MF Dnes: Víme, jak ochránit lidi i bez poldru

Města a obce na Bečvě jde ochránit před povodněmi i bez Teplického poldru. Tvrdí to alespoň členové sdružení Unie pro řeku Moravu, kteří právě dokončují studii protipovodňových opatření v Pobečví. Ta sice počítají s technickými zásahy jako zvýšením kapacity koryt ve městech, rekonstrukcemi jezů a výstavbou valů, hrází nebo zídek, hlavně si ale zakládají na tom, že Bečvě umožní rozlivy ve volné krajině. „Řešení přírodě blízké protipovodňové ochrany sídel v Pobečví a především Přerova, Hranic a Lipníku nad Bečvou s Teplickým poldrem nepočítá, přitom úroveň ochrany odpovídá povodni z roku 1997,“ tvrdí Michal Krejčí, předseda Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu. Občanské sdružení funguje od roku 1994 a jeho cílem je chránit řeky a jejich nivy. Protipovodňovou ochranou na Bečvě se zabývá od roku 2009, tedy nezávisle na povodních z letošního května. Oficiální strategie protipovodňové ochrany v Pobečví ale zatím stále počítá i se suchou nádrží u Teplic nad Bečvou. „Mezi prioritami zařazenými do plánů oblastí povodí Moravy a Dyje pro léta 2009 - 2015 je také řešení poldru v Teplicích nad Bečvou a k němu přilehlé rozsáhlé revitalizační úpravy řek Bečvy a Juhyně. Iniciativu sdružení Unie pro řeku Moravu ale vítáme a rádi využijeme nabídky poskytnutí materiálu k analýze pro možné další využití,“ uvedl Václav Dvořák, ředitel odboru ochrany vod na ministerstvu životního prostředí. Teplický poldr má stát na katastrech sedmi obcí nad Teplicemi nad Bečvou. Povodí Moravy se ale za několik uplynulých let nepodařilo získat souhlas ani poloviny ze zhruba 770 vlastníků pozemků, které pro výstavbu suché nádrže potřebuje. Do poldru se vejde 35 milionů metrů krychlových vody a plnit se začne od průtoku nad 650 kubíků za vteřinu. Pro města jako Lipník, Hranice nebo Přerov je přitom neškodný průtok jen zhruba 450 kubíků za sekundu. Proto se kromě poldrů musí ve městech vybudovat hráze a zídky.

---

reklama

---