Právo: Větrné elektrárny mohou poškodit trh i krajinu
4.1.2005 | PRAHA | Právo | Martin Pecina |
Názor Martina Peciny, náměstka ministra průmyslu a obchodu.
U nás je větrná energetika stále ještě na počátku, ale v některých regionech je již nyní velkým tématem. V sousedním Německu měli ke konci loňského roku již tolik větrných elektráren, že celkový výkon mají shodný jako české elektrárny. Ne však výrobu.
Máme tedy možnost se ve správný čas poučit ze zkušeností našich sousedů, vyvarovat se chyb a především předejít potížím, které si razantní podporou a rozšiřováním větrných elektráren můžeme sami způsobit.
Velká množství elektřiny doposud neumíme přímo skladovat. To znamená, že elektřina se musí vyprodukovat v okamžiku, kdy vznikne poptávka, a to téměř na vteřinu přesně. Operátor energetické sítě musí umět rychle aktivovat nebo deaktivovat další výrobu v různých elektrárnách během několika vteřin nebo minut.
Pokud se množství vyráběné a zákazníky požadované elektřiny začne lišit, může docházet k poruchám v dodávkách elektřiny, které mohou přejít až do rozsáhlých výpadků celých sítí. V roce 2003 z takových příčin zůstala bez elektřiny rozsáhlá území v USA, Itálii, Švédsku či Dánsku.
Hlavním problémem větrných elektráren je jejich živelná závislost na počasí a zejména jeho nepředvídatelných změnách. Pokud jde jen o pár větrných elektráren a jejich neregulované dodávky jsou malé, dokáže je energetická síť sama kompenzovat. Jiné a velmi dramatické situace nastávají, pokud se vybudují rozsáhlé soustavy větrných elektráren.
Se vzrůstajícím podílem větrných elektráren musí být v uhelných a plynových elektrárnách pohotově k dispozici regulační výkon, který vyrovnává úplný výpadek i neustálé výkyvy. V provozu tak musí být více tepelných elektráren, než by podle průběhu spotřeby elektřiny muselo jinak být.
O jak obrovskou houpačku jde v případě Německa, hovoří čísla. Při instalovaném výkonu přes 14 000 MW ve větrných elektrárnách dokázali v loňském roce vyrobit elektřinu odpovídající pouze 1/6 této obrovské kapacity. Přitom větrná elektřina je zcela neregulovaná, má absolutní přednost a elektrárny vyrábějí vždy, když fouká. Energetické dispečinky tak trvale čelí situacím, kdy ze dne na den či ještě hůře z hodiny na hodinu musí reagovat na připojení či náhlé výpadky třech, čtyř i více tisíc MW v závislosti na počasí.
Větrné elektrárny tak již výrazně ovlivňují ekologii i ekonomiku výroby elektřiny. Vedle každé instalované kilowatthodiny ve větrné elektrárně je kvůli jejich nejistému provozu nutné mít k dispozici přibližně stejně výkonnou zálohu. To není velký problém pro sítě s převahou vodních elektráren (Rakousko), naopak je to velmi obtížné a nákladné pro sítě s převahou jaderných a tepelných zdrojů (Česko, Německo). V Německu platí poměr 1:1,8. To znamená, že když v Německu postaví větrnou elektrárnu o výkonu 100 MW, automaticky je potřeba někde vytvořit „dodatečný“ rezervní výkon v plynové nebo uhelné elektrárně 80 MW, který by jinak nebyl vůbec potřeba.
Rezervní tepelné elektrárny ve většině případů ani nemohou jen tak čekat, až na ně přijde řada, ale musí alespoň trochu jet, aby mohly rychle reagovat na požadavek dispečera. I bez započítání obrovských dodatečných vícenákladů na zajištění provozu větrné elektrárny je dnes cena elektřiny z větru asi 3x vyšší a podle české legislativy ji platí zákazníci v ceně každé odebrané kWh.
Půjdeme-li cestou Německa, budou muset zákazníci zaplatit i další náklady na rezervní elektrárny. Tlak německých elektrárenských společností na růst cen elektřiny, který v poslední době sledujeme, je vyvolán z části právě rozvojem větrné energetiky a jejích skutečných nákladů.
Důsledky rozvoje větrné energetiky již také pociťuje liberalizovaný trh s elektřinou. Dnes se opět začínají trhy uzavírat, protože větrné elektrárny kládou zvýšené nároky na rezervní zdroje a tím se snižují volné kapacity, které sloužily k obchodování s elektřinou. Ceny elektřiny opět začínají růst.
Závěrem musím říci, že z pohledu energetické koncepce státu je v principu jedno, zda máme pro výrobu elektřiny jeden Temelín nebo 2000 MW větrných elektráren. Jde však o to, aby při průmyslovém nasazení jakékoliv technologie šlo o technicky a ekonomicky akceptovatelné řešení.
reklama
Máme tedy možnost se ve správný čas poučit ze zkušeností našich sousedů, vyvarovat se chyb a především předejít potížím, které si razantní podporou a rozšiřováním větrných elektráren můžeme sami způsobit.
Velká množství elektřiny doposud neumíme přímo skladovat. To znamená, že elektřina se musí vyprodukovat v okamžiku, kdy vznikne poptávka, a to téměř na vteřinu přesně. Operátor energetické sítě musí umět rychle aktivovat nebo deaktivovat další výrobu v různých elektrárnách během několika vteřin nebo minut.
Pokud se množství vyráběné a zákazníky požadované elektřiny začne lišit, může docházet k poruchám v dodávkách elektřiny, které mohou přejít až do rozsáhlých výpadků celých sítí. V roce 2003 z takových příčin zůstala bez elektřiny rozsáhlá území v USA, Itálii, Švédsku či Dánsku.
Hlavním problémem větrných elektráren je jejich živelná závislost na počasí a zejména jeho nepředvídatelných změnách. Pokud jde jen o pár větrných elektráren a jejich neregulované dodávky jsou malé, dokáže je energetická síť sama kompenzovat. Jiné a velmi dramatické situace nastávají, pokud se vybudují rozsáhlé soustavy větrných elektráren.
Se vzrůstajícím podílem větrných elektráren musí být v uhelných a plynových elektrárnách pohotově k dispozici regulační výkon, který vyrovnává úplný výpadek i neustálé výkyvy. V provozu tak musí být více tepelných elektráren, než by podle průběhu spotřeby elektřiny muselo jinak být.
O jak obrovskou houpačku jde v případě Německa, hovoří čísla. Při instalovaném výkonu přes 14 000 MW ve větrných elektrárnách dokázali v loňském roce vyrobit elektřinu odpovídající pouze 1/6 této obrovské kapacity. Přitom větrná elektřina je zcela neregulovaná, má absolutní přednost a elektrárny vyrábějí vždy, když fouká. Energetické dispečinky tak trvale čelí situacím, kdy ze dne na den či ještě hůře z hodiny na hodinu musí reagovat na připojení či náhlé výpadky třech, čtyř i více tisíc MW v závislosti na počasí.
Větrné elektrárny tak již výrazně ovlivňují ekologii i ekonomiku výroby elektřiny. Vedle každé instalované kilowatthodiny ve větrné elektrárně je kvůli jejich nejistému provozu nutné mít k dispozici přibližně stejně výkonnou zálohu. To není velký problém pro sítě s převahou vodních elektráren (Rakousko), naopak je to velmi obtížné a nákladné pro sítě s převahou jaderných a tepelných zdrojů (Česko, Německo). V Německu platí poměr 1:1,8. To znamená, že když v Německu postaví větrnou elektrárnu o výkonu 100 MW, automaticky je potřeba někde vytvořit „dodatečný“ rezervní výkon v plynové nebo uhelné elektrárně 80 MW, který by jinak nebyl vůbec potřeba.
Rezervní tepelné elektrárny ve většině případů ani nemohou jen tak čekat, až na ně přijde řada, ale musí alespoň trochu jet, aby mohly rychle reagovat na požadavek dispečera. I bez započítání obrovských dodatečných vícenákladů na zajištění provozu větrné elektrárny je dnes cena elektřiny z větru asi 3x vyšší a podle české legislativy ji platí zákazníci v ceně každé odebrané kWh.
Půjdeme-li cestou Německa, budou muset zákazníci zaplatit i další náklady na rezervní elektrárny. Tlak německých elektrárenských společností na růst cen elektřiny, který v poslední době sledujeme, je vyvolán z části právě rozvojem větrné energetiky a jejích skutečných nákladů.
Důsledky rozvoje větrné energetiky již také pociťuje liberalizovaný trh s elektřinou. Dnes se opět začínají trhy uzavírat, protože větrné elektrárny kládou zvýšené nároky na rezervní zdroje a tím se snižují volné kapacity, které sloužily k obchodování s elektřinou. Ceny elektřiny opět začínají růst.
Závěrem musím říci, že z pohledu energetické koncepce státu je v principu jedno, zda máme pro výrobu elektřiny jeden Temelín nebo 2000 MW větrných elektráren. Jde však o to, aby při průmyslovém nasazení jakékoliv technologie šlo o technicky a ekonomicky akceptovatelné řešení.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
