Právo: Větrné elektrárny utáhnou 36 tisíc domácností
28.4.2008 | PRAHA | Právo
Větrných elektráren v Česku nenápadně, ale vytrvale přibývá. Dnes se už počítají na desítky a jejich výkon 114 megawattů (MW) znamená, že už uživí na 36 tisíc domácností, tedy jedno větší město. Právo zjišťovalo, jak se žije lidem v obcích, kterým za humny sviští obří vrtule.
V obci Pavlov na Jihlavsku vyrábějí elektřinu čtyři stožáry s trojlistou vrtulí už od roku 2006. Zdejší dva 105 metrů vysoké stožáry s 45metrovými listy a dva 65metrové s délkou listu rotoru 26 metrů se staly v pravém smyslu slova atrakcí: do Pavlova dodnes proudí zvědavci z celého Česka. Dokonce v autobusech.
Pavlovští byli na Vysočině prvními, kteří v referendu řekli větrníkům ano. Po dvou letech provozu se Právu nepodařilo najít v celé obci jediného člověka, který by se o objektech vyjádřil s nevolí. Možná i proto, že když se tu veřejný zájem pro první projekt v 90. letech zjišťoval, tuzemské vášně kolem alternativních zdrojů energie se teprve rodily. Dnes obyvatelé obce s více než 400 obyvateli říkají – nevíme o nich.
Zvykla si i zvěř
„Zvuk? Když to pracuje, určitě není slyšet nic. Snad jen v totálním bezvětří, když lopatky pruží, ale to se musíte přímo na to zaměřit,“ prohlásila usměvavá paní. Stejně se místní smáli v zimě zprávám, že z vrtulí odlétává led a hrozí i těžkými úrazy. Navíc čtyři elektrárny přinášejí příjemnou částku do rozpočtu. „Jsou to řádově statisíce ročně, půjdou do infrastruktury,“ řekl starosta Pavlova Jaroslav Šťastný.
S pěticí větrných elektráren nemají žádné problémy ani v Břežanech na Znojemsku. „Mám tady studii Zdravotního ústavu v Brně, která potvrzuje, že všechny limity elektrárny splňují,“ řekl Právu starosta Břežan Josef Rebenda.
Poměrně ve vzácné shodě už několik let žijí lidé s obřími větrníky v Novém Kostele na Chebsku. „Někteří si krajinu bez nich už ani nedokážou představit,“ říká starosta Nového Kostela Oto Teuber.
Připouští však, že když firma začala elektrárny asi kilometr za obcí stavět, místní se rozdělili na dva tábory. „Nedaleko větrníků se chodí dokonce pást srny,“ dodala Andrea Strohmaierová z Nového Kostela.
V Ostružné na Jesenicku elektrárny rušily televizní příjem. „Dnes je ale problém vyřešen, a to tím, že firma, která elektrárny provozuje, zakoupila satelitní přijímače. Polovinu ale museli uhradit občané,“ vysvětlila starostka Miroslava Bendeková, s tím, že lidé si nestěžují ani na hlučnost.
„Dobytek se na loukách pod elektrárnami pase a ani zvěř nikam neutíká,“ konstatovala Bendeková.
Dnes by požadovali víc
Větrné elektrárny nemají však jen své příznivce. Mezi nejvážnější argumenty jejich odpůrců patří jejich hlučnost a vážný zásah do tváře krajiny. V obcích, kde už větrné elektrárny stojí, však Právo vyslechlo výhrad jen málo.
Elektrárna s výškou stožáru 105 metrů a délkou lopatky 45 metrů je zatím největším typem. Mají ji také u Drahan na Prostějovsku.
„Stožár s vrtulemi a elektrárnou je vzdálený zhruba 650 metrů od obce. Za určitých povětrnostních podmínek je hukot proudícího vzduchu slyšet až v obci,“ přiznal starosta Drahan Milan Marek.
„Někomu to vadí více, někdo řekne, že to ani nevnímá. Faktem je, že limity překročeny nebyly a Drahany mají od provozovatele určité příjmy. Dovedl bych si představit, že by kompenzace mohla být vyšší,“ dodal starosta Marek.
V Moldavě na Teplicku stojí tři větrné elektrárny na vrchu Tří pánů. Starosta obce Jaroslav Pok nezaznamenal zatím jedinou stížnost od občanů na chod větrníků.
Když jsou daleko, neruší
„Stojí dostatečně daleko od jejich domů, takže je ničím neruší,“ řekl Právu. Jedním dechem však připustil, že stožáry jsou co do vizuálního vjemu pro většinu lidí žijících v Podkrušnohoří nepřijatelné. „Bylo to neuvážené rozhodnutí minulého vedení obce, které místo původně plánované výstavby několika malých větrných elektráren nakonec souhlasilo se třemi obřími větrníky. Ty jsou nyní vidět z dálky několika kilometrů, přitom sem vůbec nepatří,“ zdůraznil Pok.
***
Kompenzace za větrníky mohla být větší Milan Marek, starosta obce Drahany
Největší větrné parky Rešice: 8 strojů v okolí jaderné elektrárny Dukovany, plánovaný termín 2011 Tavíkovice: 11 strojů v širším okolí Dukovan, plánovaný termín 2011 Čermákovice: 5 strojů v okolí Dukovan, plánovaný termín 2011 Stříbro: 13 strojů, plánovaný termín 2012
reklama
Pavlovští byli na Vysočině prvními, kteří v referendu řekli větrníkům ano. Po dvou letech provozu se Právu nepodařilo najít v celé obci jediného člověka, který by se o objektech vyjádřil s nevolí. Možná i proto, že když se tu veřejný zájem pro první projekt v 90. letech zjišťoval, tuzemské vášně kolem alternativních zdrojů energie se teprve rodily. Dnes obyvatelé obce s více než 400 obyvateli říkají – nevíme o nich.
Zvykla si i zvěř
„Zvuk? Když to pracuje, určitě není slyšet nic. Snad jen v totálním bezvětří, když lopatky pruží, ale to se musíte přímo na to zaměřit,“ prohlásila usměvavá paní. Stejně se místní smáli v zimě zprávám, že z vrtulí odlétává led a hrozí i těžkými úrazy. Navíc čtyři elektrárny přinášejí příjemnou částku do rozpočtu. „Jsou to řádově statisíce ročně, půjdou do infrastruktury,“ řekl starosta Pavlova Jaroslav Šťastný.
S pěticí větrných elektráren nemají žádné problémy ani v Břežanech na Znojemsku. „Mám tady studii Zdravotního ústavu v Brně, která potvrzuje, že všechny limity elektrárny splňují,“ řekl Právu starosta Břežan Josef Rebenda.
Poměrně ve vzácné shodě už několik let žijí lidé s obřími větrníky v Novém Kostele na Chebsku. „Někteří si krajinu bez nich už ani nedokážou představit,“ říká starosta Nového Kostela Oto Teuber.
Připouští však, že když firma začala elektrárny asi kilometr za obcí stavět, místní se rozdělili na dva tábory. „Nedaleko větrníků se chodí dokonce pást srny,“ dodala Andrea Strohmaierová z Nového Kostela.
V Ostružné na Jesenicku elektrárny rušily televizní příjem. „Dnes je ale problém vyřešen, a to tím, že firma, která elektrárny provozuje, zakoupila satelitní přijímače. Polovinu ale museli uhradit občané,“ vysvětlila starostka Miroslava Bendeková, s tím, že lidé si nestěžují ani na hlučnost.
„Dobytek se na loukách pod elektrárnami pase a ani zvěř nikam neutíká,“ konstatovala Bendeková.
Dnes by požadovali víc
Větrné elektrárny nemají však jen své příznivce. Mezi nejvážnější argumenty jejich odpůrců patří jejich hlučnost a vážný zásah do tváře krajiny. V obcích, kde už větrné elektrárny stojí, však Právo vyslechlo výhrad jen málo.
Elektrárna s výškou stožáru 105 metrů a délkou lopatky 45 metrů je zatím největším typem. Mají ji také u Drahan na Prostějovsku.
„Stožár s vrtulemi a elektrárnou je vzdálený zhruba 650 metrů od obce. Za určitých povětrnostních podmínek je hukot proudícího vzduchu slyšet až v obci,“ přiznal starosta Drahan Milan Marek.
„Někomu to vadí více, někdo řekne, že to ani nevnímá. Faktem je, že limity překročeny nebyly a Drahany mají od provozovatele určité příjmy. Dovedl bych si představit, že by kompenzace mohla být vyšší,“ dodal starosta Marek.
V Moldavě na Teplicku stojí tři větrné elektrárny na vrchu Tří pánů. Starosta obce Jaroslav Pok nezaznamenal zatím jedinou stížnost od občanů na chod větrníků.
Když jsou daleko, neruší
„Stojí dostatečně daleko od jejich domů, takže je ničím neruší,“ řekl Právu. Jedním dechem však připustil, že stožáry jsou co do vizuálního vjemu pro většinu lidí žijících v Podkrušnohoří nepřijatelné. „Bylo to neuvážené rozhodnutí minulého vedení obce, které místo původně plánované výstavby několika malých větrných elektráren nakonec souhlasilo se třemi obřími větrníky. Ty jsou nyní vidět z dálky několika kilometrů, přitom sem vůbec nepatří,“ zdůraznil Pok.
***
Kompenzace za větrníky mohla být větší Milan Marek, starosta obce Drahany
Největší větrné parky Rešice: 8 strojů v okolí jaderné elektrárny Dukovany, plánovaný termín 2011 Tavíkovice: 11 strojů v širším okolí Dukovan, plánovaný termín 2011 Čermákovice: 5 strojů v okolí Dukovan, plánovaný termín 2011 Stříbro: 13 strojů, plánovaný termín 2012
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
