřít znovu.
Varianty, co dělat, úřady mají. Postavit nové více než šestikilometrové potrubí, nebo na březích řeky Bystřice, která je zdrojem pitné vody pro půl druhého tisíce lidí, omezit pastvu dobytka, jenž ji znečišťuje. Jenomže teoriemi to končí. K cestě do reálu mají zatím daleko. Seznam institucí, které se případem na Bystřici zabývají, narůstá. Data z Povodí Moravy či z České inspekce životního prostředí se v těchto dnech schází u provozovatele tamních vodovodů - společnosti Moravská vodárenská. „Vyjádření státních orgánů jsme obdrželi na konci minulého a na začátku tohoto týdne. Ještě jsme je nestačili zanalyzovat, takže naše řešení teď nemohu předvídat,“ uvedla její mluvčí Helena Koutná.
Jedním z nich by však mohla být úprava takzvaných ochranných pásem kolem řeky Bystřice. „Na takovém území je pak přítomnost jakýchkoli látek nebezpečných pro jakost vody absolutně vyloučena. Spadají sem samozřejmě také výkaly dobytka,“ přibližuje vodní zákon Arnošt Kult, jenž má ve Výzkumném ústavu vodohospodářském na starosti poradenství v oblasti legislativy vod. „Ostatní případy, kde ochranné pásmo není narušeno, je třeba hodnotit případ od případu. Obecně však lze říci, že přítomnost jakýchkoli nebezpečných látek u povrchového zdroje vody není v pořádku.“ Právě o přesné umístění ochranných pásem kolem Bystřice se zajímá také majitel vodovodu v trojici postižených obcí Vodohospodářská společnost Olomouc. „Děláme si jejich revizi, zvažujeme také další investice do technologií, pomocí nichž vodu z Bystřice pro obce Jívová, Horní Loděnice a Hraničné Petrovice upravujeme,“ vypočítává ředitel společnosti Vladimír Procházka.
„Ve hře je i idea šest a půl kilometru dlouhého potrubí, pomocí něhož bychom sem přivedli pitnou vodu z Moravského Berouna,“ dodává Procházka.
Víme, co chceme. Všechno má jen své ale...
„Bylo by to ovšem finančně a časově velmi náročné. Určitě by zde byly problémy s případným výkupem pozemků. Tuto stavbu však v plánech zatím nemáme, je to jen jedno z možných řešení. Teď je nejdůležitější odstranit hlavní příčinu znečištění, kterou je dobytek na březích,“ vysvětluje Vladimír Procházka.
Myšlenka na připojení k moravskoberounskému vodovodu se zamlouvá také Miladě Malíkové, starostce obce Jívová, která letos byla kvůli znečištěné řece bez pitné vody už dvakrát.
„Bylo by to nejlepší řešení, sami si jej však nemůžeme dovolit, rádi bychom se ovšem na takovém projektu alespoň podíleli. Určitě by se to tak mohlo uspíšit, na nějaké jednání nás ovšem nikdo nepozval. Nic nevíme ani o výsledcích nějakého vyšetřování toho, co se na Bystřici stalo a co se zde bude dále dít. Změna by ovšem měla přijít rychle. Mámeobavu z každého většího deště, kdy by se výkaly z břehů mohly do Bystřice zase dostat,“ uvádí Malíková. Podobně to vidí také Gustav Repaň z Horní Loděnice, další starosta, který spolu s místními v létě chodil pro pitnou vodu k cisternám. „Nevím, jak se to bude dále řešit. Oslovily nás nějaké soukromé firmy, které nám výstavbu přivaděče nabídly. Chtěly za to ovšem astronomickou částku, takže to pro nás nepřipadá v úvahu. Navíc předpokládám, že tomusí vyřešit vodohospodáři, nikdo nás však o ničem neinformuje.“
Příčiny problému vidí všichni stejně: krávy
Co do příčin netekoucí pitné vody jmenují starostové ve shodě s ředitelem olomoucké pobočky České inspekce životního prostředí Radkem Pallósem na prvním místě právě dobytek, který se pase na břehu řeky.
„Zatím to vypadá, že na konci našeho šetření bude návrh na omezení pastvy, či na jiný způsob úpravy vody z Bystřice. Je však třeba doplnit, že nám ta pastva přijde legální a že zemědělci se svým dobytkem do ochranných pásem kolem řeky nikterak významně nezasáhli.“
Na pastviny na březích řeky Bystřice se podívají rovněž lidé z opavské pobočky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „Náš člověk tam pojede na začátku příštího týdne. Uvidíme, co zjistí,“ přibližuje Josef Svoboda, ředitel odboru zemědělské inspekce na brněnské centrále ústavu.
Seznam institucí, které se o řeku Bystřici zajímají, pak doplňuje Státní zemědělský intervenční fond, jehož olomouckou pobočku se svou stížností na dobytek oslovil starosta Domašova nad Bystřicí Ladislav Števanka, kterého však tamní úředníci příliš nepotěšili.
Starosta Domašova: Zjišťovat měli dávno, dnes je pozdě
„Zaujali pozici mrtvého brouka a předali ten případ dál. Přitom je v kompetenci tohoto úřadu zkontrolovat to, co jsem chtěl. Dnes už na pastvinách nic nezjistí, protože zemědělci svá stáda odvedli jinam. Útěchou je mi tak alespoň tento částečný úspěch,“ konstatuje Števanka. V názoru na kompetence svého úřadu se však se Števankou ředitel olomoucké pobočky Státního zemědělského intervenčního fondu Lubomír Faltýnek neshoduje. „Případem se rozhodně zabývat budeme, k vypracování svých závěrů a k udělení případných sankcí však potřebujeme podklady od České inspekce životního prostředí a také od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Oběma jsme ten případ na začátku září předali.“ Vedle krav na pomyslné lavici obžalovaných sedí také bobři. Jejich hráz totiž ke konci července tok Bystřice odklonila právě pod kopyta pasoucího se dobytka, jehož výkaly se pak dostaly do řeky. Také o osudu bobří hráze rozhodnou výsledky vyšetřování ať už na inspekci životního prostředí, či na Moravské vodárenské.
Poslední problém byl z Moravského Berouna, čistička
Kvalitě vody v Bystřici v létě nepřidala ani havárie na nedaleké čističce v Moravském Berouně, odkud pak měsíc tekla ne zcela vyčištěná voda. „Teď už je u nás všechno v pořádku, splňujeme všechny limity,“ říká Vlastimil Holata, ředitel společnosti Městské služby, která tamní čističku provozuje.
V polovině července sem z doposud neznámého zdroje přiteklo tak silné znečištění, že vyhubilo celou kolonii bakterií, které se podílejí na čištění vody. Také zde není vyšetřování stále uzavřeno, viník však podle Pallóse z olomoucké inspekce životního prostředí s největší pravděpodobností skutečně leží mimo čističku. Není tak rozhodnuto ani o tom, jak velkou dostane moravskoberounská čistička za svoji havárii pokutu. Vedoucí odboru životního prostředí na šternberské radnici Antonín Kostrůnek, který její případ vyšetřuje, je v tuto chvíli v zahraničí. Podle jeho dřívějšího vyjádření pro MF DNES však půjde o částku v řádech statisíců korun.
***
FAKTA
Kauza (ne)pitné vody z Bystřice
23. července ráno dostávají obce Jívová, Horní Loděnice a Hraničné Petrovice na Šternbersku od společnosti Moravská vodárenská zprávu, že u nich až do odvolání nepoteče pitná, ale pouze užitková voda. Na vině je bobří hráz, která tok řeky Bystřice, ze které se voda pro obce upravuje, odklonila na pastviny dobytka. Jeho výkaly se dostaly do řeky. Svůj díl viny má také čistička odpadních vod v Moravském Berouně, která kvůli nedávné havárii nevypouští úplně vyčištěnou vodu. 26. srpna je dodávka pitné vody v postižených obcích obnovena. Vyšetřování toho, zda se dobytek nepásl příliš blízko řeky, pokračuje. Případem se zabývá řada institucí. Čistička v Moravském Berouně své limity již splňuje. Zdroj znečištění, který havárii způsobil, však stále není znám. Provozovatele čističky ovšem čeká statisícová pokuta. Přesnou výši určí závěry vyšetřování.
„Změna by měla přijít rychle. Máme obavu z každého většího deště, kdy by se výkaly mohly do Bystřice zase dostat.“ „Zaujali pozici mrtvého brouka a předali ten případ dál. Přitom je v kompetenci tohoto úřadu zkontrolovat to, co jsem chtěl.“
reklama
Starostové postižených vesnic -Jívové, Horní Loděnice a Hraničných Petrovic - si navíc stěžují, že je k jednání o možných řešeních nikdo nepozval, vadí jim také nedostatek informací o vyšetřování. A k tomu se obávají každého většího deště, který by jim kohoutky s pitnou vodou mohl uzavřít znovu.
Varianty, co dělat, úřady mají. Postavit nové více než šestikilometrové potrubí, nebo na březích řeky Bystřice, která je zdrojem pitné vody pro půl druhého tisíce lidí, omezit pastvu dobytka, jenž ji znečišťuje. Jenomže teoriemi to končí. K cestě do reálu mají zatím daleko. Seznam institucí, které se případem na Bystřici zabývají, narůstá. Data z Povodí Moravy či z České inspekce životního prostředí se v těchto dnech schází u provozovatele tamních vodovodů - společnosti Moravská vodárenská. „Vyjádření státních orgánů jsme obdrželi na konci minulého a na začátku tohoto týdne. Ještě jsme je nestačili zanalyzovat, takže naše řešení teď nemohu předvídat,“ uvedla její mluvčí Helena Koutná.
Jedním z nich by však mohla být úprava takzvaných ochranných pásem kolem řeky Bystřice. „Na takovém území je pak přítomnost jakýchkoli látek nebezpečných pro jakost vody absolutně vyloučena. Spadají sem samozřejmě také výkaly dobytka,“ přibližuje vodní zákon Arnošt Kult, jenž má ve Výzkumném ústavu vodohospodářském na starosti poradenství v oblasti legislativy vod. „Ostatní případy, kde ochranné pásmo není narušeno, je třeba hodnotit případ od případu. Obecně však lze říci, že přítomnost jakýchkoli nebezpečných látek u povrchového zdroje vody není v pořádku.“ Právě o přesné umístění ochranných pásem kolem Bystřice se zajímá také majitel vodovodu v trojici postižených obcí Vodohospodářská společnost Olomouc. „Děláme si jejich revizi, zvažujeme také další investice do technologií, pomocí nichž vodu z Bystřice pro obce Jívová, Horní Loděnice a Hraničné Petrovice upravujeme,“ vypočítává ředitel společnosti Vladimír Procházka.
„Ve hře je i idea šest a půl kilometru dlouhého potrubí, pomocí něhož bychom sem přivedli pitnou vodu z Moravského Berouna,“ dodává Procházka.
Víme, co chceme. Všechno má jen své ale...
„Bylo by to ovšem finančně a časově velmi náročné. Určitě by zde byly problémy s případným výkupem pozemků. Tuto stavbu však v plánech zatím nemáme, je to jen jedno z možných řešení. Teď je nejdůležitější odstranit hlavní příčinu znečištění, kterou je dobytek na březích,“ vysvětluje Vladimír Procházka.
Myšlenka na připojení k moravskoberounskému vodovodu se zamlouvá také Miladě Malíkové, starostce obce Jívová, která letos byla kvůli znečištěné řece bez pitné vody už dvakrát.
„Bylo by to nejlepší řešení, sami si jej však nemůžeme dovolit, rádi bychom se ovšem na takovém projektu alespoň podíleli. Určitě by se to tak mohlo uspíšit, na nějaké jednání nás ovšem nikdo nepozval. Nic nevíme ani o výsledcích nějakého vyšetřování toho, co se na Bystřici stalo a co se zde bude dále dít. Změna by ovšem měla přijít rychle. Mámeobavu z každého většího deště, kdy by se výkaly z břehů mohly do Bystřice zase dostat,“ uvádí Malíková. Podobně to vidí také Gustav Repaň z Horní Loděnice, další starosta, který spolu s místními v létě chodil pro pitnou vodu k cisternám. „Nevím, jak se to bude dále řešit. Oslovily nás nějaké soukromé firmy, které nám výstavbu přivaděče nabídly. Chtěly za to ovšem astronomickou částku, takže to pro nás nepřipadá v úvahu. Navíc předpokládám, že tomusí vyřešit vodohospodáři, nikdo nás však o ničem neinformuje.“
Příčiny problému vidí všichni stejně: krávy
Co do příčin netekoucí pitné vody jmenují starostové ve shodě s ředitelem olomoucké pobočky České inspekce životního prostředí Radkem Pallósem na prvním místě právě dobytek, který se pase na břehu řeky.
„Zatím to vypadá, že na konci našeho šetření bude návrh na omezení pastvy, či na jiný způsob úpravy vody z Bystřice. Je však třeba doplnit, že nám ta pastva přijde legální a že zemědělci se svým dobytkem do ochranných pásem kolem řeky nikterak významně nezasáhli.“
Na pastviny na březích řeky Bystřice se podívají rovněž lidé z opavské pobočky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „Náš člověk tam pojede na začátku příštího týdne. Uvidíme, co zjistí,“ přibližuje Josef Svoboda, ředitel odboru zemědělské inspekce na brněnské centrále ústavu.
Seznam institucí, které se o řeku Bystřici zajímají, pak doplňuje Státní zemědělský intervenční fond, jehož olomouckou pobočku se svou stížností na dobytek oslovil starosta Domašova nad Bystřicí Ladislav Števanka, kterého však tamní úředníci příliš nepotěšili.
Starosta Domašova: Zjišťovat měli dávno, dnes je pozdě
„Zaujali pozici mrtvého brouka a předali ten případ dál. Přitom je v kompetenci tohoto úřadu zkontrolovat to, co jsem chtěl. Dnes už na pastvinách nic nezjistí, protože zemědělci svá stáda odvedli jinam. Útěchou je mi tak alespoň tento částečný úspěch,“ konstatuje Števanka. V názoru na kompetence svého úřadu se však se Števankou ředitel olomoucké pobočky Státního zemědělského intervenčního fondu Lubomír Faltýnek neshoduje. „Případem se rozhodně zabývat budeme, k vypracování svých závěrů a k udělení případných sankcí však potřebujeme podklady od České inspekce životního prostředí a také od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Oběma jsme ten případ na začátku září předali.“ Vedle krav na pomyslné lavici obžalovaných sedí také bobři. Jejich hráz totiž ke konci července tok Bystřice odklonila právě pod kopyta pasoucího se dobytka, jehož výkaly se pak dostaly do řeky. Také o osudu bobří hráze rozhodnou výsledky vyšetřování ať už na inspekci životního prostředí, či na Moravské vodárenské.
Poslední problém byl z Moravského Berouna, čistička
Kvalitě vody v Bystřici v létě nepřidala ani havárie na nedaleké čističce v Moravském Berouně, odkud pak měsíc tekla ne zcela vyčištěná voda. „Teď už je u nás všechno v pořádku, splňujeme všechny limity,“ říká Vlastimil Holata, ředitel společnosti Městské služby, která tamní čističku provozuje.
V polovině července sem z doposud neznámého zdroje přiteklo tak silné znečištění, že vyhubilo celou kolonii bakterií, které se podílejí na čištění vody. Také zde není vyšetřování stále uzavřeno, viník však podle Pallóse z olomoucké inspekce životního prostředí s největší pravděpodobností skutečně leží mimo čističku. Není tak rozhodnuto ani o tom, jak velkou dostane moravskoberounská čistička za svoji havárii pokutu. Vedoucí odboru životního prostředí na šternberské radnici Antonín Kostrůnek, který její případ vyšetřuje, je v tuto chvíli v zahraničí. Podle jeho dřívějšího vyjádření pro MF DNES však půjde o částku v řádech statisíců korun.
***
FAKTA
Kauza (ne)pitné vody z Bystřice
23. července ráno dostávají obce Jívová, Horní Loděnice a Hraničné Petrovice na Šternbersku od společnosti Moravská vodárenská zprávu, že u nich až do odvolání nepoteče pitná, ale pouze užitková voda. Na vině je bobří hráz, která tok řeky Bystřice, ze které se voda pro obce upravuje, odklonila na pastviny dobytka. Jeho výkaly se dostaly do řeky. Svůj díl viny má také čistička odpadních vod v Moravském Berouně, která kvůli nedávné havárii nevypouští úplně vyčištěnou vodu. 26. srpna je dodávka pitné vody v postižených obcích obnovena. Vyšetřování toho, zda se dobytek nepásl příliš blízko řeky, pokračuje. Případem se zabývá řada institucí. Čistička v Moravském Berouně své limity již splňuje. Zdroj znečištění, který havárii způsobil, však stále není znám. Provozovatele čističky ovšem čeká statisícová pokuta. Přesnou výši určí závěry vyšetřování.
„Změna by měla přijít rychle. Máme obavu z každého většího deště, kdy by se výkaly mohly do Bystřice zase dostat.“ „Zaujali pozici mrtvého brouka a předali ten případ dál. Přitom je v kompetenci tohoto úřadu zkontrolovat to, co jsem chtěl.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
