MF Dnes: Větrníky na Kraslicku? Firmy se s nabídkami předhánějí
1.6.2005 | KRASLICKO | MF Dnes | Bohumil Zeman |
Roztočí se na Kraslicku větrné elektrárny? Soukromé firmy obchází města a obce a nabízí jim statisíce korun ročně, když budou moci obří stožáry s vrtulemi postavit. Lidé jsou ale vesměs proti.
Děsí se zhyzděné krajiny a hluku z vrtulových rotorů. Kraslice, kam se investoři také hrnou, s předstihem pozvaly obyvatele na besedu s poradcem ministra životního prostředí Martinem Bursíkem.
„Projekt větrných elektráren je u nás na začátku. Mezi občany naráží na předsudky,“ řekl starosta Kraslic Lubomír Zach. Podle mluvčího radnice Pavla Reicharda by jedna firma chtěla postavit tři vrtule v části Hraničná, druhá zase dvě vrtule u osady Krásná. „Odbor životního prostředí mapuje a vybírá místa, kde by větrné elektrárny nevadily a neohrožovaly chráněné rostliny a živočichy,“ poznamenal Reichard.
Kraslice mají podle místostarosty Bernarda nabídku, že za každý stožár mohou do rozpočtu získat 1,2 milionu korun. „To je zajímavá částka,“ míní Bernard. Jestli bude průchodná i pro občany, se ukáže, až některá z firem přijde s konkrétnější nabídkou. Stožáry bývají sto metrů vysoké, s rotorem o průměru osmdesáti metrů a výkonem dva megawaty.
Společnostem nahrává nový zákon, který jim na patnáct let dopředu garantuje pevnou výkupní cenu elektřiny. „Mýtů o větrných elektrárnách je celá řada. Technologie se vyvíjí, jsou bezpřevodové a úplně tiché. Slyšíte jen svist rotoru, když míjí sloup,“ řekl na besedě v Kraslicích bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
Doporučil vedení města, aby vtáhlo občany do projektu. Dobré je podle Bursíka pozemek firmě pronajmout a dotlačit ji, aby zřídila své sídlo ve městě. „Hluk musí odpovídat hygienickým normám, nestaví se na území, kde je tah ptactva. Investor musí získat třicet až pětačtyřicet povolení. Vzhled krajiny je pak věcí estetického cítění a je dobré za větrnou elektrárnou vidět tu haldu uhlí,“ míní Bursík.
Zájem investorů je na Kraslicku také o Jindřichovice. Před půl rokem tu lidé po petici odhlasovali v místní anketě, že elektrárny nechtějí. Zastupitelé i přesto zahrnuli do územního plánu v části Stará pozemky, kde je možné stožáry s vrtulemi postavit.
„Lidé k nám jezdí za odpočinkem. Pak by se museli dívat na taková monstra postavená jen půl kilometru od prvních domů,“ protestoval František Šátava.
Třeba firma KV Venti nabízí Jindřichovicím za každou vrtuli padesát tisíc korun ročně. Starostka Hana Polívková přiznává, že peníze hrají velkou roli. „Chtěla bych s lidmi z petičního výboru udělat sezení a promluvit si,“ řekla včera.
Podobné nabídky dostává i Bublava a Přebuz. „Naše vesnice je ale moc krásná na to, aby se na kopci něco točilo. Ale rozhodne zastupitelstvo,“ poznamenal starosta Bublavy Igor Jirsík.
Přebuz může získat za pět vrtulí půl milionu ročně, což je téměř celý její roční rozpočet. „Byly by to neskutečné peníze, ale do územního plánu jsme elektrárny zatím nezahrnuli,“ řekl starosta Antonín Čouka.
reklama
„Projekt větrných elektráren je u nás na začátku. Mezi občany naráží na předsudky,“ řekl starosta Kraslic Lubomír Zach. Podle mluvčího radnice Pavla Reicharda by jedna firma chtěla postavit tři vrtule v části Hraničná, druhá zase dvě vrtule u osady Krásná. „Odbor životního prostředí mapuje a vybírá místa, kde by větrné elektrárny nevadily a neohrožovaly chráněné rostliny a živočichy,“ poznamenal Reichard.
Kraslice mají podle místostarosty Bernarda nabídku, že za každý stožár mohou do rozpočtu získat 1,2 milionu korun. „To je zajímavá částka,“ míní Bernard. Jestli bude průchodná i pro občany, se ukáže, až některá z firem přijde s konkrétnější nabídkou. Stožáry bývají sto metrů vysoké, s rotorem o průměru osmdesáti metrů a výkonem dva megawaty.
Společnostem nahrává nový zákon, který jim na patnáct let dopředu garantuje pevnou výkupní cenu elektřiny. „Mýtů o větrných elektrárnách je celá řada. Technologie se vyvíjí, jsou bezpřevodové a úplně tiché. Slyšíte jen svist rotoru, když míjí sloup,“ řekl na besedě v Kraslicích bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
Doporučil vedení města, aby vtáhlo občany do projektu. Dobré je podle Bursíka pozemek firmě pronajmout a dotlačit ji, aby zřídila své sídlo ve městě. „Hluk musí odpovídat hygienickým normám, nestaví se na území, kde je tah ptactva. Investor musí získat třicet až pětačtyřicet povolení. Vzhled krajiny je pak věcí estetického cítění a je dobré za větrnou elektrárnou vidět tu haldu uhlí,“ míní Bursík.
Zájem investorů je na Kraslicku také o Jindřichovice. Před půl rokem tu lidé po petici odhlasovali v místní anketě, že elektrárny nechtějí. Zastupitelé i přesto zahrnuli do územního plánu v části Stará pozemky, kde je možné stožáry s vrtulemi postavit.
„Lidé k nám jezdí za odpočinkem. Pak by se museli dívat na taková monstra postavená jen půl kilometru od prvních domů,“ protestoval František Šátava.
Třeba firma KV Venti nabízí Jindřichovicím za každou vrtuli padesát tisíc korun ročně. Starostka Hana Polívková přiznává, že peníze hrají velkou roli. „Chtěla bych s lidmi z petičního výboru udělat sezení a promluvit si,“ řekla včera.
Podobné nabídky dostává i Bublava a Přebuz. „Naše vesnice je ale moc krásná na to, aby se na kopci něco točilo. Ale rozhodne zastupitelstvo,“ poznamenal starosta Bublavy Igor Jirsík.
Přebuz může získat za pět vrtulí půl milionu ročně, což je téměř celý její roční rozpočet. „Byly by to neskutečné peníze, ale do územního plánu jsme elektrárny zatím nezahrnuli,“ řekl starosta Antonín Čouka.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
